Článek
Zaměstnanci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se nezastaví. Počet úředníků zůstal stejný, ale práce z roku na rok skokově přibylo.
Zatímco ještě loni spadaly pod dohled úřadu „jen“ čtyři stovky firem kritické infrastruktury nebo největší nemocnice, od nového roku má na starost až deset tisíc podniků a institucí. „Je to velmi náročné na lidi,“ říká ředitel odboru regulace NÚKIB Adam Kučínský.
Za násobným nárůstem těch, kdo se musí nově pokyny NÚKIB řídit, stojí nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Ten do českého právního řádu přenesl loni na podzim evropskou směrnici NIS2. Kybernetických útoků proti státní správě i soukromým společnostem totiž neustále přibývá.
Nově se tak potravináři, obecní úřady, domovy důchodců a další podnikatelé z vybraných citlivých odvětví musí víc starat o to, jak nepustit hackery a další zločince pohybující se v digitálním světě do svých systémů. Pokud se to stane, musí to úředníkům nahlásit.
Závazná pro ně jsou taky varování, která kybernetický úřad vydává. Kdo si není jistý, jestli do regulace spadá, může si vyplnit oficiální „kalkulačku“ od NÚKIB.
Přijde se na to
Firmy a instituce, které podmínky splňují, se měly národnímu kyberúřadu nahlásit samy nejpozději do konce minulého roku. Stovky jich to doteď neudělaly.
„K závěru července 2026 evidujeme 5864 regulovaných subjektů, tzv. poskytovatelů regulované služby, které splnily ohlašovací povinnost podle tohoto zákona. Celkový počet regulovaných subjektů se podle dlouhodobých odhadů pohybuje v rozmezí cca 6 až 10 tisíc organizací, tento odhad se zatím zásadně nemění,“ sdělil redakci mluvčí NÚKIB Jakub Neščivera.
Hříšníky, kteří registraci odkládají, vyzývá k akci ředitel odboru regulace NÚKIB Kučínský. „Pokud někdo otálí a říká si, že se na to nepřijde, tak se spíš na to přijde. A čím později to bude, tím méně může být přístup úřadu vstřícný,“ varuje. Nejvíc opozdilců je podle něj mezi firmami, které poskytují připojení k internetu.
„Je tam velký počet malých firem, případně OSVČ, pro které je složité sledovat všechny povinnosti,“ dodává Kučínský.
Sami úředníci NÚKIB se teď snaží opozdilce aktivně kontaktovat. Pozdní registrací se totiž dopouštějí přestupku, za který hrozí pokuta, v krajním případě až 250 milionů korun nebo dvě procenta dosaženého čistého celosvětového ročního obratu. Finanční sankce je ale podle Kučínského až nejzazší možností, navíc by nešlo o tak vysoké částky: úředníci prý musí přihlédnout k ekonomické situaci organizace, aby pro ni nebyla pokuta likvidační.
„Úřad chce postupovat mírně, naším cílem není dávat drakonické pokuty, protože chápeme, že pro řadu organizací je to nová situace. Jde nám o jejich kybernetickou bezpečnost. Takže se snažíme jim aktivně říkat: vypadá to, že splňujete ta kritéria, tak se zaregistrujte, anebo nám sdělte, že danou službu neděláte, a my si to ověříme,“ říká Kučínský.
