Neví, kde se ocitl, kritizuje senátor nového šéfa KRNAP

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování?

Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června.

Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov).

Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali.

Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, které mu ředitel parku odebral).

Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka (za STAN) pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo.

„Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody, nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota.

Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak to vypadá v Krkonoších s novým vedením? Odvolání předchozího ředitele a nástup Petra Moravce vyvolalo na jaře rozruch. Tak co se teď děje v národním parku? - Řekl bych lakonicky, že nic. Což je chyba, samozřejmě. Zdá se mi, že personál správy národního parku neví, co je prioritou. Neví, kdo tam zůstane. Neví, co se bude dít. A pan ředitel po setkání, které jsme měli minulý týden, v podstatě říká, že s obcemi bude dál jednat tak, jak to běží. To znamená, zůstávají dokumenty, jako jsou zásady péče, zonace, zůstává personál, spolupráce se svazkem měst a obcí bude pokračovat, bude pravidelně chodit i na valné hromady svazku, bude se setkávat pravidelně se mnou. Takže to vypadá, že všechno běží. Ale já si nejsem jistý. Budu zvědav na činy, protože slova jsou jenom slova. Takže je tam taková nejistota a neví se, kudy dál.

2:00 Když jste zmínil schůzku, kterou jste s novým ředitelem národního parku měl, tak je třeba říct, že zatím příliš nekomunikuje s médii s odůvodněním, že se chce ve své funkci nejprve porozhlédnout a seznámit se s tou agendou. Setkání s novináři by měl mít koncem týdne, tak uvidíme, co se dozvíme. Nabyl jste tedy dojmu, že všechno pokračuje stejně, jak bylo? - Nenabyl. Já jsem si jenom potvrdil, že by bylo dobré, aby to pokračovalo. Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody, nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl.

3:00 Ale padlo něco konkrétního, co by zavdávalo příčinu obavám? - Ne. V podstatě jsme se dohodli na nějakém jednoduchém kontaktu, to znamená, když bude něco potřeba, zavolá, já zavolám. Pravidelné schůzky, setkávání se svazkem, setkávání s obcemi. Konkrétního nic. Takže moje obavy zůstávají. Protože si myslím, že bylo předem rozhodnuto, kdo bude ředitelem národního parku. A nemyslím, že tato volba byla správná.

4:00 A co tedy Krkonoším podle vás s novým vedením hrozí? - Myslím, že hrozí i otevření otázky dopravy a provozu motorových vozidel, protože jedním z kritiků bývalého vedení byla majitelka Luční boudy. A byla to otázka, proč na Luční boudu nemůžou jezdit i třeba opraváři nebo lidé, kteří tam mají nějakou práci. Ale Luční bouda stojí v klidové zóně, to znamená, že je tam speciální režim. A pan ředitel, který to sliboval i na výběrovém řízení, může otevřít hory většímu provozu. To my jako obce nechceme. My jsme si dlouhodobě řekli, že tam už se nedá pomalu ani chodit, když se tam povolil i provoz cyklistů. Chceme, aby doprava byla nějak regulována.

5:00 Příklad: dříve státní podnik zavážel chalupy jedním autem jednou za týden, ale dneska tam veze svoje zboží každý dovozce, takže doprava je i z hlediska zásobování, i z hlediska personálu daleko větší. Takže si myslím, že tady hrozí, že otevře ty hory pro větší provoz aut. A to my nechceme. - Mluvil jste o tom s ředitelem na vašem setkání? Ptal jste se ho na to? - Mluvil jsem o tom s ním. Ale on to řekl i na veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně, řekl to i na výběrovém řízení. Chce, aby podmínky pro ježdění aut a zásobování chalupám byly všude stejné. Mně řekl, že se chce na všem s obcemi dohodnout, takže zatím nevím.

7:00 Další velmi citlivou věcí, pokud jde o Krkonoše, ale obecně jakékoliv národní parky nebo přírodní území, je nová výstavba, zejména apartmánová a hotelová výstavba a tak podobně. Jak očekáváte, že bude v této otázce nový ředitel Krkonošského národního parku postupovat? - To jsme taky probírali, protože jsem velkým odpůrcem novely stavebního zákona, která teď míří do Senátu. A tam se otevírá prostor pro velké developery, ale obrovským způsobem. Takže si myslím, že to může postihnout i naše území. Bavili jsme se o tom, on zase říkal, že se na všem chce dohodnout, že bude komunikovat s obcemi. Ale co to znamená, zatím nevím.

