Článek
O metr týdně se nyní snižuje hladina orlické přehrady. Zbývá už jen přibližně tři a půl metru - tedy asi 50 milionů metrů krychlových vody - do hranice, kdy se bude muset změnit způsob řízení Vltavské kaskády.
V takovém případě vodohospodáři dočasně přestanou využívat zásoby Orlíku k udržování potřebného průtoku Vltavy a začnou místo nich vypouštět vodu ze Slap. K tomu by mohlo dojít na začátku září, pokud bude sucho pokračovat. Neznamená to ale, že by Orlík vyschl nebo v něm došla voda.
„Jde o výjimečnou, nikoliv však neočekávanou situaci,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Vysvětluje také, co by následovalo při pokračujícím suchu, jak nízká hladina omezuje plavbu a proč se Praha nedostatku vody zatím obávat nemusí.
Když začneme úplně od začátku, proč nyní hladina Orlíku tak výrazně klesá?
Jedinou příčinou je mimořádné historické hydrologické sucho, které postihuje celé povodí Vltavy. Na jaře byl zásobní prostor Orlíku naplněný z 94 procent. Od 10. dubna ale pod vodním dílem Vrané udržujeme minimální stanovený odtok 40 metrů krychlových za sekundu a do Orlíku po celou dobu přitéká méně vody, než z něj odtéká. Nádrž se proto postupně vyprazdňuje.
Proč je nutné pouštět dál právě 40 metrů krychlových vody za sekundu?
Hlavním účelem Vltavské kaskády je zajistit minimální odtok pod Vraným a nadlepšovat průtok na dolní Vltavě a Labi. Voda je důležitá pro vodárenské odběry, ředění vyčištěných odpadních vod i pro vodní ekosystémy. Když je přítok vyšší než stanovený odtok, nádrže se plní. Když je vody nedostatek, jako nyní, začnou se vyprazdňovat.
Proč se při suchu nejprve využívá Orlík, a ne Slapy?
Především kvůli jeho velikosti. Celkový objem Orlíku je 716,5 milionu metrů krychlových, zatímco u Slap jde o 269,3 milionu. Orlík je tedy přibližně 2,7krát větší a při hospodaření s vodou proto jeho hladina kolísá méně. Zároveň leží ve Vltavské kaskádě výše po toku, takže nabízí větší možnosti hospodaření s vodou. Rozhodující roli hraje nejen při suchu, ale také při povodních.
Nelze předvídat, jak rychle by klesala hladina Slap
Povodí Vltavy upozorňuje, že současnou hladinu Orlíku dělí přibližně 3,5 metru od hranice, po jejímž dosažení se změní způsob řízení Vltavské kaskády. Co si pod tím máme představit?
Neznamená to, že by v Orlíku zbývalo posledních 3,5 metru vody. Jde o výškový rozdíl mezi současnou hladinou a úrovní 334,60 metru nad mořem. Jakmile k ní voda klesne, vyprazdňování Orlíku se pozastaví a potřebný průtok Vltavy se začne zajišťovat ze zásobního prostoru Slap. Hladina Orlíku je nyní na úrovni 337,99 metru nad mořem, tedy 3,41 metru nad touto hranicí.
Proč byla stanovena právě na úrovni 334,60 metru?
Tato hranice byla určena už při technickém návrhu kaskády. Nachází se pět metrů nad prostorem takzvaného stálého nadržení, který už neslouží k běžnému hospodaření s vodou.
Kolik vody tedy zbývá do chvíle, než přijdou na řadu Slapy?
Přibližně 50 milionů metrů krychlových.
Jak dlouho může trvat, než Orlík tuto zásobu vyčerpá?
Jeho hladina nyní klesá přibližně o metr týdně. Pokud se hydrologická situace výrazně nezmění, rozhodné hranice by mohla dosáhnout pravděpodobně začátkem září.
Co přesně se poté začne dít se Slapy?
Hladina slapské přehrady začne pozvolna klesat. Jak rychlý pokles bude, v tuto chvíli kvůli vnějším vlivům nelze předpovědět. Současná zásoba vody v Orlíku a Slapech činí 55 procent, takže pro nadlepšování dolního toku Vltavy a Labe máme stále dostatečné množství vody.
Co když sucho nepoleví ani poté, co začnete využívat Slapy?
Po využití jejich zásobního prostoru by se znovu začal vyprazdňovat Orlík. Doufejme ale, že tato situace nenastane a hydrologické podmínky se na podzim zlepší.
Může nastat chvíle, kdy už kaskáda průtok 40 metrů krychlových za sekundu neudrží?
Ano, taková hranice existuje. Nastala by po vyčerpání zásobních prostor Orlíku i Slap. Nádrže by potom podle manipulačních řádů vypouštěly pouze tolik vody, kolik by do nich přitékalo. V současnosti jsou ale jejich zásoby na 55 procentech, takže minimální odtok dál zajišťujeme.
Znamená současná situace nějaké riziko pro Prahu a dodávky pitné vody?
Pro Prahu nepředstavuje žádný problém. Průtok ve Vltavě je a nadále bude zajišťován díky Vltavské kaskádě. Vodárenské nádrže jsou navíc naplněné ze 70 až 90 procent, takže zásobování Prahy pitnou vodou ohroženo není.
„Ideální by byl déšť několik dnů po sobě“
Dopady už ale pociťují majitelé lodí. Co pro ně nízká hladina znamená?
Kvůli nízké hladině bylo v červnu ukončeno proplouvání přes plavební komoru Kořensko a od 10. července je zastavený také provoz lodního výtahu na Orlíku. Až začneme využívat zásobní prostor Slap, nebude to mít na hladinu Orlíku vliv, protože Slapy leží níže po toku. Nové situaci se však bude muset přizpůsobit plavba na slapské nádrži.
Jaký déšť by současný vývoj dokázal zvrátit? Stačila by například silná bouřka?
Ideální by byl svěží zahradnický déšť několik dnů po sobě. Potřebujeme, aby se nejprve nasytila půda a následně se zvýšily průtoky v tocích. Teprve potom by do nádrží přitékalo více vody a mohli bychom ji začít znovu zadržovat. Deficit vody v krajině i nádržích je ale velký, takže by byly potřeba vydatnější srážky.
Jak výjimečná je nynější situace?
Vodohospodářské řešení ČVUT z roku 2014 ukázalo, že jde o výjimečnou, nikoliv však neočekávanou situaci. Podle dlouhodobých simulací může potřeba využít zásobní prostor Slap nastat přibližně jednou za 50 let. Současný stav je důsledkem mimořádně nepříznivých hydrologických podmínek, ale také klimatické změny, která zvyšuje četnost a délku období sucha.
Pokud v následujících týdnech nepřijdou vydatnější a dlouhodobější srážky, mohl by Orlík rozhodné hranice dosáhnout už začátkem září. Povodí Vltavy se proto připravuje také na možné komplikace pro majitele lodí. Od 17. srpna rozšíří jejich převoz přes hráz Slap a mezi 17. a 23. srpnem umožní vytahování plavidel z Orlíku pomocí autojeřábu u Bohostic. Přestože se hladiny nádrží dál snižují, zásoba vody v Orlíku a Slapech nyní dosahuje 55 procent a potřebný průtok Vltavy zůstává zajištěný.
