Článek
Na marockých sociálních sítích kolují výzvy k nové zteči španělských exkláv Ceuta a Melilla. Zmiňují přitom sobotu 15. srpna.
Marocká i španělská policie jsou ale ve střehu, a to poté, co během dvou dnů na konci července proniklo na Ceutu 72 tisíc Maročanů s cílem dostat se do Španělska a Evropské unie.
Nejmenovaný marocký diplomat zpravodaji agentury AP řekl, že před hranicemi s Ceutou a Melillou nyní hlídkuje 20 tisíc příslušníků ozbrojených sil. Podle serveru Hespress mají vodní děla, bedny se slzným plynem a ohlušující granáty. Na místě jsou rovněž připraveny sanitky.
Ministerstvo vnitra v Rabatu mezitím zjišťuje, odkud se apely k dalšímu pokusu o průnik vzaly. „Přijali jsme nezbytná opatření pro zamezení všech pokusů o nelegální překročení hranice a zastavení všech osob, které by se jich chtěly zúčastnit,“ stojí v oficiálním prohlášení resortu.
Tisková agentura MAP v souvislosti se šířením výzev bez bližších podrobností informovala o policejních raziích a zatýkání.
Ceuta a Melilla
- Španělská města na severoafrickém pobřeží.
- V Ceutě žije na 18,5 km2 přes 80 tisíc lidí, v Melille na 12,3 km2 něco přes 86 tisíc, v obou městech mají většinu křesťané.
- Ceuta patří Španělsku od roku 1580, předtím ji od roku 1415 kontrolovalo Portugalsko, Melilla je pod španělskou korunou již od roku 1497.
- Na rozdíl od protilehlého Gibraltaru, který patří Velké Británii, jsou obě města integrální součástí Španělského království.
- Maroko španělskou suverenitu nad městy nikdy neuznalo, ale Madrid argumentuje tím, že Ceuta i Melilla jsou součástí země déle, než existuje Marocké království.
- Španělsko má u severoafrického pobřeží i několik ostrůvků, většinou jsou neobydlené nebo tam jsou vojenské základny. Jde o souostroví Chafarinas a Alhucemas, poloostrov (původně ostrov) Peñón de Vélez de la Gomera a ostrovy Perejil a Alborán.
Debaty ve Španělsku nekončí
Ve Španělsku se vede diskuze, zda nápor migrantů z konce července umožnila marocká strana nedostatečnou ostrahou hranic a zda tak učinila záměrně, aby vytvořila na španělskou vládu tlak. Premiér Pedro Sánchez ale veřejně Maročany z ničeho neobvinil. Spekulace se opírají o podobný incident z roku 2021, kdy do Ceuty proniklo skoro deset tisíc migrantů a maročtí pohraničníci jim uvolnili cestu.
Tentokrát se výzvy na sociálních sítích týkají nejen Ceuty, ale také menší Melilly. Ta leží více na východ a dál od španělského pobřeží. Stejně jako v Ceutě tam za normálních okolností žije kolem 80 tisíc lidí.
Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě a Melille. Armádní velitelství vydalo rozhodnutí, podle něhož mají vojáci od čtvrtka 13. srpna zrušena všechna volna.
Marocký ministr spravedlnosti Abdallátíf Uahbí ve středu v rozhovoru pro saúdskoarabskou televizi Aš-Šark zopakoval, že Rabat považuje obě exklávy za součást Maroka. Zdůraznil ale, že chce se Španělskem dosáhnout řešení prostřednictvím dialogu a dohody. To Madrid zásadně odmítá.
„Na španělské politické scéně není žádná relevantní strana nebo síla, která by byť jen připouštěla, že by se mělo s Marokem o statusu Ceuty a Melilly vyjednávat. Na tom panuje shoda zprava doleva. Ministryně obrany Margarita Roblesová teď byla na Ceutě a řekla, že toto území je velmi španělské,“ řekla Seznam Zprávám novinářka a hispanistka Simone Radačičová, která ve Španělsku žila.
Podle ní ve Španělsku po událostech v Ceutě zesílila kritika Maroka. „Lídr opoziční pravicové Lidové strany Alberto Feijóo je docela opatrný, protože je mu jasné, že když vyhraje příští rok volby a stane se premiérem, bude s Marokem muset nějakým způsobem jednat,“ vysvětlila.
Madrid odmítá marocké nároky na exklávy s tím, že patřily Španělsku dávno předtím, než v roce 1956 získalo Marocké království nezávislost. Ceuta od sedmnáctého a Melilla od patnáctého století.
Ceuta: migrační vlna 2026
Na přelomu července a srpna 2026 se Ceuta stala cílem desítek tisíc migrantů ze sousedního Maroka. Podívejte se na fotografie a video, kdy se do města dostalo až 80 tisíc lidí. Kapacita města byla přeplněná a migranti spali venku na zemi. Většina z nich se po pár dnech dobrovolně vrátila zpět. Více než 80 osob zemřelo po cestě, buď se utopili, nebo nepřekonali vlnolamy. Na místo přijel španělský premiér Pedro Sánchez, který se rozhodl vyslat armádní a policejní posily.
