Článek
Na první pohled to působilo jako spontánní zásah. Řidič letištního autobusu si při noční jízdě všiml podezřelého objektu na letištní ploše, vystoupil a vlastní nohou ho znehybnil. Teď se ukazuje, že realita byla jiná a mnohem znepokojivější.
Nové záběry z kamer, které podle týdeníku Die Zeit vyšetřovatelé v posledních dnech analyzovali, posouvají celý incident z letiště v Lipsku.
Dron s připevněnou náloží totiž podle nich už v 19:30, tedy několik hodin před nálezem, narazil přímo do ukrajinského nákladního letounu Antonov. Šlo o cílený zásah do křídla, tedy části, kde se běžně nacházejí palivové nádrže. Právě tam by případná exploze způsobila největší škody.
K výbuchu ale nedošlo. Podle rekonstrukce se zařízení od křídla odrazilo a dopadlo na zem.
Proč nálož neexplodovala, zůstává nejasné. Jisté je jen to, že letiště uniklo katastrofě těsněji, než se dosud vědělo.
Dron se našel až o čtyři hodiny později. A ani role řidiče letištního autobusu, který zrovna vezl skupinu z noční prohlídky letiště, nebyla tak dramatická, jak se zprvu zdálo. Původně média psala, že objekt skopl v nízké výšce, a tím ho zneškodnil.
Kamerové záznamy ale ukazují, že zařízení už leželo na zemi, když k němu řidič přišel. Po krátkém zaváhání na něj stoupl a přivolal ostrahu. Výbušnina navíc neležela přímo na stroji, ale několik metrů opodál. Mohla se uvolnit právě při nárazu.
Pro vyšetřovatele jde o zásadní posun. Jedna z prvotních verzí, podle níž šlo spíš o varování než skutečný útok, se rozpadá. Dron podle nových zjištění letěl k letadlu přímo a s úmyslem ho poškodit. „Nebyla to výstraha, byl to útok,“ shrnuje Die Zeit.
Stroj přitom nebyl běžně dostupný. Podle informací listu šlo o na míru vyrobený dron, který nešlo zachytit standardními radary. Nesl výbušninu typu semtex, používanou obvykle armádou.
Podle německých médií, včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild, policie při vyšetřování našla na dronu s výbušninou lidskou DNA, která se shoduje s DNA zajištěnou v souvislosti se žhářským útokem z 20. července 2024. V logistickém centru společnosti DHL v Lipsku tehdy vybuchl balíček, který přiletěl z Litvy a měl následně pokračovat dál letecky v cestě, připomíná ČTK. Podle západních tajných služeb, na které se odvolávala německá média, výbušninu do balíčku umístili agenti ve službách Moskvy. Jen náhodou přitom podle vyšetřování vzplál balík ještě na zemi, a nikoli za letu. Rusko jakoukoli roli v incidentech popírá.
Vyšetřovatelé navíc podle deníku Bild prověřují verzi, že se útoku neúčastnil pouze jeden dron, ale šlo o operaci se dvěma stroji. Vedle dronu s výbušninou, který narazil do křídla Antonovu, měl na místě operovat ještě druhý, takzvaný taktický dron, fungující jako jakási „mateřská loď“. Ten měl udržovat vizuální kontakt se strojem na zemi a přenášet živý obraz i řídící signály útočníkům.
Německá vláda v té souvislosti mluví o „hybridním scénáři“ a „cizích mocnostech“, ale přímé obvinění Ruska nepadlo.
Na Moskvu ukazují někteří bezpečnostní experti i část politiků. Podobně uvažují i Spojené státy. Deník The Wall Street Journal s odkazem na americké zpravodajské zdroje napsal, že dron pravděpodobně patřil ruské vládě. Stanice CNN pak cituje představitele americké armády v Evropě, podle něhož šlo o operaci ruské tajné služby.
Moskva to odmítá. Ruská ambasáda v Berlíně označila incident za „provokaci Ukrajiny“.
Nepřipravenost na hrozby
Němečtí politici i bezpečnostní experti po lipském incidentu upozorňují, že spolková republika není na podobné hrozby připravena. Dron se dostal až k citlivému cíli, aniž by ho zachytil automatický systém.
Podle spolkového ministra vnitra Alexandera Dobrindta přitom nejde o izolovaný případ. „Nejsme ve válce, ale jsme každodenním cílem hybridní války,“ řekl deníku Bild am Sonntag. „Špionáž, sabotáže, kyberútoky nebo skryté operace cizích mocností jsou stálou realitou,“ dodal. Jejich cílem je podle něj destabilizovat společnost a vyvolávat nejistotu.
Ministr zároveň oznámil, že vláda chce posílit výzkum obrany proti dronům a už v srpnu ve spolupráci s německým výzkumným centrem pro letectví a kosmonautiku DLR otevřít nové technologické centrum.
Mluvčí ministerstva vnitra zároveň uvedla, že je v plánu dál posílit protidronovou jednotku spolkové policie, která vznikla teprve v prosinci. Měla mít původně jen 130 členů, nyní jich je v plánu až 300. Působit by měla jednotka také na více než dosud plánovaných čtyřech místech v Německu.
Debata se vede i o tom, kdo má vlastně podobné hrozby řešit.
Kompetence se v Německu dělí mezi policii, spolkové země, armádu i provozovatele infrastruktury. Kritici mluví o chaosu, který brzdí zavádění technologií, jež už přitom existují.
