Článek
„Ty-ty-ty-ty-týý… Ať to každé ví, že tě v Praze hodijó do Vltavy.“ Kdo uslyší volební klip šéfa lidovců Jana Grolicha, už tu melodii, proloženou bodrým nářečím, nevytluče z hlavy. „Potřebujeme lidem, které senátní volby vůbec nezajímají, doručit základní informaci. Že kandiduju, v jakém regionu,“ vysvětluje jihomoravský hejtman v jednom z příspěvků na sociálních sítích.
Senátní obvod číslo 57 Vyškov je zdánlivě nezajímavý. Před šesti lety tam ve druhém kole přišlo hlasovat něco málo přes 16 tisíc lidí. Přesto se letos mění v politickou arénu, kvůli níž ministryně financí Alena Schillerová natáčí několik videí týdně. Předseda lidovců v „nejhorším volebním songu ever“ kmitá koleny skoro jako Elvis nebo se v obleku máchá ve Vltavě.
V nevelkém severním cípu jižní Moravy se totiž hraje o restart opozice, která po Petru Fialovi hledá nového lídra. Lidovci chtějí skrze Senát svého jediného hejtmana více zužitkovat v celostátní politice.
Na Vyškovsku se dost možná rozhodne hned v prvním kole. Hlásí se jen tři kandidáti. Kromě Grolicha o voličské obálky bojují vrchní sestra z Masarykova onkologického ústavu Petra Absolonová (ANO) a dlouholetý starosta obce Studnice Jaroslav Fládr (Přísaha), který však v bitvě „vlády s opozicí“ příliš šancí nemá. „Když to neřeknu v nadsázce, souboj možná bude specificky jednokolový. Jsou jen tři kandidáti a je dost možné, že se to rozhodne už v prvním kole,“ míní Grolich.
Oba hlavní favorité kromě dosahů na sociálních sítích na voliče apelují i tradičními způsoby. V ulicích nebo z televizních debat.
„Budu rád, když mě zvážíte“
Čtvrtek, pozdní odpoledne. Grolich v tmavé košili, látkových kalhotách a teniskách vyráží z centrálního náměstí ve Slavkově u Brna. S úzkým týmem míří k řadovým domkům. Asistenti mají v rukou žluté igelitky a v nich stejnobarevné lidovecké letáky.
Takzvaná door to door kampaň se lidovcům vyplatila i v dřívějších kampaních. Lidovecký šéf tlačí prstem na zvonek. „Dobrý den, Grolich, hejtman. Jdu vás pozvat k senátním volbám. Budu rád, když mě zvážíte,“ říká postarší ženě ve dveřích. „Já vás budu volit,“ odvětí paní s úsměvem.
„Beru člověka jako člověka,“ reaguje s úsměvem další adresát, vykloněný z přízemního okna. Bleskové návštěvy až na výjimky netrvají víc než minutu. Sedmitisícový Slavkov u Brna byl i loni ve sněmovních volbách baštou koalice Spolu. Vyhrála tam s téměř 33 procenty hlasů.
Grolich má při obrážení domkařů až na výjimky lehkou práci. Lidé jej znají. Žije v nedalekých Velaticích, kde jako starosta nastartoval politickou kariéru. Odmítnutí slyší jen zřídka. Třeba když mu starší žena v modrých šatech vyčítá omezení průvodčích i prodeje papírových jízdenek na krajské vlaky. „Ukazujeme lidem, že jen na nějaké akci nemluvíme k davu. Budeme taky rozdávat snídaně na dopravních uzlech. Prostě přímý kontakt s lidmi,“ rozkrývá další plány.
O něco později už v malém sále na náměstí diskutuje s padesátkou příznivců. Nezakrývá, že může být senátorské křeslo prostředkem, jak lidoveckého šéfa více zapojit do celostátu v Praze. A že pokud uspěje, může šestiletý senátorský mandát předčasně zkrátit kvůli kandidatuře do sněmovních voleb v roce 2029. „Být poslancem nebo prezidentem na čtyři roky má smysl. A podle mě i senátor na tři roky smysl dává,“ odpovídá sálu.
Rodinná politická šlamastyka
Poslední dotaz nevyniká ani tolik obsahem jako tazatelem. Mikrofon si bere Petr Absolon, švagr Grolichovy oponentky Petry Absolonové. Její příbuzný ve Slavkově kandiduje na 15. místě. Za lidovce. Na triku s portrétem Václava Havla má připnutý odznak „Grolich do Senátu“.
„Švagrová je pár let členkou ANO a taky velkou fanynkou Andreje Babiše. Musíme se s tím nějak poprat. Chvílemi jsme měli tichou domácnost. Teď už je to lepší. Ať vyhraje ten lepší, ale samozřejmě fandím Honzovi,“ říká pak redaktorovi. Jedním dechem přiznává, že je s manželkou čeká těžká volba. „Třeba tam do Senátu hodíme prázdnou obálku,“ směje se.
Petra Absolonová se na něj nezlobí. „Máme dané v rodině, že si každý volí někoho jiného. Nikdy jsme kvůli tomu na sebe nějak neútočili nebo že bychom se nestýkali,“ tvrdí.
