Článek
Každé čtvrté dítě má v Česku odklad. Velmi často zcela zbytečně, protože ho chtějí rodiče – zdravotní nebo duševní stav dítěte to nevyžaduje. Takovému dítěti odklad nic nepřinese a stát na tom se vším všudy tratí miliardy, proto se na jejich omezení v minulém volebním období zaměřila novela školského zákona. Reforma sice začíná teprve postupně vstupovat v platnost, současná vláda ale už plánuje změny.
A to včetně kontroverzní praxe, kterou jsou dodatečné odklady. Právě proto se od začátku září 2025 rušily. Ředitelé tak už v uplynulém školním roce nemohli poslat zpátky do školky žáka, který čerstvě nastoupil do první třídy.
„Připravit návrh na dodatečný odklad,“ hlásí premiér Andrej Babiš (ANO), jaký úkol dostal ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Přitom celé hnutí ANO v minulém volebním období změny v odkladech jednomyslně odhlasovalo, včetně zrušení dodatečných odkladů. Tehdejší autor návrhu, bývalý poslanec TOP 09 Pavel Klíma, říká, že případné znovuzavedení dodatečných odkladů naruší princip celé novely.
„Jejím záměrem bylo, aby první ročník byl pro žáky co nejpozvolnější. Ne aby se neudělení standardního odkladu kompenzovalo dodatečným odkladem, který má navíc na dítě obrovský negativní dopad,“ vysvětluje Klíma, který je dnes ředitelem Základní školy a Mateřské školy Malšice.
Seznam Zprávy se ptaly ministerstva školství, jak by měl návrat dodatečných odkladů do praxe konkrétně vypadat. „Budeme moci odpovědět po skončení vládních prázdnin,“ uvedlo tiskové oddělení resortu.
Odborníci upozorňují, že ohledně odkladů existuje sice prostor na hledání některých dalších řešení, ale ne zrovna touto formou.
„Platí odborný konsenzus, že by dodatečné odklady fungovat neměly. Školy jsou ale momentálně v problematické situaci. Tím, že jsme zpřísnili podmínky pro standardní odklady, tak budou nastupovat méně zralé děti a pro učitele bude náročnější je správně podpořit,“ míní Lenka Felcmanová, odbornice na vzdělávání a předsedkyně organizace Society for All.
Nově už není možné dostat odklad jen kvůli tomu, že je dítě pro školu nezralé. Musí to mít lékařsky podložený důvod. Podle Felcmanové by při úvahách nad některými úpravami dávalo spíše smysl přemýšlet o tom, zda pro některé skupiny žáků pravidla pro udělení odkladu rozvolnit nebo v prvním ročníku zpomalit ve výuce.
„Otazník kolem dodatečných odkladů úzce souvisí se standardními odklady. Může totiž nastat situace, že rodiče nejsou schopni odklad vyřídit, byť by ho dítě potřebovalo. Problém v tomto případě ale je, že by dítě vlastně do školy vůbec nastoupit nemělo,“ popisuje Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol, že je třeba případnou úpravu odkladů řešit komplexně.
Dodatečné odklady by totiž dost nabouraly praxi – na jedné straně by byly až na jasné výjimky zakázány běžné odklady, na straně druhé by se ale otevřela možnost udělit dodatečný odklad dětem až ve chvíli, kdy fakticky nastoupí do školy.
„Takové děti si pak nesou pocit, že na startu školní docházky selhaly, což má dopad na jejich vztah ke vzdělávání i budoucí aspirace,“ varuje Felcmanová.
Přípravné třídy zpátky ve hře
S druhým krokem, který ministerstvo školství v souvislosti s odklady už dříve představilo, odborníci takový problém nemají – že by se nakonec nepřistoupilo ke zrušení přípravných tříd. Ty fungují jako přechodový stupeň mezi školkou a základní školou, a to především pro děti s odkladem školní docházky.
„Já jsem přesvědčen, že přípravné třídy ve školství své místo mají. Pomáhají dětem lépe zvládnout nástup do první třídy a vyrovnávat rozdíly ve vzdělávání a dávají jim lepší start do školní docházky. Proto připravíme změnu zákona, aby přípravné třídy mohly fungovat i po roce 2029,“ uvedl ministr školství Robert Plaga.
Už při schvalování novely se řešilo, že přípravné třídy se sice ze zákona vymažou, ale s odloženou účinností na rok 2029. Aby vznikl prosto vyhodnotit dopady odkladové novely a případně umožnit jejich zachování, pokud by to bylo nutné.
„Počítali jsme s tím, že zmizí tlak na výkon v první třídě a přechod dětí do základních škol tak bude pozvolnější, a proto ani přípravné třídy nebudou potřeba. Nicméně nemělo jít o pocitové rozhodnutí, proto jsme odkládali účinnost tohoto kroku až na rok 2029 s tím, že se v průběhu let vyhodnotí data. Ta ale zatím nemáme,“ dodává bývalý poslanec Pavel Klíma.
Otázkou samozřejmě je, jestli nezůstanou pouze u návrhů. V poslední době především premiér Babiš chrlí ve školství jeden nápad za druhým. Například v červenci navrhl, že by se mohl zrušit devátý ročník základních škol, aby tento nápad o dva týdny později vzal zpátky.
