Článek
Kancelář veřejného ochránce práv se na základě podnětu Hany Potměšilové z organizace Revenium obrátila na policii a zástupce městských strážníků, aby změnili komunikaci s veřejností. Potměšilová poukazovala na to, že se v policejních tiskových zprávách objevovala například označení „muž trpící schizofrenií“.
Podle ní a kanceláře ombudsmana může zveřejňování lékařských diagnóz vést k nechtěné stigmatizaci osob s duševním onemocněním.
„Zjistili jsme, že nešlo o ojedinělý výkyv, ale o opakující se praxi jak ze strany Policie ČR, tak i některých obecních a městských policií,“ uvedla mluvčí kanceláře ombudsmanky Michaela Vaisová.
Podle Vaisové konkrétní diagnóza většinou nepomáhá veřejnosti policejní zásah lépe pochopit. „Uvádění konkrétních diagnóz v souvislosti s bezpečnostními incidenty posiluje škodlivý předsudek, že lidé s duševním onemocněním jsou automaticky nebezpeční či nevypočitatelní,“ vysvětluje Michaela Vaisová.
Hana Potměšilová se tématům okolo lidí se zdravotním postižením věnuje dlouhodobě a opakovaně ji znepokojovalo, jakým způsobem jsou v policejních zprávách popisovány případy týkající se duševního zdraví. „Udělala jsem si monitoring tisku za posledních osm let a našla minimálně 40 případů, kdy byla komentována diagnóza člověka, který nebyl v ohrožení života,“ řekla Seznam Zprávám. Vadilo jí zejména to, že se k diagnózám vyjadřovali lidé bez lékařského vzdělání a bez znalosti všech souvislostí.
Výjimka u pátrání či při varování veřejnosti
S tím, že nejde o nejvhodnější postup, se ztotožnil také policejní prezident Martin Vondrášek. Vedoucí tiskových oddělení následně byli se změnou seznámeni a útvary komunikující s médii dostaly metodické doporučení. „Jeho hlavním cílem je podporovat citlivější způsob komunikace a v maximální možné míře omezovat zveřejňování konkrétních psychiatrických diagnóz, pokud to není nezbytné,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Místo diagnózy má policie používat například označení „osoba v nepříznivém psychickém stavu“, „osoba vykazující známky dezorientace“ nebo „osoba vyžadující lékařskou pomoc“. Doporučení platí pro tiskové zprávy, policejní weby i sociální sítě.
Diagnózu ale policie může uvést, pokud je důležitá například při pátrání po člověku nebo při varování veřejnosti. Stalo se tak například v pátek při pátrání po devítiletém chlapci, který odešel z domova na pražské Letné. Ve zprávě policie napsala, že má chlapec autismus, a doplnila, že rád jezdí dopravními prostředky nebo výtahy.
Změny v komunikaci se týkají také městských a obecních policií. Svaz měst a obcí doporučení předal své bezpečnostní komisi a organizacím sdružujícím vedení městských policií. „Obě instituce se s podnětem zástupce ombudsmanky plně ztotožnily a okamžitě podnikly konkrétní kroky,“ uvádí Michaela Vaisová s tím, že kancelář bude policejní komunikaci dál sledovat.
Potměšilová výsledek svého podnětu uvítala. Nyní chce získat přesné znění doporučení, aby se s ním dalo pracovat například při školeních. „Budu do budoucna sledovat, jak moc toto doporučení policie a městské policie dodržují,“ dodala.
Například Městská policie Brno už o doporučení ví a začala využívat neutrální výrazy. Pokud psychické onemocnění s případem nesouvisí, ve svých zprávách ho podle vedoucího tiskového oddělení Jakuba Ghanema nezmiňuje. „Pokud je to nezbytné pro vysvětlení kontextu, držíme se velmi obecných informací,“ řekl Seznam Zprávám Ghanem.