7:30 Ale je to velké riziko, protože v novele stavebního zákona je preferovaná stavba před ostatními veřejnými zájmy, i třeba ochrany přírody. Takže když to trošku přeženu, tak vy vlastně můžete cennou přírodní věc, cennou rostlinu nebo celou cennou lokalitu vykoupit tak, že zaplatíte státu nějakou kompenzaci nebo uděláte nějaké kompenzační opatření a můžete tam stavět. Takže v kombinaci nový ředitel národního parku, kterého si tam dosadili Motoristé, a novela stavebního zákona, kterou si připravili developeři, je obrovské riziko pro naše území.

8:00 My jsme si se správou národního parku už v minulosti dali několik memorand, že nechceme apartmánové domy a že vůbec nepatří do vrcholových partií. Tam to snad, proboha, nehrozí. Ale dovedu si představit, že umíte v jednotlivé obci změnit územní plán a otevřít prostor developerovi pro nějakou masivní výstavbu. Je potřeba si uvědomit, že my jsme v podstatě Klondike. Vy postavíte za 100 tisíc metr čtvereční podlahové plochy bytu a prodáte ho za 500. Takže výtěžnost je tam tak obrovská, že to lákadlo je nesmírné.

11:00 Jak čekáte, že to bude v otázce ochrany přírody? Je to také věc, před kterou upozorňovali někteří ekologové nebo odborníci, aby s nástupem nového vedení nedošlo k ohrožení ochrany přírody. Z druhé strany jsme zase slyšeli od některých politiků i blízkých Motoristům, že ochrana přírody dříve zastiňovala další zájmy, které mají také svůj prostor, ať už zájmy týkající se rozvoje obcí, podnikání a tak dále. - To bude záležet na panu řediteli, jak si uspořádá svůj úřad. Je tam složka státní správy, a to je výkon státní správy v ochraně přírody, který se řídí zákonem. A pak je tam správa lesů, správa pozemků a tak dále. Rozhodování z KRNAPu je komplexní, takže to bude záležet na něm. Spíše trošku očekávám, že to povede opravdu k lesnímu hospodaření. Pan ředitel je lesník a třeba na slyšení ve Sněmovně se už také bavili s panem ministrem o něčem, co pro mě je naprosto nepředstavitelné, a to je těžba mrtvého dřeva z lesů. Pan ministr říká, že z hlediska rizika požáru a tak dále. Já nejsem ekolog, nejsem žádný ortodoxní ochránce přírody, ale je to pro mě místo, kde žiji, kde jsem se narodil a kde chci dožít. Je to pro mě to samé jako Pražský hrad a Svatý Vít, je to rodinné stříbro. To, co jsou Krkonoše, Sněžka a ta arkto-alpínská tundra, je to rodinné stříbro, které si chci chránit. A přichází lesník s tím, že chce řešit těžbu dřeva. Ale já slyším už 15 let, že mrtvé dřevo je to, co způsobuje v tom lese různorodost, biodiverzitu, určitou energii pro ten les a tak dále. Tak si myslím, že to může převážit spíše k té těžbě dřeva, spíše k tomu, že ochrana přírody bude upozaděná. Ale to je moje spekulace.

13:00 Poměrně důležitá věc, která bude také souviset s fungováním nového vedení národního parku, jsou škrty v rozpočtu. Protože ministerstvo životního prostředí už na jaře oznámilo, že zkrátí rozpočet KRNAPu zhruba o 20 procent oproti předchozí plánované částce. Je to zhruba přes 30 milionů korun. Plánuje se i škrtnutí 14 pracovních míst. Ptal jste se na to ředitele při vaší schůzce? - Na to jsem se, přiznám, neptal, protože jsem se tomu věnoval v minulosti. Na tom výběrovém řízení, které bylo od začátku seriózní, až pak se skončilo tím, že nejlepší je pan Moravec, přestože podle mě byli nejlepší jiní lidé, jsem si všiml, že bude tlak na peníze ze strany zřizovatele, což je ministerstvo životního prostředí. A je potřeba říci, že ministerstvo si představuje, že pan ředitel parku bude schopen víc vydělávat. Ale v této chvíli je 30 procent příspěvek státu na činnost, 30 procent je těžba dřeva a zhruba 30 procent jsou dotace a evropské peníze. To znamená, že stát dává na provoz správy pouze 30 procent. Bude v tlaku, že budou chtít, aby šetřil. Bude zřejmě diskuze o tom, jestli zavést poplatky za vstup do národního parku. To zaznělo na tom výběrovém řízení zcela jasně.

