Článek
Sanitáři ve veřejných nemocnicích nemají podle platových tabulek nárok ani na minimální mzdu. To samé se týká třeba uklízeček, kuchařek nebo pracovníků v sociálních službách.
Rýsuje se ale změna, která by ve svém důsledku mohla ovlivnit výdělky všech v platové sféře, tedy i policistů a hasičů nebo učitelů a úředníků.
Vyřešit totiž chce tabulkové platy pod úrovní minimální mzdy a zároveň má ambici nastavit automatický růst platových tabulek.
„Konečně se platy ve veřejném sektoru nebudou zvyšovat podle toho, jaká je vláda nebo jaké odbory mají větší hlas. Platy se budou zvyšovat podle stavu národního hospodářství a jaké jsou mzdy,“ říká prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký, který se projednávání změny účastní. O změně diskutují také zástupci krajů a obcí a ministerstva práce a sociálních věcí a resortu financí.
Ministerstvo práce Seznam Zprávám potvrdilo, že se problémem zabývá a že usiluje o systémové řešení, které „lépe prováže růst minimální mzdy, zaručeného platu a platových tarifů“.
„Ministerstvo vnímá, že rozdíl mezi platovými tarify a zaručeným platem může negativně ovlivňovat odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru. Tento problém se navíc od zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy v roce 2025 prohlubuje, protože minimální mzda i zaručený plat rostou rychleji než platové tarify,“ říká mluvčí úřadu Anna Vacková.
„Cílem je najít řešení, které bude spravedlivé vůči zaměstnancům a zároveň dlouhodobě finančně udržitelné. O konkrétních variantách nyní probíhají odborná jednání,“ dodává mluvčí s tím, že je potřeba zohlednit i dopady na veřejné rozpočty.
Podle informací Seznam Zpráv by změna mohla stát jednotky miliard korun. Celkově platy v České republice pobírá podle dat ze šetření Informací a statistik o průměrném výdělku 683 900 lidí.
Doteď jednotlivé vlády platy často zvyšovaly až po naléhání, protestech či stávkách odborových organizací. Kvůli financím stávkovali v posledních letech například zaměstnanci soudů, učitelé nebo hasiči a policisté.
Místo odměny dorovnání platu
Dnes platí, že tabulky, ze kterých se určují platy státních zaměstnanců a pracovníků státní a veřejné správy, jsou většinově pod úrovní zaručeného platu i minimální mzdy.
Neznamená to fakticky, že by takový plat pobíraly, jelikož je jednotlivé úřady nebo instituce musí dorovnávat na zaručenou úroveň. Zároveň s tím ale vznikají problémy: platový tarif, který začíná pod minimální mzdou, není příliš atraktivní z pohledu zájemců o zaměstnání ve veřejné sféře.
Výše minimální a zaručené mzdy
Minimální mzda se letos dostala částku 22 400 korun a v příštím roce se předpokládá, že stoupne k částce 25 tisíc. Zaručený plat pak vychází z minimální mzdy a liší se v zásadě podle dosaženého vzdělání. Vysokoškoláci by měli mít zaručený příjem v platové sféře 35 840 korun.
Zároveň peníze určené na dorovnání platů následně chybí při hodnocení nadstandardní práce. „Když máte základní tarif třeba 19 tisíc, ale minimální mzda je 22,5, tak dostanete sice osobní ohodnocení, které dorovnává tuhle mezeru, ale samozřejmě není oceněním vaší práce, ale zákonným nárokem,“ vysvětluje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
„Osobní příplatek má sloužit jako ohodnocení kvalitní práce, ale používá se na dorovnání. Když někdo dostane odměnu, tak mu část odměny zkonzumuje právě doplatek,“ říká Horecký.
Automaticky rostoucí plat
Podle informací Seznam Zpráv má v jednáních podporu varianta, že se platové tabulky předělají tak, že namísto konkrétních částek budou obsahovat informaci, o kolik se bude plat v procentech lišit od minimální mzdy. Například tak v dané kolonce bude „minimální mzda plus tři procenta“.
Dagmar Žitníková ale upozorňuje, že vše je ještě předmětem jednání. „Zatím je to všechno otevřené. Záměr, že by platové tarify začínaly od minimální mzdy a s dalšími stupni se zvyšovaly, tak ten tady je,“ říká.
Šéfka zdravotnických odborů dodává, že bude velmi důležité, jak se odstupňuje růst platů v jednotlivých tabulkových třídách a stupních. „Záměr jde správným směrem, nicméně ďábel je skryt v detailu. Záleží, jak se nastaví koeficienty mezi jednotlivými platovými třídami a stupni,“ zmiňuje.
Jiří Horecký pak líčí, že když se zvednou platy na spodní úrovni, musí se citlivě odstupňovat následující tabulkové platy tak, aby nadměrně nevzrostly finance na nejvýdělečnějších pozicích.
