Hlavní obsah

Němci sledují Rusy. A dávají si hodně záležet, aby při tom byli vidět

Foto: Mo Photography Berlin, Shutterstock.com

Zničený ruský tank T-72 před budovou ruské ambasády v Berlíně.

Německá tajná služba se podle informací listu Bild chystá zpřísnit dohled nad některými Rusy v Německu. Jde o další krok v boji proti hybridním hrozbám, které naplno obnažil pokus o útok na letoun na letišti v Lipsku.

Článek

Německé bezpečnostní složky v boji proti ruské špionáži a vlivovým operacím přitvrzují, uvedl deník Bild. Odkazuje se na informace z vládních kruhů, ze kterých vyplývá, že se do hledáčku tajných služeb s okamžitou platností dostalo jak ruské velvyslanectví v Berlíně, tak oligarchové přijíždějící do země.

Přímo v centru německé metropole, jen pár kroků od ikonické Brandenburské brány, se tak odehrává akce – před hlavním i zadním vchodem ruské ambasády už několik dní parkují nápadné dodávky, které Bild spojuje s německými tajnými službami. Ze zjištění deníku vyplývá, že součástí nového sledovacího programu jsou i pravidelné přelety vrtulníků nad přísně střeženým areálem.

Cíl celé operace je podle deníku jednoznačný, Rusové mají na vlastní kůži pocítit, že každý krok zaměstnanců jejich ambasády je pod drobnohledem. Moskva tradičně využívá diplomatické krytí pro agenty svých tajných služeb a podle Bildu jde o varování směrem do Moskvy.

Opatření se však zdaleka neomezují jen na ambasádu, Bild uvádí, že přituhovat začíná i ruské elitě v Německu, bezpečnostní zdroje uvedly, že v hledáčku jsou i ruští oligarchové.

Konkrétně se má zostřený postup týkat podnikatelů s vazbami na Kreml, kteří vlastní platné vízum do Německa, a to včetně jejich nejbližších rodinných příslušníků. Dotyčné osoby mají být při vstupu do země systematicky prověřovány a podrobovány intenzivním výslechům ohledně přesného účelu cesty i konkrétních aktivit na německém území.

Bild ve zprávě upozornil, že EU minulý týden vyřadila ze svých sankčních seznamů Michaila Fridmana a Ališera Usmanova, kteří mají vazby na Kreml. Jejich vyškrtnutí bylo například podle Polska kompromisem, baltské státy už proti dvojici reagovaly vlastními sankcemi.

EU uvalila sankce na zhruba 3000 osob, subjektů a společností, které viní z podpory ruské války proti Ukrajině nebo z toho, že profitují z politiky Kremlu.

Doporučované