14:00 Šetření třeba pro mě, jako starostu města Vrchlabí, znamená, že se bavíme o muzeu, které je na území našeho města, a o tom, jestli nám nebudou chtít dát muzeum, které nedávno rekonstruovali, jestli nám nebudou chtít dát zámecký park, který je ve správě KRNAP, protože to je milion a půl ročních nákladů. My jsme se o tom bavili, pan ředitel zase řekl, že všechno běží dál, tak jak běželo doteď, ale já si nejsem jistý, že z hlediska šetření nedojde i na takové věci. Správa Krkonošského národního parku podporuje provoz muzea v Jilemnici, provozuje muzeum v Pasekách. A tyto škrty můžou mít dopad na turistickou infrastrukturu, na muzea i parky a tak dále.

16:00 A jak se k otázce zpoplatnění staví nový ředitel, když jste říkal, že to padlo v průběhu výběrového řízení? - Padla otázka každému uchazeči, myslím si, že téměř všem, jestli si dovedou představit zavést poplatek za vstup do národního parku. Všichni řekli, že dovedou. My, jako starostové, si to také dovedeme představit. Ale určitě by bylo nepřípustné to, co bylo dřív, že na silnici do Špindlerova Mlýna byla závora a na té závoře musel každý zaplatit. Takhle určitě ne, ale třeba by to byla nějaká speciální forma obecní daně nebo by to bylo součástí ubytovacího poplatku, že z toho by bylo třeba 10 korun poplatek za vstup. Ale v podstatě každý uchazeč se vyjadřoval k tomu, jestli si to dovede představit, protože na polské straně to je normální.

17:00 A čistě podle vás není opravdu na místě, abychom se o tom začali bavit? Je to tedy věc zákona, protože by se musel změnit, aby se to vůbec umožnilo. Ale jak jste zmínil, v Polsku se za vstup do polské části Krkonošského národního parku platí poměrně vysoké vstupné. - Je potřeba si uvědomit, že návštěvnost v Krkonoších z české strany je přes 12 milionů „návštěvodnů“. Na polské straně je to méně, ale polská strana nemá na národním parku ani jedinou obec. Na české straně je 29 obcí, to znamená, že ty dva světy jsou rozdílné. Na druhou stranu, osobně jsem pro, abychom diskutovali poplatek, který nebude likvidační pro někoho, kdo je sociálně slabší. To tak nesmí být, ale dovedu si také představit, že peníze, které se vyberou, budou konkrétně použity na značení, opravu cest, na nějakou infrastrukturu, která pomáhá turismu.

18:00 A samotné propouštění, 14 pracovních míst, která by měla být škrtnuta? Koho se mají týkat? - Padlo to i na slyšení ve Sněmovně, jestli management, to znamená náměstci a tak dále, budou odejiti, vyměněni. Záleží na tom, co pan Moravec nakonec udělá. My jsme se domnívali, když jsme slyšeli to číslo, že se to dotkne třeba strážců přírody, lidí, kteří chodí a kontrolují dodržování pravidel v národním parku, anebo třeba lidí na informačních centrech a těch, kteří se zabývají turistickou infrastrukturou, turismem. Takže toho se bojíme, že to budou lidé, kteří z našeho pohledu nejsou zbytní. Na druhou stranu, někteří lidé už odešli dobrovolně, určitě vím o některých jménech, lidech, kteří už na to nečekali a odešli předem.

22:00 Co byste vy osobně chtěl, aby nové vedení KRNAP udělalo? Nějaké úplně konkrétní kroky, které by vás přesvědčily o tom, že vaše kritika byla neoprávněná, že jste byl příliš skeptický a že to bude dobré? - Zásadně, aby komunikoval s námi jako se Svazkem obcí Krkonoše, protože jsem panu řediteli vysvětloval to, že my jsme podporovaní dvěma kraji, protože jsme na území Libereckého a Královéhradeckého kraje, jako rozvojová agentura, kdy je toho součástí cestovní ruch a ochrana přírody. To znamená, je potřeba, abychom společně mluvili, abychom se mohli k některým projektům nějakým způsobem vyjádřit. Pro nás je důležité, abychom komunikovali a abychom si naslouchali. To znamená, aby to jednání bylo otevřené, a ne zákulisní. My se potřebujeme vzájemně, my se potřebujeme denně, takže ty obce potom ztratí důvěru v národní park a bude to, dopadne to jako možná někde jinde. Já jsem si velmi vážil toho, že se vždy říkalo: „Krkonoše, tam je mír.“ Protože mezi obcemi a národním parkem se hovoří. Třeba na Šumavě to bylo horší. Ale já bych chtěl, abychom pořád komunikovali, protože jakmile spolu budeme válčit, tak to nepovede nikam. To jsme si s panem ředitelem potvrdili, že to tak nebude.