Článek
Pražský zastupitel Adam Scheinherr, který vede uskupení Praha sobě do komunálních voleb, by rád prosadil přímou volbu primátora. „Pražský primátor by měl být volen napřímo, aby jeho pravomoci byly podobné jako v okolních metropolích. Dívejme se na Bratislavu, Budapešť, Vídeň či Berlín,“ řekl nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Tato města Praze podle něj „utíkají“ a přímá volba by přispěla k tomu, aby primátor měl přímou zodpovědnost nejenom vůči zastupitelům, ale též vůči občanům.
Nyní voliči v Česku hlasují pro zastupitele a teprve ti pak volí ze svého středu starostu či primátora. Novinka by musela projít Sněmovnou a vyžadovala by minimálně změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle kterého se volí i pražské orgány.
Redakce proto oslovila lídry sněmovních stran s dotazem, jak se k návrhu staví. Jelikož prosazení přímé volby primátora mohou ovlivnit i pražští politici, kteří skrze zastupitelstvo mohou dolní parlamentní komoře předkládat návrhy zákonů, ptáme se i pražských lídrů do podzimních komunálních voleb.
Nutná je změna celého řízení Prahy, zní od Pirátů
Už v roce 2017 se ostatně snažili podobně iniciovat přímou volbu Piráti, když byli v zastupitelstvu v opozici. Návrh se tehdy týkal přímé volby primátorů i starostů.
Piráti by změnu podpořili i v současnosti. „Omezilo by to politikaření. Není to jen o přímé volbě primátora, ale o změně celého systému,“ říká předseda strany a bývalý primátor Zdeněk Hřib. Jednička stranické pražské kandidátky do komunálních voleb Tereza Nislerová by se za změnu také postavila, chce ale spolu s přímou volbou i reformu celého řízení metropole. Podle ní by pak měl přímo volený primátor mít možnost vybrat si své náměstky a tým.
„Kdyby všechno ostatní zůstalo stejně, včetně situace, že primátor má nyní jeden hlas v jedenáctičlenné radě, tak se nic moc nemění a půjde o větší sílu z lidu jen na papíře,“ míní pirátská lídryně.
Nislerová by byla pro, aby se na návrhu přímé volby začalo pracovat. Jako nutnou součást vidí ale i reformu počtu městských částí i celkového systému vládnutí v Praze v tom směru, že v některých rozhodnutích by měl být upřednostněn zájem celého města.
„Je úplný extrém, že máme 57 městských částí, což snad jiné evropské město nemá. Potřebujeme změnu v tom smyslu, že někde bude zkrátka zájem města nadřízený městským částem. Po vzoru Vídně by měly městské části nějakou věc jen konzultovat, protože ony budou některé věci z principu odmítat,“ míní Nislerová.
Nejednotní Starostové
O tom, že by bylo třeba osekat počet městských částí, mluví i Adam Scheinherr. Přímá volba by pak podle něj mohla zčásti předejít problémům s projekty, které odpor městských částí někdy brzdí. „Proč máme 57 městských částí a starostů a 1200 aktivních politiků v Praze v zastupitelstvech? Žádná jiná metropole to nemá. V Madridu mají asi devět městských částí a starostové nemají takové pravomoci jako v Praze,“ nastiňuje šéf Prahy sobě.
Pod možnost, aby si lidé volili primátora přímo, by se podepsal vedle zmíněných subjektů i uchazeč Starostů o primátorské křeslo a současný náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.
„Jsem pro zavedení přímé volby primátorů i starostů. Je zásadní, jaký model zvolíme. Jde o to, jestli budou voliči preferovat rychlejší a jednoznačněji formulovaný rozvoj města, nebo zachováme současný systém, který je více založený na hledání kompromisů, ale často vede k pomalejšímu rozhodování a průměrným řešením,“ avizuje politik.
Jeho stranický šéf Vít Rakušan je ale skeptičtější. „Nevidím v tom žádný přínos. Tahle země potřebuje měnit věci, které nefungují, nikoliv zasahovat do věcí, které fungují dobře,“ reaguje na dotaz, zda by podpořil přímou volbu primátora.
Petr Hlaváček.
Za současnou skepsí některých politiků vůči změně vidí politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy českou nezkušenost s přímou volbou jako takovou. „Ze strany politiků nebo někdy i expertů se objevují až přehnané obavy. Když už jsme zkušenost s přímou volbou získali, stalo se to s přímo voleným Milošem Zemanem, který zkazil mnoha politikům chuť změnu prosazovat,“ míní Jüptner.
Kvůli tomu podle něj ochladl mimo jiné i zápal hnutí STAN institut protlačovat. Hnutí přitom v minulosti mluvilo opakovaně o správnosti zavedení přímé volby starostů.
Rizika po vzoru Slovenska?
Jak přiznává nyní i Petr Hlaváček, zavedení změny by mohlo přinést rizika. Zkušenosti ze slovenských měst podle něj ukazují, že zavedení přímé volby může vést ke konfliktům mezi přímo zvoleným primátorem a zastupitelstvem.
Jüptner naopak obavy zmírňuje. „Nebál bych se toho. Dělali jsme výzkumy například v rámci absolventských prací, kde jsme se zabývali takzvanými kohabitacemi. Nedospěli jsme k tomu, že by to někde samosprávu rozložilo nebo torpédovalo,“ nastiňuje.
