Scheinherr chce vládnout Praze. Hřib prezentoval moje projekty, tvrdí

Bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr se chce vrátit do vedení pražského magistrátu. Tentokrát si ale říká o nejvyšší post primátora.

Předseda uskupení Praha sobě sedí v pražském zastupitelstvu osm let, nejvíc na sebe ale upozornil před šesti lety, kdy trestním oznámením policii upozornil na údajnou korupci a klientelismus v pražském dopravním podniku, což odstartovalo kauzu Dozimetr.

Přesto si ve volebním klipu dělá sám legraci z toho, že Pražané možná neznají jeho jméno. Jak vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy, věří, že tento hendikep dožene a voliči si vzpomenou na stavební projekty, které za sebou zanechal v minulém období.

V pražském zastupitelstvu jste osm let, chcete být primátor, ale jak sám přiznáváte ve videu z kampaně, vaše jméno nemusí znát tolik lidí. Neměl jste se začít víc zviditelňovat dříve?

Jsem bývalý náměstek primátora pro dopravu. V minulém volebním období jsme s týmem makali jenom na projektech a na stavbách pro Prahu, od Štvanické lávky až po Barrandovský most nebo metro D. Bohužel jsem přitom netočil tolik reelska jako ostatní, proto je možná moje známost trošku nižší.

Říkáte to trošku pejorativně. Na druhou stranu, teď to děláte. Tak neměl jste právě ta „reelska“ točit už dřív?

Teď se snažím a točím je už dva roky od roku 2024, když jsem se stal předsedou Prahy sobě. V posledním průzkumu, který měřil známost kandidátů někdy v únoru, jsem byl z těch hlavních kandidátů nejznámější, takže to není tak špatné. Teď je to i o volební kampani, kde se snažím prodat výsledky, se kterými si mě mohou Pražané spojit.

Vy často opakujete, co se vám povedlo, když jste byl náměstkem. Jak chcete ale Prahu posunout dál, pokud se dostanete do vedení, co bude první věc?

Jako první vyndám ze šuplíku projekty, které byly teď odložené zbytečně, nebo se na ně současná koalice vykašlala. A začínáme od drobností, které pomáhají v každodenním životě, jako je třeba stavba přechodu pro chodce. Pak jde o větší věci jako je lávka nedaleko Ledáren Braník, která pomůže vyřešit kapacitní problém na nejvytíženější stezce podél Vltavy.

Také zmíním velké stavby jako je zkapacitnění jižní spojky Barrandovského mostu, nové tramvajové tratě, které byly odloženy, stavba tramvajové tratě na Pankráci, propojení Motola a Vypichu. Pak se dostáváme i k těm největším. Tady vidím svůj rozdíl oproti ostatním kandidátům, kteří většinou nabízejí projekty na jedno volební období. Už v minulém volebním období jsem připravil základ, studii proveditelnosti pro novou okružní linku metra O.

To je jeden ze zásadních projektů, který nám pomůže v rozvoji Prahy. Zároveň řeší dopravu pro občany, ale i dostupnost bydlení, protože v okolí nových stanic se nachází brownfieldy, které jsou určené k zástavbě.

Přesto jde hlavně o dopravní věci. Tak chcete být primátor, nebo náměstek pro dopravu?

Jak jsem zmínil, metro O není jenom o dopravě. Ale jinak je největším problémem dostupnost bydlení. Mám zde připravené čtyři recepty. Už v minulém volebním období náš náměstek pro finance Pavel Vyhnánek pracoval na investičním fondu městských bytů. Pomocí fondu bychom získali financování na rekonstrukci současného bytového fondu a zároveň třeba i na koupi, nejen stavbu nových bytů.

Také musíme pomocí parlamentu nastolit regulaci Airbnb, aby se vrátilo k původnímu smyslu. Musíme sami stavět byty. A pak je tu problematika školství, výstavba nových kapacit pro střední školy, což se nám na městských částech, kde máme školství na starosti, daří. Na Praze 7 teď běží stavba dvou nových škol, na Praze 6 jedné, staví se mateřské školy. Toto know-how je potřeba přenést do prostředí magistrátu, aby pražští žáci neměli menší příležitosti se dostat na střední školu než lidé z jiných regionů v republice.

