Článek
Ochranu přírody založené na vědě a péči, udržitelný turismus a partnerství v regionu vyjmenoval na pátečním setkání s médii jako své priority nový ředitel Krkonošského národního parku Petr Moravec. Ten se funkce ujal před dvěma měsíci, když ji převzal po Robinu Böhnischovi, kterého na jaře odvolal ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
Co ale nepředstavil, je vize, jak by se park měl vyrovnat s plánovanými škrty. Ministerstvo životního prostředí na jaře oznámilo, že chce parku snížit státní příspěvek z loňských 145,4 milionu na 111,1 milionu. Ředitel by měl také podle původního plánu propustit 14 lidí.
Jasno ale stále není. Moravec uvedl, že o konečných číslech s ministerstvem stále jedná. „Mým cílem je, aby případné rozpočtové škrty byly co nejmenší a co nejméně se dotkly našeho národního parku,“ řekl šéf KRNAP. Doplnil, že doufá, že počet redukovaných míst bude nakonec výrazně menší. Jasno by mělo být do konce roku.
Souhlasil byste s názorem, že kdyby byly škrty a propouštění takové, jak si ministerstvo představuje, už byste nemohli dál zajišťovat funkce, které máte ze zákona dané?
Takhle to úplně říct nemůžu, pořád s tím pracujeme. Konečný počet míst zatím není jasný. Mluvíme o tom, že musíme všichni uspořit, ale ještě to není nastavené, jestli to bude zrovna tímto způsobem.
Je nutné zachovat všechny činnosti, které v rámci zřizovací listiny správa parku má. A zjistit, jestli se někde najde prostor ušetřit, třeba v rámci toho, že některé funkce můžeme sdružit, nebo činnosti lidí, kteří odcházejí do důchodu, rozdělit. Je to všechno otázkou nějakého dalšího jednání a případně nějakých analýz.
Lidé už se každopádně obávají, co by šetření mohlo znamenat. Starosta Vrchlabí a senátor za STAN Jan Sobotka v pořadu Ptám se já třeba mluvil o možném předání Muzea Krkonoš městu.
Správa parku se rozhodně nebude zbavovat žádných nemovitostí, a už vůbec ne klíčových věcí, které slouží pro to, abychom měli edukační činnost. Naopak je maximálně nutné tahle zařízení využívat.
Bude se měnit počet strážců?
V žádném případě nechceme snižovat počet strážců. Naopak je potřeba vytvořit nějakou další komunitu, řekněme strážců na dobrovolné úrovni, kteří těm profíkům budou pomáhat v oblastech, kde je to nutné.
Máte z ministerstva požadavek, abyste jako park více vydělávali?
Ne. Takhle ty věci nejsou, to určitě ne. Na druhou stranu ve své koncepci udávám motto: „dobrý hospodář, dobrý soused a dobrý ochránce“. Ekonomika správy je prostě důležitá. Může fungovat třeba i skrze využití muzeí k tomu, aby se tam konalo více činností. Můžeme tomu pomoci i prodejem reklamních předmětů.
„Není na místě uvažovat o snižování bezzásahovosti“
Ve své koncepci píšete, že byste chtěl docílit lepšího ekonomického využití dřeva. Co si pod tím můžeme představit? Pan Sobotka například v Ptám se já hovořil o obavě z toho, že dojde k využívání mrtvého dřeva, které v lesích podporuje biodiverzitu.
Určitě do obecného pojmu „mrtvé dřevo“ nebudeme nijak zasahovat. Ta metodika, která nám ukládá, kde to mrtvé dřevo bude zůstávat a proč, je nastavená v rámci legislativních procesů, v rámci managementu, který tady je. To znamená, že to s tím nemá společného v podstatě nic.
V parku dochází k těžbě určitých dřevin. Sortiment má potom podle kvality určitou cenu. Naším cílem určitě je a vždycky bude, aby sortiment a jeho cena byla pokud možno co nejvyšší. U velkých odběratelů věříme, že tam nějaký prostor je, třeba zavést aukce dřeva, abychom získali lepší ohodnocení.
V programovém prohlášení vlády se objevuje věta „omezíme princip bezzásahovosti tam, kde ohrožuje funkčnost ekosystému“. Už víte, jestli by se tohle mělo nějak dotknout Krkonošského národního parku, nebo mluvil jste o tom s panem ministrem?
Ne. K této otázce jsme se vůbec nedostali. Pokud bychom k něčemu takovému vůbec takhle napřímo přistupovali, tak je třeba začít se bavit s oddělením ochrany přírody, co by to vůbec znamenalo.
Je vám něco takového v principu blízké, nebo ne?
Nemyslím si, že je na místě uvažovat o snižování bezzásahovosti.
Zpoplatnění vstupu do národního parku si dovedete představit?
Nedovedu si to představit. V České republice máme k národním parkům přístup, že jsou placené z části z rozpočtu. A aby sloužil ten poplatek jenom proto, abychom nějakým způsobem mohli usměrňovat návštěvníky do určitých lokalit, tak rozhodně nejsem přesvědčený, že to je ta správná cesta. Naopak musíme jít směrem vzdělávání, aby návštěvníci byli sami sobě tím pomyslným strážcem.
„Mé znalosti i zkušenosti jsou letité“
Vaše jmenování vzbudilo kritiku některých organizací i lokálních hráčů. Pan senátor a starosta Vrchlabí Sobotka v Ptám se já třeba uvedl, že „v čele ochrany přírody by měl být někdo, kdo rozumí ochraně přírody, ale on je lesník“ a že „nevíte, kde jste se ocitl“. Jak na tato slova reagujete?
