Článek
Americká vláda minulý týden zakázala dovoz pokročilých robotů ze zahraničí. Jednat se má jen o nová zařízení, a to od sekaček přes kolové i čtyřnohé stroje až po stále častěji propírané humanoidy. Podle Washingtonu jde o nepřijatelné riziko pro národní bezpečnost. Nejdůrazněji se proti zákazu ohradila Čína, která v humanoidní robotice předběhla USA, a to nejen skrze vývoj. Jde totiž i o největšího výrobce a exportéra.
„Už se ukázalo, že čínské firmy, jako například Unitree, s tím měly dříve problém a že tato společnost měla nezabezpečený spojovací kanál mezi svými roboty a základnou,“ potvrzuje Tomáš Rouček z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT.
Čím vším mohou roboti škodit
Peking uvedl, že v reakci na zákaz přijme nezbytné kroky k důsledné ochraně práv a zájmů čínských firem – jedním z tahounů je zmíněná Unitree, která humanoidy prodává už i v Česku. Pro americké podniky, jako Boston Dynamics, Figure AI nebo i Teslu, které vyvíjejí roboty i do průmyslu, nebo 1X, která ještě letos začne roboty testovat v domácnostech, naopak zákaz znamená, že se zbaví konkurence na domácím trhu. Důvodů k razantnímu kroku Washingtonu bylo přitom podle expertů více.
Podle Roučka zákaz primárně ztíží průmyslovou špionáž, zároveň ovšem nutí Američany spoléhat se čistě na domácí vývoj. „Jedním z těch cílů je pravděpodobně i to, aby nebyli čistě závislí na dodávkách z Číny, jako jsou například v poslední době se solárními panely,“ dodává odborník.
Pokročilí roboti z Číny představovali několik dalších rizik – vedle špionáže, kdy vše, co vidí, posílají do Pekingu, se podle Roučka mohli chovat také nepredikovatelně a chyby mohly být považovány za sabotáž. Spíše než v záškodnickém chování robotů ale spočívá riziko ve sběru a přenášení informací.
„Hlavním přínosem robotů ve skutečnosti není ani to, že by chodili někde po okolí a koukali se lidem do schránek. Spíš jde o to, že robot je v ten moment, kdy operuje, připojen k interní síti dané firmy. V podstatě se to dá považovat za takový vstup do sítí jednotlivých společností,“ popisuje Rouček danou problematiku.
Humanoidní roboti jsou dnes už běžně vybaveni hi-tech kamerami v očích, mikrofony, prostorovými čidly a senzory a samozřejmě umělou inteligencí ke zpracování všech dat.
„Dáte jim videozáznam třeba celé vaší laboratoře? Ano, pro hodně laboratoří to není problém, protože jsou to veřejné instituce. Pokud by ale někdo toho robota chtěl používat při inspekcích jaderných elektráren, tak to je absolutní no go, absolutně nemožné do kritické infrastruktury umisťovat robota, který není v podstatě nijak zabezpečen.“
„Lidé říkají, že to Čína pravděpodobně dělat bude, že si bude z těch robotů tahat data. Otázka zní, jak moc to dělají, či nedělají Američané. Například Boston Dynamics občas vyžaduje nějaká data z robota zpátky na server. Samozřejmě je přitom otevřenější, ale to neznamená, že tam není stejný problém jako v Číně. Pokud jsou ta data na serveru americké firmy nebo v USA, tak to znamená, že k nim má americká vláda přístup. Stejně to funguje v Číně. V podstatě to takto nefunguje pouze v Evropě, která si možností chránit své obyvatele velmi váží,“ doplňuje Rouček.
Lidé přitom podle experta už dávno AI systémům ochotně dávají informace ze svého soukromí. „Například chatbotům předhazují své zdravotní záznamy a podobné věci a neuvědomují si přitom, že to ty firmy používají pro učení,“ dodává s tím, že jednou z nejhorších věcí, co lidem hrozí, je, že na ně bude přesně cílen marketing.
Proč je Čína ve vývoji tak daleko
Číně ve vývoji robotů hraje do karet, že jsou všechny potřebné součástky, včetně například složitých motorů, celkem rychle dostupné. „Vyrobit motor v USA nebo tady v Evropě je dražší. A trvá dlouho, než se firma rozhoupe a domluví se s vámi, že vyrobí třeba 30 kusů nějakého testovacího motoru,“ vysvětluje Tomáš Rouček.
Čína má přitom silnou motivaci k tomu, aby byla ve vývoji i výrobě humanoidů světovou jedničkou. „Zaprvé je to pro ně zajímavé z výzkumného úhlu pohledu. Zadruhé pravděpodobně bude ta robotika u nich velmi podstatná a nutná, protože to vypadá, že jejich populační křivka dosáhne špičky znatelně dříve, než se původně myslelo. Budou tak muset začít nahrazovat svoji populaci dříve. A zatřetí to samozřejmě ukazuje světu, že USA a eventuálně i Evropa, která si také vyrobí některé své humanoidy, nejsou napřed před Čínou,“ doplňuje český znalec robotů.
Humanoidní roboti se podle osloveného experta začnou v domácnostech lidí objevovat zhruba za pět let. „Otázka zní, kolik lidí najde pomoc v takovém humanoidovi. Dá se očekávat, že starší populace ano. Ovšem momentálně je to spíš v situaci, že se někdo bude muset starat více o robota než o toho eventuálně nemohoucího nebo staršího občana. A dokud to nebude šetřit práci, tak si to ty rodiny pravděpodobně kupovat nebudou,“ uzavírá Rouček.