Mířila jsem tam, jestli si nemyslíte spíš na náměstka pro dopravu jako na reálnější variantu, protože tolik nevěříte, že se stanete primátorem.

Ne, tak to není. Když se zeptáte Pražanů, doprava je jejich první problém. Chci být prvním primátorem, který bude mít na starosti dopravu. Možnosti primátora jsou větší než náměstka pro dopravu a umožnilo by mi to flexibilněji řešit problémy.

Pražský primátor by měl být volen napřímo, tak aby jeho pravomoci byly podobné jako v okolních metropolích. Dívejme se na Bratislavu, Budapešť, Vídeň či Berlín. Všude tam nám dnes utíkají a my bychom chtěli, aby primátor měl přímou zodpovědnost nejenom vůči zastupitelům, ale též občanům a zároveň získal větší zodpovědnost i sám.

Kdybyste se dostali do koalice s Piráty, těm byste už dopravu nechtěli nechat?

Piráti za čtyři roky v dopravě bohužel příliš nedokázali, neměla by jim zůstat a v podstatě nechat jenom setrvačností dojíždět rozjeté projekty. Nové vize pro Pražany jsem od nich neviděl. Když jsem nastoupil na pozici náměstka, například rekonstrukce Václavského náměstí byla ve hvězdách. Já jsem to hned navrhl a na první radě jsme schválili záměr, že horní část Václavského náměstí se má zrekonstruovat a vrátit se tam tramvajová trať.

Za čtyři roky jsme měli hotový projekt, stavební povolení a soutěžili jsme zhotovitele. U Pirátů za čtyři roky nevidím jediný projekt, který by se takhle odmakal a posunul Prahu.

O zásluhách se s Piráty přete i na sítích. Například ohledně toho, kdo zajistil opravu Barrandovského mostu. Vy jste projekt připravil, ale oprava byla nakonec dokončena za současné koalice, za Zdeňka Hřiba jako náměstka. Piráti také tvrdí, že oprava skončila o rok dříve, než jste to původně plánoval. Tak nezveličujete svoje zásluhy?

Papírová příprava projektu je vždycky nejsložitější a není bohužel vidět. Získat v Praze na jakoukoliv velkou stavbu stavební povolení je neuvěřitelně složité.

Barrandovský most se soutěžil výjimečným způsobem, poprvé v historii Prahy. Smlouva byla od začátku nastavená tak, že se třeba dvě etapy dají spolu sloučit a udělat je v jeden rok. Takže to není nic inovativního, co by zařídil někdo po mně. Myslím, že i občané vnímají, že lidi, kteří přestřihávají pásky u finálních projektů, často nejsou ti, kteří to reálně odmakali.

Každopádně jste se zkrátka zapojil do vzájemného okopávání svých konkurentů na sítích, ať už právě u Barrandovského mostu či u toho, kdo může za neklimatizované tramvaje. Nebylo by pro Prahu sobě výhodnější zůstat potichu vzadu a nezaplétat se do těchto válek?

To je složitá otázka. Snažím se celé čtyři roky být konstruktivní opozicí. A tím, že jsem měl na starost dopravu, vidím do hloubky projektům, a tak se snažím to říkat tak, jak to bylo a jak si myslím, že to je nejlépe pro Pražany.

Takže vám to prostě nedá a musíte si rýpnout.

Asi mi to zkrátka nedá a zároveň Zdeněk Hřib měl vždycky mnohem větší aparát než já, co se týká zásahu v médiích. Hřib prezentoval moje projekty už tehdy, ale vnímal jsem to tak tak, že já jsem náměstek primátora a jsme v jedné koalici, takže to bylo v souladu, pak se ale pozice otočily.

Mě spíš zajímá, jestli by pro vás nebylo lepší nechat Piráty, ODS a ANO se hádat a jako jediní působit konstruktivně?

Kdybyste se podívala na zastupitelstva v tomto období, často se ODS s Piráty hádali v rámci vlastní koalice. Proto je dopad této koalice na rozvoj města minimální. Praha je celé čtyři roky rozhádaná. My se toho většinou neúčastnili, nebo jsme ani nehlasovali, když proti sobě dávali populistické argumenty.

