Článek
Na území Jižní Koreje se dostaly severokorejské pozemní miny. Podle úřadů „byly pravděpodobně odplaveny během monzunového období a nedávných přívalových dešťů“.
Jak pro agenturu AFP uvedla Čche Jong-ran z civilní obrany v okrese Ganghwa na severozápadě země, miny byly nalezeny mezi 23. červencem a 3. srpnem. „Všech 15 jsme zajistili,“ dodala.
K přemístění munice mohl přispět i prudký vzestup hladiny hraničních řek. Pchjongjang 20. července bez předchozího varování otevřel Hwanggangskou přehradu na řece Imdžin. Následující den voda u mostu Imjin v okrese Jončchon dosáhla až 11 metrů a úřady vyhlásily povodňové varování.
Neohlášené vypouštění vody z Hwanggangské přehrady přitom má tragický precedent – v roce 2009 po něm v Jižní Koreji zahynulo šest lidí. KLDR se následně zavázala, že bude Soul o podobných krocích předem informovat, podle jihokorejské strany ale tuto praxi už více než deset let nedodržuje.
Okres Ganghwa proto koncem července rozeslal obyvatelům varování před možným výskytem severokorejských min podél pobřeží. Úředníci zároveň uvedli, že „nevylučují možnost, že by jich mohlo dorazit více“.
Soul navíc upozorňoval, že silné deště mohou spláchnout výbušniny do řek protínajících hranici a způsobit „závažné škody“, pokud explodují níže po proudu.
Jedna z nejzaminovanějších oblastí planety
Podle Jihokorejců munice zřejmě pochází z oblasti mezikorejské hranice. Takzvaná demilitarizovaná zóna (DMZ) obě Koreje rozděluje od uzavření příměří v roce 1953 a patří k nejvíce zaminovaným oblastem na světě.
Podle odhadů bylo během korejské války i v následujících desetiletích položeno mezi 800 tisíci až miliony min.
Povodňová situace v Severní Koreji je místy velmi vážná. Podle analýzy satelitních snímků, kterou provedla organizace NK Pro, nevydržela nával vody zemní hráz zemědělské nádrže Wangdang č. 2. Následná přívalová vlna smetla na 400 domů, včetně vojenské základny v provincii Severní Hwanghe.
Domovy zřejmě musely opustit tisíce obyvatel, povodně navíc narušily provoz klíčového administrativního centra dělostřeleckých jednotek namířených proti Jižní Koreji. Doprovodné sesuvy půdy na východě země pak dle satelitních snímků zničily silnice, mosty i veřejné budovy.
Nejde o první miny
Co se severokorejských min týče, jejich exploze není v Jižní Koreji jen hypotetický problém.
Přívalové deště takto na jihokorejské pobřeží vyplavily desítky min už v roce 2010. Dva rybáři tehdy poblíž hranice našli v řece dvě miny uložené v dřevěných bednách. Jedna z nich při manipulaci explodovala, jednoho muže na místě zabila a druhého vážně zranila.
Jihokorejská armáda následně mezi lety 2010 až 2015 našla v pohraničí téměř 260 severokorejských pozemních min v dřevěných pouzdrech, jež voda odnesla na jih.
Soul v minulosti dokonce vyslovil podezření, že některé miny mohl Pchjongjang záměrně uvolnit tak, aby je následně odnesla povodňová voda. Armáda proto v období silných dešťů severokorejské aktivity v pohraničí bedlivě sleduje.
Nebezpečí je v oblasti dlouhodobé i bez povodní. V roce 2015 například dva jihokorejští vojáci při hlídce v západní části tzv. demilitarizované zóny utrpěli těžká zranění po výbuchu severokorejských min a přišli o končetiny. Soul tehdy případ označil za úmyslnou provokaci – podle vyšetřování šlo opět o dřevěné miny používané severokorejskou armádou.
Nálezy navíc ovlivňují i každodenní život v pohraničí. V oblasti podle místních klesl počet turistů, které odrazují obavy z dosud nenalezených min. Na pobřeží přitom nadále pracují lidé, kteří se živí ručním sběrem mušlí.
„Navzdory horku je tu stále asi 300 lidí, kteří mušle ručně vykopávají,“ řekl agentuře AFP obyvatel ostrova Ganghwa Park Hung-jol. „Vzhledem k riziku spojenému s minami se to pro ně jeví jako nebezpečná činnost.“
Po prudkém zhoršení vztahů mezi oběma Korejemi navíc začal Pchjongjang hranici znovu intenzivně opevňovat. Od konce roku 2023 zaminoval několik cest, které obě země v době předchozího oteplení vztahů propojovaly. Od jara 2024 vyslal do demilitarizované zóny stavět bariéry a pokládat další miny tisíce vojáků.
Podle Soulu mají nová opevnění mimo jiné bránit útěkům Severokorejců na jih. Práce jsou nebezpečné i pro samotné severokorejské vojáky – několik z nich při pokládání min zahynulo.
