Článek
Počet kyberpodvodů roste. Během první poloviny roku 2026 zaznamenala například Komerční banka přibližně o 41 procent více podvodů než ve stejném období roku 2025.
Počet napadených platebních karet se meziročně zvýšil o 33 procent a hodnota podvodných karetních transakcí vzrostla o 80 procent. V oblasti platebního styku přibylo 49 procent napadených klientů a hodnota podvodných transakcí se více než zdvojnásobila.
Průměrná částka, o kterou zákazníci v prvním pololetí roku přišli v souvislosti s karetními podvody, se pohybovala okolo 4900 korun. U platebních podvodů činila dokonce 199 tisíc korun.
O tom, že výše škody podvedených klientů bank letos významně vzrostla, informovala na jaře i Česká bankovní asociace, která sleduje celý bankovní trh. Celková škoda v prvním čtvrtletí tohoto roku dosáhla více než 798,6 milionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to víc než dvojnásobek.
Nejčastějšími platebními podvody jsou u klientů Komerční banky investiční a kryptopodvody, které představují zhruba polovinu celkové hodnoty podvodných transakcí, následované vishingem, tedy falešnými telefonáty bankéřů nebo policistů, s podílem 39 procent. U platebních karet stojí za 61 procent případů phishing, tedy internetový podvod s cílem získat osobní údaje.
Investiční podvody vedou například i u Airbank. „Přibližně dvě třetiny všech případů, které jsme v posledním období řešili, souvisely právě s falešnými investicemi. Typicky jde o situace, kdy klient někde na internetu nebo sociálních sítích vidí výhodnou nabídku investic (a naposílá tam peníze) anebo jej podvodníci kontaktují s tvrzením, že má z minulosti zapomenutý výnos z investic, který stačí jen ,vybrat‘. Ve skutečnosti klienta navedou k instalaci externí aplikace nebo provedení kroků, které umožní odčerpat peníze z jeho účtu,“ popsala mluvčí Airbank Alžběta Honsová.
Investiční podvodníci chtějí od zákazníků na začátku často jen malou částku a na profesionálně vypadající platformě poté ukazují fiktivní zisky. „Jakmile klient uvěří, že investice funguje, přesvědčují ho k dalším a výrazně vyšším vkladům. V pokročilé fázi manipulace už oběť často nevnímá jednotlivé varovné signály a snaží se své předchozí rozhodnutí obhájit,“ popisuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Za první pololetí se Komerční bance podařilo zachránit klientům několik set milionů korun.
„Současně ale vidíme, že počet případů i způsobené škody dál rostou a útočníci své scénáře velmi rychle obměňují. Když se lidé naučí odmítat převod na údajně bezpečný účet, podvodník pošle kurýra pro hotovost. Když znají funkci ověření bankéře v aplikaci, snaží se jim e-šmejdi namluvit, že kód zaslaný přes SMS nebo WhatsApp je totéž. Proto musíme vedle technologií průběžně měnit také způsob, jakým klienty před aktuálními hrozbami varujeme,“ říká expert na kyberbezpečnost Komerční banky Pavel Šašek.
Podvodníci si hrají na bankéře
Co je phishing, smishing a vishing?
Phishing je typem kybernetického útoku pomocí technik sociálního inženýrství, kdy se útočník snaží získat důvěrná data oběti nebo spustit na zařízení oběti škodlivý kód. Nejčastěji probíhá phishingový útok pomocí podvodného e-mailu s žádostí o informace k platební kartě nebo o přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Výjimkou ale není ani výzva v chatovacích aplikacích či nabídky a inzeráty umístěné na sociálních sítích.
Smishing je mixem slov SMS a phishing a jde o formu útoku, která je prováděna prostřednictvím textových zpráv. Podvodníci se z obětí snaží vylákat citlivé údaje k účtům (přihlašovací ID, heslo, mobilní klíč apod.) nebo kartám (celé číslo karty, datum platnosti, kód CVC, kód 3D Secure atd.).
Vishing (voice phishing, podvodné volání) je typem útoku, který používá hlasový hovor a techniky sociálního inženýrství. Útočníci se prostřednictvím telefonního hovoru snaží z oběti vylákat osobní nebo platební údaje, nebo ji rovnou přimět k převodu peněz.
Strategie podvodníků se mění. V posledních měsících například vzrostl trend předávání hotovosti přímo podvodníkům. Ti se vydávají například za pracovníka banky, České národní banky, policistu nebo investičního poradce a klienta přesvědčí, že peníze musí z nějakého důvodu zachránit nebo výhodně investovat.
Oběť poté ve stresu vybere statisíce korun z bankomatu nebo na pobočce a na domluveném místě peníze předá falešnému kurýrovi. Ten může oběti například předložit falešný průkaz, potvrzení o převzetí či jiný dokument, který má celé situaci dodat zdání důvěryhodnosti.