Ale nevypadalo by to podobně, kdybyste vládli právě opět s Piráty, když se s nimi přete už teď?

Věřím, že ne. Také jsme spolu čtyři roky bez problémů vládli, společně se STAN a TOP 09. Projekty to neohrozilo. Situace před volbami a po volbách je velmi rozdílná. S lídryní Pirátů Terezou Nislerovou jsme například na velmi dobré a přátelské úrovni.

S Hřibem jste na tom hůř?

Zdeněk Hřib je bohužel v některých jednáních trošku arogantní a autistický, ale čtyři roky, kdy byl primátor, jsem ním vládnul. Rozdíl byl v tom, že se věnoval věcem, které mu šly a bavily ho, tedy IT a zahraniční věci. Dopravu si vzal jenom kvůli tomu, aby mu zajišťovala PR. Jak tehdy sám přiznal, Piráti byli v situaci, kdy byl Ivan Bartoš na ministerstvu pro místní rozvoj neviditelný a ministr zahraničí Jan Lipavský nikoho nezajímal.

Když se nestal primátorem, chtěl být aspoň náměstkem pro dopravu, aby byl viditelný. Věděl, kolik je tam připravených staveb a kolik se jich bude otevírat.

Jak by to šlo s ODS? Lídr Spolu Tomáš Portlík vás zmiňuje v rozhovorech s tím, že by se mu s vámi dělalo dobře.

Musíme získat co nejlepší volební výsledek a myslím si, že pak můžeme zamezit spolupráci ODS a ANO. My jsme nikdy v historii s ANO nespolupracovali ani na žádné městské části. ODS naopak na většině městských částí, kde je v koalici, tak je s ANO.

Vylučujete tedy spolupráci s ANO po volbách?

Vylučujeme spolupráci. S tím, jaká je situace ve vládě a jaké extrémisty ANO ve vládě podporuje, nevidím šanci, že bychom tento postoj měli změnit.

A vládl byste radši s ODS nebo s Piráty nebo s oběma?

Záleží na rozložení mandátů, ale dokážu si představit spolupráci s oběma, záleží na lidech i prioritách.

A co Starostové, těm jste podobně otevřen?

Ve dvojici s Petrem Hlaváčkem jako náměstkem pro územní rozvoj jsme měli velmi shodný pohled na město a i díky tomu se spousta věcí podařilo udělat. Horší je to se současným radním pro školství Antonínem Klecandou, který si, myslím, že vůbec problémy žáků nevnímá a ještě jimi opovrhuje.

Klecanda čtyři roky odmítá, že by byl problém s kapacitami středních škol, přitom tady pražské děti mají nejmenší možnost z celé republiky se dostat na všeobecné vzdělávání a pak nastává situace, že jsou nuceni na obor, který by ani nechtěli dělat a poškodí je to na celý život.

Jaký je váš recept na zvýšení kapacit škol?

My jsme hned na začátku volebního období přišli s výkupem dvou budov na Praze 7, který jsme v podstatě zařídili a připravili na podnose. Doteď neběží projekt na to, aby se tyto budovy přestavěly. A zároveň jsme představili okamžité řešení před tím, než se vystaví nějaké kapacity a to pomocí soukromých středních škol. Fungoval by grantový systém a město by si v podstatě nakoupilo kapacity u nich než si vybuduje své vlastní.

Vaši konkurenti často argumentují byrokracií. Vy naopak hlásáte, že to jde a vyjmenováváte, co bude za pár let jako například u metra D. Jak zajistíte, že to půjde a rozvoj Prahy se zrychlí? V penězích asi problém není, když na na účtech Prahy je přes 150 miliard.

Je to tak. Ukazuju, že za mě to šlo. Když se tomu člověk věnuje, pracuje se svým týmem na denní bázi, nechodí jenom na tiskové konference, tak věci dokáže posunout. Třeba u rekontrukce Barrandovského mostu jsem byl dvakrát týdně na stavbě a řešil jsem tam běžné dennodenní problémy. Z funkce náměstka pro dopravu jsem je mohl řešit flexibilněji, než kdyby to šlo nejdřív na vedení TSK, které by to pak předávalo magistrátu a kolečko by bylo zbytečně dlouhé.

