Článek
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.
Putin návštěvou Kurilských ostrovů pokračuje v pracovní cestě po Sibiři a Dálném východě, napsala TASS. Po středeční návštěvě města Južno-Sachalinsk na tichomořském ostrově Sachalin, kde si prohlédl vlajkovou loď ruské Tichomořské flotily, dnes Putin přicestoval na Iturup, kde mimo jiné navštívil závod na zpracování ryb, dodala státní agentura.
Záběry televizní stanice Vesti zachytily Putina v tmavém obleku, jak stojí v místnosti a prohlíží si dva velké tuňáky a halibuta na stole, zatímco dva místní představitelé hovoří o rybolovu a migračním chování ryb. Šéf Kremlu také ochutnal místní jikry, poznamenala agentura Reuters.
Putinův krok ostře odsoudil japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi. „Severní území, včetně ostrova Iturup, jsou nedílným japonským územím, a to jak z historického hlediska, tak podle mezinárodního práva, a japonská vláda proti této návštěvě důrazně protestuje,“ napsal ministr na síti X s odkazem na japonské označení sporných ostrovů.
Podle japonské tiskové agentury Kjódó je zjevné, že Putin chce tímto krokem pozorovatelům doma i v zahraničí ukázat, že Rusko, které vede pátým rokem ozbrojenou agresi proti Ukrajině, nemíní činit žádné územní ústupky – a to ani vůči Japonsku, jež požaduje navrácení sporných ostrovů. Vzhledem k tomu, že se Japonsko připojilo k USA a dalším západním zemím a uvalilo na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sankce, jsou vyhlídky na obnovení jednání mezi Moskvou a Tokiem o podpisu mírové smlouvy mizivé, podotkla Kjódó.
Neshody ohledně jižní části kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvku Habomaj, které leží nejblíže Japonsku, představují od konce druhé světové války hlavní překážku pro uzavření mírové smlouvy mezi Moskvou a Tokiem. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili, a souostroví se tak stalo součástí tehdejšího Sovětského svazu. Japonsko si činí nárok na jeho jižní část, kterou nazývá Severním územím. Rusové naopak tvrdí, že jde o nedílnou a legitimní součást Ruské federace a že japonský postoj zpochybňuje výsledky druhé světové války.
