Velký přehled: Na co máte nárok, když vám zemře blízký člověk

Pohřeb není levnou záležitostí. Ceny se pohybují od zhruba 20 do 50 tisíc korun, záleží na více faktorech: na lokalitě, zda je pohřeb s obřadem, či bez, zda se jedná o zpopelnění, nebo uložení do hrobu, které je nejdražší variantou.

Rozloučit se se zesnulým příbuzným tak může být pro rodinu tíživým zážitkem i po finanční stránce. Někteří lidé mohou požádat o pomoc stát, i když na pohřebné ve výši 5 tisíc korun dosáhne jen úzký okruh žadatelů.

Kdo přesně na pohřebné dosáhne, se dozvíte v článku: Když chybí peníze na pohřeb blízkého: Pohřebné je jen pro někoho

Když peníze na pohřeb chybí, je také možné s některými pohřebními společnostmi domluvit pohřeb na splátky. Někteří lidé se také na pohřeb pojistí. V takovém případě pak výplata pojistného míří právě na zajištění pohřbu. A samozřejmě je také možné si vzít na výdaj s pohřbem klasický úvěr nebo využít kontokorent.

Pokud pozůstalí nechtějí nebo nemohou pohřeb zařídit a zaplatit, existují ještě takzvané sociální pohřby. Ty sjednává a platí obec, ve které zesnulý zemřel. Náklady pak obec nebo městská část získá zpět buď v dědickém řízení, nebo refundací, kterou zajišťuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Po pohřbu je pak třeba si vyřídit pozůstalostní důchody. Jedná se o vdovský či vdovecký důchod nebo sirotčí důchod. Vyplácí je Česká správa sociálního pojištění po podané žádosti.

Na vdovské a vdovecké důchody mají nárok manželé a registrovaní partneři zemřelých. Výše důchodů se letos dost zvýšila, nejnižší možná výměra teď vychází na 7350 korun. Ve srovnání s loňskem to znamená navýšení zhruba o třetinu. Vdovský a vdovecký důchod se vyplácí většinou po dobu jednoho roku, počínaje datem úmrtí partnera. Někteří pozůstalí ho ale mohou pobírat déle nebo dokonce pořád. To v případě, že vdova či vdovec jsou také v důchodu. Výše pozůstalostní penze se pak ale počítá jinak.

Informace o tom, na jak dlouho budete mít nárok na vdovský či vdovecký důchod, jak vysoký bude a jak o něj žádat, najdete v následujícím textu:

Na finanční pomoc státu dosáhnou také nezaopatřené děti, kterým zemřel jeden z rodičů, případně osvojitel. Sociální správa jim bude vyplácet sirotčí důchod. Jeho minimální výše je pro letošek stanovena částkou 6860 korun měsíčně.

Peníze sirotci dostávají po dobu, po kterou trvá jejich „nezaopatřenost“, maximálně ale do 26 let věku. Pokud skončí se studiem a nastoupí do práce před 26. narozeninami, výplata důchodu se jim zastaví. Právě proto chce úřad po studujících, aby pravidelně zasílali potvrzení o studiu.

Více o tom, kdy má dítě nárok na sirotčí důchod a kolik dostane

Aby si pozůstalí mohli řadu věcí po smrti blízkého vyřídit, mají, pokud jsou zaměstnaní, oporu v zákoníku práce. Ten uvádí, že v případě úmrtí člena nejužší rodiny – manžela, manželky, druha, družky, dítěte, mají lidé nárok na dva dny placeného volna a jeden den volna k účasti na pohřbu těchto nejbližších. Dohromady tedy lze čerpat tři dny, které zaměstnavatel proplatí. Dále je možné vzít si pět dní neplaceného volna.

Pokud byl zemřelý člověk starobním důchodcem, musí pozůstalí ještě ukončit výplatu důchodu. Podle zákona to sice nemusí oznamovat, ale pokud tak učiní, vyřízení všech povinností bude rychlejší. 

Úmrtí se nahlašuje na okresní správě sociálního zabezpečení v místě bydliště zemřelého nebo pozůstalých. Pobočky ČSSZ najdete na jejím webu. Nejjednodušší je ale oznámit úmrtí na call centru pro důchodové pojištění (tel. 800 050 248). Vyloženě povinnost oznámit úmrtí pak máte v případě, že důchod zemřelého chodí na váš bankovní účet.

Platí, že když se důchodce dožil alespoň stanoveného dne splatnosti, důchod, který mu přišel, pozůstalí vracet nemusí, a to ani poměrnou část. Zůstane jim v plné výši. Pokud se však důchodce nedožil dne splatnosti důchodu, nejbližší splátka už mu nepatří. Sociální správa v takovém případě požádá banku, na jejíž účet důchod přišel, aby vyplacený důchod vrátila.

Více informací o tom, jak postupovat, čtěte v následujícím textu:

Možná měl váš blízký uzavřenou životní pojistku. Pojišťovny spravují více než pět milionů pojistek, takže je velká pravděpodobnost, že ji mít mohl. A zřejmě v ní uvedl i takzvanou obmyšlenou osobu, kterou chtěl po své smrti finančně zabezpečit.

Když obmyšlené osoby o pojistce vědí, nahlásí se po smrti klienta pojišťovně, a ta jim peníze vyplatí. Problém nastával ve chvíli, kdy lidé nevěděli, že na ně v tomto směru pojistitel myslel. Ovšem od letošního roku musí pojišťovny obmyšlené osoby o existenci pojistky zemřelého informovat. A to do 60 dnů od chvíle, kdy se o úmrtí pojišťovna dozví. Ale nejenom je.

Pokud totiž v pojistné smlouvě obmyšlená osoba není uvedena, musí pojišťovna kontaktovat i případné dědice. Nejprve manželku či manžela, a pokud nejsou, tak děti. Když nejsou ani potomci, následují rodiče a případně další dědicové. Více se dočtete zde: Pojišťovna vám musí nově hlásit nárok na peníze z životní pojistky zemřelého.