Je za mnou manažerská zkušenost, zároveň jsem technik, takže těm věcem rozumím, nikdo mě nemůže obalamutit hlavu. A bylo vidět, že se mi to podařilo.

A při plánu rekonstrukce Barrandovského mostu jste nic nepodcenil, když se u něj před pár dny zřítila socha Rovnováha?

My jsme v 2019 provedli podrobnou diagnostiku plastiky a zjistili jsme, že uvnitř v betonu probíhá takzvaná alkalicko křemičitá reakce, tedy, že beton byl zasažen a zjistilo se, že je socha neopravitelná, a proto se rozhodlo, že jediná možnost je postavit její kopii.

Zabezpečilo se sousoší, oplotilo se, aby se okolí neohrozilo. A zároveň se to předalo odboru kultury k řešení jako sochařské dílo ve veřejném prostoru, nikoli jako dopravní stavba. Přešlo to z TSK a z gesce náměstka pro dopravu na odbor kultury. Když se rozběhla rekonstrukce, byl jsem u té první etapy, následně si to převzal náměstek Pospíšil. Bohužel trvalo celé čtyři roky než to dali na radu města a odsouhlasili realizaci kopie, jak se to stalo teď v pondělí.

Vaše progresivní Praha sobě jde do komunálních voleb s konzervativnějšími lidovci a zelenými. Shoda s lidovci může působit trochu překvapivě. Nebudete v něčem ideologicky narážet?

My jsme si veškeré body vyjasnili a zároveň si myslím, že dává smysl spojování menších celků, které by samy nedosáhly na pětiprocentní úspěch. Zároveň noví lidovci prošli velkou proměnou, Jan Grolich reprezentuje progresivní vidění politiky a taktéž prošlo proměnou i pražské vedení lidovců.

Jsou tam lidé, kteří se zajímají o sociální politiku a o transparentnost, a to si myslím, že mám společné.

Takže nebyly nějaké třenice?

Například s podporou Prague Pride lidovci vůbec nemají problém.

Magistrát někdy působí jako slabý. Některé projekty může komplikovat odpor městských částí. Dá se připomenout úsek železniční trati z Masarykova nádraží na Letiště Václava Havla, který končí u Výstaviště, jelikož městská část Praha 6 trvala na tom, že by trať musela vést tunelem. Dá se odpor městských částí zlomit?

S tím souvisí otázka přímé volby primátora. Podobným problémům by pomohla nebo předešla. Zároveň by mohla i nastínit diskuzi o tom, proč máme 57 městských částí a starostů, 1200 aktivních politiků v Praze v rámci zastupitelstev. Žádná jiná metropole to nemá. V Madridu mají asi devět městských částí a starostové nemají takové pravomoci jako v Praze. Vinohradská ulice se line přes Prahu 2, 3 až na Prahu 10 a najednou tam máte tři rozdílné pohledy, jak ta ulice má vypadat. Jedna chce parkování, druhá chce cyklostezky, třetí chce stromy a vy nemůžete nalézt jedno koncepční řešení pro jednu ulici.

Takže tohle je ta otázka. A pak vidíte třeba, že jediný úsek železnice na letiště, který se postavil, leží na Praze 7. Nálepka Prahy sobě jako aktivistů z Prahy 7 vůbec nesedí, protože Praha 7 naopak má velice stabilní vedení.

S Prahou 7 byste se asi jako primátor dohodl, tam máte svého Jana Čižinského. Ale jak se dohodnout s těmi dalšími městskými částmi?

Je vidět, že jsme věc schopni odmakat a propojit projekty s občany, aby tam nebyly velké protesty.

Přímou volbu primátorů navrhovali už v minulosti Piráti. Budete ji chtít v příštím období prosazovat?

Já bych chtěl, abychom v následujícím volebním období překročili od diskuze skutečně k návrhu, jak to provést. Všechny okolní metropole to mají. Nám to chybí, což brzdí náš rozvoj.