Já respektuji názor každého. Každý z nás má právo na to se vyjádřit. A o to víc jednotliví starostové, kteří tu situaci nemají jednoduchou. Na druhou stranu myslím, a to není jen můj názor, ale i názor renomovaných profesorů, že prvním ochráncem přírody, který tady vůbec po těch horách chodil, byl lesník.
Ten lesník byl ten, kdo s přírodou musel umět žít, s lidmi, se zvěří, vlastně se vším, co to území přinášelo. On potřeboval vědět, jak se má zachovat, aby ochránil les, aby ochránil přírodu.
Myslím si tedy, že mé znalosti i zkušenosti jsou letité. Na lesnické akademii jsem učil předměty, jako je ochrana lesa, pěstování, těžba a další činnosti. Do toho spadá i třeba biologie, entomologie, zoologie a podobně. Ale beru to jako názor.
Hojně probíraným tématem jsou i pokuty za vjezdy pro některé podnikatele, třeba Kláru Sovovou z Luční boudy. Už jste se s ní stihl setkat a sdělit jí vaši představu?
To téma je poměrně dlouhé. Historicky tady byly povolenky v tištěné podobě, řidiči si je dávali za okna. A povinností strážců, ale i dalších zaměstnanců správy, byla jejich kontrola. A jak přistupujeme k digitalizaci, tak dalším krokem byly právě ty kamery, protože vjezd je nutné omezit.
Co se týká běžných povolenek, tak ti, kdo je potřebují, mají veškeré informace na webu správy. Správa udělá nějaké další kroky k tomu, aby byla informovanost veřejnosti i podnikatelů větší.
Na druhou stranu je zase nutné z toho vytáhnout území, kde podle zákona musí být výjimka. A to je třeba právě zmiňovaná Luční bouda. A tam je ta výjimka jasně daná zákonem. To si nevymyslela správa. Vydávání tam trvá déle, než by si to ti dotyční představovali. Ale to není na správě, to je prostě dané zákonem. A pokud chtějí nějaké změny v rámci tohoto, tak to opravdu není na správě.
Takže k nějakému rozvolnění nedojde.
Tam není co rozvolňovat, zákon hovoří jasně.
A už jste to řekl paní Sovové?
Paní Sovové jsem to ještě neřekl, protože jsem s ní ještě oficiálně nemluvil, ale rozhodně teď nějaké setkání boudařů domlouváme. Určitě si všechny ty věci probereme.
„K historickým věcem se určitě vyjadřovat nebudu“
Na tiskové konferenci jste mluvil o dopadech sucha v Krkonoších. V příštích dnech hrozí riziko požárů. Co tedy v těchto dnech říkáte na slova, která pronesl předseda Motoristů Petr Macinka v době, kdy strana přebírala resort, o tom, že „klimatická krize skončila“?
K tomu asi nedokážu opravdu nic říct, než to samé, co jsem říkal na názor pana Sobotky. Je to prostě názor, ať už je v takové, nebo v nějaké jiné funkci.
Je to názor předsedy strany, která je v čele Ministerstva životního prostředí.
No dobře, tak dá se to takhle samozřejmě definovat, ale pro mě to je názor. Každý má nějaký názor.
A sdílíte ten názor?
Já rozhodně podobné názory nesdílím. Ale to neznamená, že bych proti tomu chtěl nějak zásadně vystupovat.
Dosud jste učil na České lesnické akademii Trutnov. Necháte si tam nějaký úvazek?
Obor jsem zakládal před 26 lety a potřebuji ho někomu předat. Zatím, myšleno do konce června, jsem nikoho takového nenašel, komu bych to mohl předat. Jsem s panem ministrem domluvený, že pokud to bude potřeba, tak nějaký drobný úvazek bych tam ještě v podobě nějaké hodiny měl. Potřebuji se také domluvit s novým panem ředitelem, který bude jmenován na podzim.
A teď to máte jak? Máte úvazek i tady, i tam?
Mám tam nějaký drobný úvazek, který vychází z nějakých asi zhruba čtyř hodin, které tam mám. Na KRNAP mám plný.
Ptám se v návaznosti na kontrolu ministerstva životního prostředí, která u vás před pár lety narazila na nesrovnalosti ve výkazu práce při dvou úvazcích a v knize jízd. V reakci na to vám předchozí ředitel odebral osobní auto.
K těm historickým věcem se určitě vyjadřovat nebudu. Já už jsem se k tomu různě vyjádřil a to je pro mě uzavřená věc. Nebudu komentovat ani různá rozhodnutí, která údajně byla.
Petr Moravec
- Petr Moravec je odborníkem v oboru lesnictví, v současnosti má na České lesnické akademii Trutnov mimo jiné na starost výuku spojenou s těžebními dopravními stroji.
- V minulosti ale působil jako vedoucí kanceláře svého předchůdce Robina Böhnische.
- Jak v květnu upozornily Seznam Zprávy a Deník N, Moravec se v době svého působení na KRNAP dostal do problémů kvůli kontrole z ministerstva životního prostředí. Kontroloři například zjistili, že podle záznamů docházky měl být v některé dny Moravec na lesnické akademii i Správě KRNAP zároveň a na obou pobírat plný plat. Nesrovnalosti byly i ve výkazech knihy jízd. Böhnisch mu poté odebral osobní auto.















