Článek
Nedlouho poté, co zeslábl tajfun Dolphin, vyrazila z provincie Če-ťiang na moře čínská rybářská flotila.
Podle agentury Reuters opustilo v úterý odpoledne přístav přes 8000 plavidel, aby zahájila dlouho očekávanou „malou rybářskou sezonu“.
Součastí flotily byly podle dostupných zpráv i lodě s vlečnými sítěmi, které jsou známé poškozováním mořského dna a v čínských teritoriálních vodách jsou zakázány.
Rybolov, nebo geopolitika?
Čínská rybářská flotila je dlouhodobě centrem pozornosti. Organizace Global Fishing Watch (GFW) v minulosti uvedla, že plavidla každoročně představují zhruba pětinu celosvětového úlovku.
Zpráva nevládní organizace Overseas Development Institute (ODI) z roku 2020 pak uváděla, že součástí flotily je bezmála 17 tisíc lodí. Proti působení čínských rybářů se v minulosti ohradil například Ekvádor, a to poté, co jeho námořnictvo narazilo u souostroví Galapágy na stovky čínských plavidel.
Letos na jaře agentura AFP informovala, že se ve Východočínském moři shromáždily tisíce čínských rybářských lodí do pravidelných geometrických formací a držely pozice až 30 hodin. Podle odborníků šlo zřejmě o koordinovanou „státní operaci“, nikoli rybolov.
Není bez zajímavosti, že v provincii Če-ťiang se nacházejí i přístavy námořní milice, rybářů cvičených k podpoře armády.
Připomeňme, že flotila už dříve operovala například v Jihočínském moři, kde obtěžovala filipínské rybářské lodě a prosazovala územní nároky Pekingu.
V oblasti, která je považovaná za jednu z nejkritičtějších na světě, si komunistická Čína nárokuje svrchovanost nad více než 80 procenty strategických vodních cest.
Přes území, které si nárokují i Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam, putuje až třetina globálního námořního obchodu.
Územní spory v Jihočínském moři.