Upozorňuje ale na to, že by se systém musel dobře nastavit, problémy by mohlo dle jeho názoru přinést například to, kdyby se zavedla jednokolová volba, jako například na Slovensku. „Na Slovensku stačí relativní většina, tedy vyhrává kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů. Potenciálně mu tak stačí jeden hlas ke zvolení. Ve větších municipalitách toto není vhodné řešení,“ doplňuje politolog.
Petr Hlaváček ze STAN vidí jako inspirativnější například německý model, který podle něj lépe vyvažuje silný mandát primátora s rolí zastupitelstva. „Pokud bude připraven kvalitní návrh vycházející z tohoto principu, rád se budu podílet na jeho přípravě i podpoře,“ uzavírá pražský politik.
Hloupost, zní z dalších stran
Ostatní parlamentní strany jsou k návrhu skeptičtější.
Byť by přímá volba podle šéfa lidovců Jana Grolicha více odpovídala představě voličů, koho volí, upozorňuje na to, že by zcela změnila český systém řízení měst a obcí. „Bez znalosti konkrétního návrhu, jak se rozdělí pravomoci a systém obsazování rady a zastupitelstva, nejde říct, jestli jsme pro, nebo proti,“ uvádí Grolich.
Šéf další opoziční strany Martin Kupka z ODS rovnou odmítá argument, že by se přímou volbou mohla zvýšit zodpovědnost primátora vůči občanům. „Je to nesmysl. Pro správu města je důležité, aby primátor měl za sebou jasnou většinu v zastupitelstvu. Bez toho nic nezmůže. Pan předseda Scheinherr by neměl soutěžit v populistických návrzích za každou cenu, ale měl by se zaměřit na to, co Pražany skutečně trápí,“ kritizuje Kupka.
Změnu jako prioritu nevidí ani Tomáš Portlík z ODS, který je pražským lídrem do voleb. „Nemyslím si, že hlavním problémem Prahy je způsob volby primátora,“ řekl. Odpovědnost primátora podle něj nevzniká přímou volbou, ale tím, že je připraven stát si za svým týmem i jeho výsledky.
Podobně jako Portlík se k nápadu staví i ministr průmyslu a místopředseda nejsilnější parlamentní strany ANO Karel Havlíček. „Zodpovědnost není úměrná přímé volbě, ale charakterovým a manažerským schopnostem dotyčného,“ řekl. Když se přitom v roce 2018 návrh na přímou volbu hejtmanů, starostů i primátorů ve formě změny volebního zákona dostal do Sněmovny, hnutí ANO bylo pro spolu s Piráty, SPD a komunisty.
Proti je dnes i šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že na současném systému zastupitelské demokracie nechce nic měnit.
Kdo všechno chtěl přímou volbu?
O přímé volbě primátorů a starostů se mluvilo už několikrát v různých vlnách. Návrhy se dostaly i na plénum Sněmovny. Návrh SPD na zavedení přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů v roce 2018 znamenal ústavní novelu, měl tehdy podporu hnutí ANO, Pirátů a komunistů.
Snaze předcházel plán pražských zastupitelů za Piráty z roku 2017. Tehdy navrhovali verzi jednokolové volby spolu s volbami do zastupitelstva a krajskými volbami.
Vládní Motoristé pak prosazování nápadu před komunálními volbami považují za populismus. „Jsme konzervativní, proč pořád měnit věci, které fungují? Stačila změna k přímé volbě prezidenta,“ napsal redakci ministr sportu a šéf klubu Motoristů Boris Šťastný. Seznam Zprávy oslovily i hnutí SPD, do vydání článku nereagovalo.
Jak to legislativně udělat?
Debata o přímé volbě primátorů či starostů se v Česku objevuje ve vlnách dlouhodobě, nikdy ale nedospěla do finále.
Jak vysvětluje politolog Petr Jüptner, potřebná změna legislativy by závisela na konkrétním řešení. Otázka je, jestli by návrh počítal pouze s přímou volbou primátora Prahy, nebo i všech ostatních spolu se starosty.
Adam Scheinherr upřesňuje, že měl na mysli primárně protlačení volební změny v hlavním městě. „Chtěl jsem hlavně změnu zákona o hlavním městě Praze. Asi bych nešel do toho, aby to bylo celostátně. Měl jsem na mysli předně přímou volbu primátora a starostů městských částí,“ upřesnil.
V každém případě by se ale podle Jüptnera musel změnit zákon o volbách do zastupitelstev obcí, podle kterého se volí i pražské orgány. „Přímá volba starostů by šla zavést ve všech obcích nebo jen v těch konkrétních. Co se týče zákona o Praze, kdyby se měnily kompetence i celý systém, vyžadovalo by to teoreticky hlubší zásah. Pokud by se jen upravilo, že je primátor jinak volen, velký dopad na zákon o hlavním městě Praze by to nemělo,“ míní politolog.
Dříve plán narážel i na rozpor ohledně toho, zda je potřeba změnit ústavu, což Jüptner označuje za jednu z hlavních překážek. Otázka změny ústavy v případě zavedení přímé volby starostů a primátorů je podle něj nejasná. „Je to na debatu. Z vládních analýz totiž dříve vyplynulo, že při zavedení přímé volby starostů by se musela změnit ústava, protože v ní je napsáno, že obce jsou spravovány zastupitelstvy. Nejsem si tím jistý, je to otázka právního výkladu. A záleží na pravomocích starostů, protože přímá volba může vypadat různě,“ uvažuje.
