Článek
Bývalý premiér Stanislav Gross a zavražděný boss českého podsvětí František Mrázek se na počátku tisíciletí dostali ke stejné citlivé informaci: V rakouské bance údajně zůstaly obrovské peníze spojené s někdejším komunistickým režimem.
Dosud neznámou kapitolu jejich vztahů popisuje v srpnovém vydání magazínu Reportér investigativní novinář Jaroslav Kmenta. Vychází přitom z policejních a soudních dokumentů i výpovědí lidí, kteří se případem zabývali.
Podle nich mělo být v Rakousku v listopadu 1988 uloženo 760 milionů tehdejších rakouských šilinků, podle tehdejšího kurzu přes 60 milionů dolarů. Jedna z verzí, kterou později zaznamenala také česká policie, říká, že peníze pocházely z provize za československý prodej zbraní do Libye.
Podle policejního spisu měly být peníze v hotovosti uloženy 17. listopadu 1988 ve Volksbank v Grossweikersdorfu na deset let se sedmiprocentním úrokem. Pod smlouvou měl být podepsán tehdejší prezident Gustáv Husák a dispoziční právo k účtu údajně měli mít vrcholní představitelé tehdejšího režimu Lubomír Štrougal, Miroslav Štěpán, Miroslav Vacek a Karel Hoffmann.
V roce 1998 měla původní hodnota samotného vkladu kvůli změně kurzu odpovídat přibližně 1,8 miliardy českých korun.
Zápis ve spisu s názvem „Párty“
Proč se peníze po uplynutí desetileté lhůty nepodařilo vybrat, není jasné. Policejní spis zachycoval několik různých vysvětlení. Podle jedné z nich se o výběr účtu různí lidé opakovaně pokoušeli. V roce 2002 policie zaznamenala informaci, že tehdy již proběhlo 37 neúspěšných pokusů o vybrání peněz.
Samotná existence účtu ani jeho konečný osud však nejsou spolehlivě doloženy. Jednotlivé dokumenty a svědectví získané Jaroslavem Kmentou se v některých detailech rozcházejí. Doložené však je, že informace o komunistických penězích v Rakousku řešila česká policie. V roce 2002 je zanesla do kriminálního spisu s krycím názvem Párty.
Podle policejního zdroje magazínu Reportér se tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross poté, co se informace dostala do úřední zprávy, o případ „začal hodně zajímat“. Gross tehdy vedl ministerstvo vnitra.
O rok později se po stejné stopě vydal boss českého podsvětí František Mrázek. Obrátil se na svého známého, policejního důstojníka Josefa Opavu, který velel pražské jednotce pro boj s organizovaným zločinem. Podle svědectví Opavova syna chtěl Mrázek prostřednictvím policisty zjistit podrobnosti a případně se dostat i k samotným penězům.
Napjatý vztah Mrázka a Grosse
Do příběhu se přitom promítal už tehdy vyhrocený vztah Mrázka s Grossem. Přibližně ve stejné době požádal Mrázek policistu Opavu, aby neoficiálně prověřil také údajné Grossovo konto v pražské pobočce Dresdner Bank a pohyby peněz na něm. Podle Opavova syna Mrázek sháněl cokoli, čím by mohl „držet Grosse pod krkem“. Neexistuje ovšem důkaz, že informace o Grossově údajném účtu byly pravdivé.
Policista Opava byl následně zatčen kvůli své spolupráci s podsvětím. U soudu následně vypověděl, že byl zatčen krátce před svým plánovaným vystoupením před sněmovním bezpečnostním výborem. Poslancům podle svých slov chtěl vyprávět jak o údajném Grossově účtu, tak právě o penězích uložených v Rakousku.
„Byl jsem přesvědčen, že když to takto řeknu na výboru pro obranu a bezpečnost, tak bude stát moci učinit dotaz, zda tam ty peníze jsou, a následně je vrátit do České republiky,“ uvedl Opava podle soudního protokolu, který má Reportér k dispozici.
Jaroslav Kmenta dochází k závěru, že Mrázkovo pátrání po rakouském kontu lze považovat za potvrzené a podle jeho zdrojů se v hledání angažoval také Gross. Není však známo, zda se k penězům někdo skutečně dostal ani zda vůbec přečkaly v rakouské bance v popisované podobě.
Reportér popisuje také další, spekulativnější stopu: Mrázkův blízký přítel Miroslav Provod nově vypověděl, že mu boss Mrázek krátce před svou smrtí tvrdil, že má na sociální demokracii „atomovku“ a informace o více než miliardě korun údajně převedených „socany na Kypr“. Časopis však upozorňuje, že není zatím zřejmé, co přesně Mrázek věděl a zda pro své informace vůbec měl důkazy.