Podvodníci mají většinou všechno promyšlené. Zákazníkům často předem poradí, jak v bance vysvětlit neobvykle vysoký výběr. Jako důvod mají uvést například rekonstrukci, koupi auta nebo pomoc rodině. Podvodník tím oběť nejen připravuje na otázky bankéře, ale zároveň ji izoluje od člověka, který by mohl celý příběh zpochybnit. Jakmile kurýr hotovost převezme, šance na její získání zpět je minimální.
V letních měsících zase rostou podvody spojené například s rezervací ubytování. Útočníci mohou znát konkrétní údaje třeba o rezervaci hotelu, kam se člověk chystá na dovolenou, a jejich zpráva obětem proto působí mimořádně důvěryhodně. Podvodníci se vydávají za hotel nebo zákaznickou podporu rezervačního portálu a tvrdí, že platba neproběhla, je nutné ověřit kartu nebo doplatit servisní poplatek či vratnou kauci.
Falešná výzva může přijít e-mailem, SMS, přes WhatsApp, ale také prostřednictvím interního chatu samotného rezervačního portálu. Odkaz pak klienta zavede na stránku, která vzhledem napodobuje skutečný rezervační systém, ale slouží k získání karetních nebo osobních údajů.
„Tyto podvody jsou nebezpečné tím, že útočníci mohou pracovat se skutečnými údaji o rezervaci, takže zpráva působí velmi věrohodně. Varovným signálem je tlak na rychlou platbu, hrozba zrušením rezervace nebo požadavek, aby klient znovu zadal údaje ke kartě prostřednictvím zaslaného odkazu. V takové situaci doporučujeme komunikaci přerušit a vše ověřit přímo v oficiální aplikaci, na webu rezervační služby nebo u konkrétního ubytovacího zařízení,“ upozorňuje Šašek.
Na co si dát pozor
Nejčastěji napadenými osobami jsou dle dat Komerční banky lidé narození v roce 1979. Naletět podvodníkům však může kdokoliv. Podvodníci totiž dle psycholožky Heleny Sovákové, která dříve vedla Odbor operační psychologie Armády České republiky, využívají přirozené fungování lidského mozku při akutním stresu.
Nejprve vyvolají pocit ohrožení nebo hrozící ztráty a vyvolají silnou emoční reakci. Na oběti vyvíjejí časový tlak a mozek se v takové chvíli soustředí především na odstranění hrozby, nikoliv na ověřování informací.
„Dochází ke zúžení pozornosti, člověk hůře vnímá souvislosti, obtížněji zvažuje alternativy a snáze přehlédne varovné signály. Nejde tedy o hloupost ani nedostatek zkušeností. Jde o běžnou reakci mozku na akutní stres, kterou může za určitých okolností zažít každý z nás,“ vysvětluje Sováková.
Zpozornět by lidé měli už v momentě, kdy po nich někdo na internetu nebo prostřednictvím telefonátů či SMS požaduje například stáhnutí aplikace či zadání nějakého údaje. Banka ani jiná instituce totiž nikdy po zákaznících nepožaduje převod peněz na „bezpečný účet“ nebo předání hotovosti kurýrovi. Pokud si zákazníci uvědomí, že byli podvedeni, měli by co nejdříve kontaktovat svou banku a policii.
Pokud banka zjistí sama, že byl klient podveden, zastaví možnosti plateb z jeho karty a dále čeká, až se jí klient ozve. Oběti podvodů se však dle Šaška často stydí přiznat, že snahám podvodníkům podlehly.
Dle mluvčího skupiny ČSOB Petra Milata existuje několik zásad, kterými by se zákazníci měli řídit, aby nenaletěli na podvod.
„PIN a hesla nikomu neprozrazovat – ani bance, policii, prostě nikomu. Zachovat chladnou hlavu a nespěchat – podvodníci tlačí na rychlost, vy si dejte čas. Kontrolujte, kam se hlásíte, co platíte a co potvrzujete – buďte pozorní u přihlášení, plateb i potvrzení. Nevěřte pohádkám o zázračném zbohatnutí a nepouštějte cizí lidi do počítače – sliby bohatství bez práce jsou podvod, stejně jako nabídka pomoci přes vzdálený přístup do počítače přes například AnyDesk či TeamViewer,“ radí mluvčí.
Bankovní aplikace mají často řadu bezpečnostních funkcí, které zákazníky chrání. „V Air Bank si například klient může během hovoru ověřit, že skutečně komunikuje s bankou prostřednictvím push notifikace v aplikaci My Air. Ani technologie ale nenahradí zdravou obezřetnost. Rozhodující je nebát se komunikaci přerušit a vše si nezávisle ověřit,“ uvedla Honsová.