Sama je ve vyšší politice nováčkem. Říká, že před lety sama oslovila přímo Andreje Babiše jako „no name“ zdravotní sestra, která se profesně věnuje onkologickým pacientům. „Chtěla jsem, ať pořídíme přístroj na vyšetření slinivky. A díky tomu jsem poznala hnutí ANO,“ vysvětluje vrchní sestra z Masarykova onkologického ústavu.
V senátní kampani podle svých slov zbrázdila asi čtyřicítku míst, některá opakovaně. V sobotu odpoledne míří na dětský den ve Vyškově. V Parku Lišákova oáza vedle městského stadionu tam volební štáb ANO rozvíjí svůj modrobílý stan. Místní kandidáti kromě letáků rozdávají propisky, hadry na brýle nebo typické kšiltovky s nápisem „Silné Česko“.
Dorazila asi stovka lidí, většinou vládní příznivci. Petra Absolonová v barevném svetru a růžových kalhotách se jim nevnucuje. Chvílemi se vyfotí s příznivci, občas jen tak klábosí s rodiči u skákacího hradu plného dětí. O něco později pak se třemi spolupracovníky nasedá do bílé dodávky s typickým polepem ANO. Na vyškovském centrálním náměstí osloví pouze jednotky lidí, zato s každým dlouze diskutuje. „Jsem s nimi ráda. Ptám se, jak se jim daří, co by chtěli změnit, jak reagují na některé věci v obci,“ popisuje.
Jako vrchní sestra kritizuje některé potíže v krajském zdravotnictví, které má hejtman Grolich v gesci. „Třeba nedostatek fyzioterapeutů ve vyškovské nemocnici,“ říká s tím, že chce při zvolení do Senátu nejvíc bojovat za dostupnou zdravotnickou péči.
Z urážek hlavně na internetu je viditelně unavená. „Nelíbí se mi vulgarity, zesměšňování, agrese a napadání. Touhle cestou nepůjdu,“ zdůrazňuje.
Jak se Grolich zastal soupeřky
Když v televizní debatě na Prima CNN News zaperlila hláškami o Green Dealu či naftě, její sociální sítě zasypali diskutující neurvalými nadávkami. Překvapivě se jí zastal i slavnější vyzyvatel. „Za člověkem, kterého vidíte pár minut v televizi, je pořád normální člověk. Má rodinu, přátele, kolegy a práci, kterou může dělat dobře, i když s jeho politikou zásadně nesouhlasíme. Proto kritizujme tvrdě, když je za co. Ptejme se. Připomínejme rozpory. Ale osobní útoky, vulgarity a zesměšňování nechme stranou,“ napsal Grolich mimo jiné.
„Ráda bych věřila, že to myslel upřímně,“ reaguje Absolonová.
Špičkování s Grolichem na sítích mají na starost známější figury ANO. Krajská předsedkyně Alena Schillerová mu vyčetla sedm funkcí v jednom saku nebo hazardování s krajským zdravotnictvím. „Je to v její režii, nehodnotím hejtmanova videa, ani ji,“ odmítá soudy Absolonová.
Hejtman tvrdí, že své politické role zvládne. „Senát má pevně daná jednání a dost času na region. Jsem přesvědčený, že se to fakticky skloubit dá,“ odvětí hejtman.
Že špičkování přesahuje vyškovský senátní obvod, dokazuje další Grolichova debata. V rousínovském katolickém spolku hejtman stejně jako stovka lidí v zaplněném sále hltá každé slovo spoluřečníka. V sále vedle něj sedí 85letý bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart.
Vzpomínky na horní komoru Parlamentu či Havla s Klausem prokládá vtipnými hláškami. „Definice charisma je složitá: buď je člověk má, nebo nemá,“ hlásí Pithart ironicky.
A vzpomíná, jak jej Grolich zaujal jako začínající hejtman při pomoci v obcích zasažených tornádem. „Najednou jsem viděl chlapíka, který mluvil, trochu se u toho hýbal. Prostě jsem mu uvěřil… Půjde ti to dobře, Honzo,“ chválí lidoveckého lídra.
Předseda KDU-ČSL nezastírá, že chce skomírající stranu vytáhnout z politického podpalubí. Zdůrazňuje, že se nestačí jen občas zapojit do „kulturních válek“. S kolegy ve straně chce příští rok na jaře představit hospodářskou vizi pro Česko. „Práce hejtmana mě naplňuje. Ale pokud jsem se dal na tu bitvu celostátní, budu jí muset v jeden čas obětovat všechno. Můj úkol je vyšší než Jihomoravský kraj,“ říká sebevědomě.
Ke konci týdne korunuje sérii videí „nejhorším songem ever“. Provokativně v něm kroutí nohama, oblečený se ráchá ve Vltavě a ministryni Schillerovou mění v Moravěnku. Video má na sítích milionový dosah. Příznivci se baví, jiní prosí: „Zastavte to.“
Grolich přiznává, že jej reakce na poněkud „bizarní“ videa dostaly. Zmiňuje obrovské dluhy, reálnou hrozbu z Ruska, osobní urážky a ponižování lidí a své virtuální alter ego „pana Kšiltovku“ vnímá jako možnost pro odlehčení. „Všechno je vážné, všechno je zásadní a všichni jsou strašně důležití… A pak se uprostřed toho všeho najednou začnete smát… Dokud se dokážeme fakt od srdce zasmát, normálně a svobodně, tak je v nás pořád obrovská síla,“ shrnuje na sociální síti.
