Článek
Španělsko překvapilo rychlým růstem ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí se HDP země zvýšil o 0,7 procenta mezikvartálně a meziročně o 2,7 procenta, tedy zhruba třikrát rychleji, než co se letos čeká od celé eurozóny. Má tento růst trvalý základ, nebo je to jen náhoda a zadlužené Španělsko se vrátí ke stagnaci?
Podle předběžného odhadu španělského statistického úřadu INE zrychlil růst HDP ve druhém čtvrtletí o jednu desetinu oproti prvnímu kvartálu a zároveň o desetinu překonal i odhad analytiků. „Tyto korekce spolu s pozitivním překvapením druhého čtvrtletí zavádějí mírné vychýlení směrem nahoru nad naší prognózou růstu pro letošní rok,“ komentoval výsledky analytik Camilo A. Ulloa ze španělské banky BBVA. Pokud by se tempo z jarních měsíců udrželo i ve zbytku roku, mohla by letos španělská ekonomika vyrůst o zhruba 2,7 procenta.
Růst hospodářství byl tažen hlavně spotřebou domácností, přičemž pozitivním překvapením je, že spotřeba v jarních měsících nepropadla navzdory energetickému šoku po válce Spojených států s Íránem.
Masový turismus
Zatímco dříve táhli španělskou ekonomiku hlavně turisté a export, nyní podle dat statistiků z INE přispěla domácí poptávka k mezikvartálnímu růstu o 0,6 procentního bodu, zatímco čistý export přidal jen 0,1 bodu.
Podle analýzy americké banky Goldman Sachs se Španělsko od zbytku měnové unie výrazně odpoutalo kvůli několika faktorům. Hlavním jsou kvalitnější pracovní místa, kdy španělská nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň od roku 2008 (činí „jen“ 9,9 procenta). Nová pracovní místa přibývají hlavně v oborech s vyšší přidanou hodnotou, v profesních službách, financích a IT, kde je od roku 2019 nárůst zaměstnanosti zhruba dvojnásobný oproti Francii nebo Itálii.
Španělé jsou kvůli tomu produktivnější a současně ekonomice pomáhá i vysoký příliv pracovní migrace, byť zároveň zvyšuje tlak na už tak napjatý trh s bydlením.
Španělsko sice na zmírnění dopadů energetické krize vydalo více než Německo, Francie nebo Itálie, ale díky tomu, že nešlo cestou vyšších výdajů na zbrojení, si udrželo důvěru dluhopisového trhu. Je také jedinou ze čtyř největších ekonomik EU, u níž se v příštích třech letech očekává snížení poměru dluhu k HDP (dnes přesahuje mírně 100 procent).
Trhy zatím Španělsku důvěřují. Zatímco výnosy státních dluhopisů řady evropských zemí výrazně rostly, španělské spready zůstávaly relativně stabilní. U desetiletého státního dluhopisu se výnos pohybuje kolem 3,6 procenta, zatímco nejdůvěryhodnější Němci platí poměrně vysokých 3,1 procenta. „Španělský makroekonomický náskok zůstává patrný jak v ekonomické aktivitě, tak v cenách státního dluhu,“ komentoval to hlavní ekonom Goldman Sachs pro jižní Evropu Filippo Taddei.
K tomu se přidává i turistický sektor, který podle analýzy CaixaBank Research byl paradoxně jedinou oblastí, kterou blízkovýchodní konflikt ovlivnil pozitivně. Španělsko je vnímané jako bezpečná destinace a turisté ho berou útokem. Podle nejnovějších odhadů by letos počet zahraničních turistů mohl přesáhnout 100 milionů. Nepřekvapí proto, že Španělé proti masivnímu turismu protestují.
Turistika je navíc dvojsečná zbraň. Sektor cestovního ruchu, který podle odhadů Národního statistického institutu tvoří 12,6 procenta španělského HDP, může být právě v létě citlivý na vysoké ceny energií. Podle Goldman Sachs by každý desetiprocentní pokles počtu turistů přilétajících letecky mohl snížit HDP zhruba o 0,3 procentního bodu.
Kde číhají rizika
Konzervativnější nová červnová projekce španělské centrální banky Banco de España letos počítá s růstem HDP o 2,3 procenta a příští rok o 1,7 procenta. Pro srovnání, eurozóna jako celek by podle projekcí měla letos vzrůst jen o 0,8 % a příští rok o 1,2 procenta, a to už po revizi čísel směrem dolů kvůli dopadům blízkovýchodního konfliktu.
Právě konflikt by mohl zkomplikovat i dosud pozitivní příběh španělské ekonomiky. Uzavření Hormuzského průlivu a válka mezi USA a Íránem zvedly ceny ropy, což by se mohlo negativně projevit. Ve Španělsku v červenci rostly meziročně ceny o 3,6 procenta.
Ačkoliv se podle Banco de España pravděpodobnost další eskalace mezi USA a Íránem snížila, nejistota kolem naplnění závazků a podpisu konečné dohody zůstává vysoká. „Pokud dohoda vydrží a ceny energií se znovu nezvednou, má španělská ekonomika po hormuzské krizi dostatek paliva k tomu, aby pokračovala v dynamickém růstu,“ věří analytik Oriol Aspachs z CaixaBank Research.
Možná největším rizikem je politika. Španělsko od předčasných voleb v roce 2023 nedokázalo prosadit plnohodnotný roční státní rozpočet a zemi řídí křehká menšinová koalice. S blížícími se volbami v roce 2027 hrozí, že se pozornost investorů znovu přesune k politice, což by mohlo oslabit důvěru v pokračující transformaci španělské ekonomiky.
Ve výsledku tak Španělsko vstupuje do druhé poloviny roku 2026 v pozici premianta, který zbytek eurozóny zahanbuje: rostoucí zaměstnaností, stabilizovanými rizikovými přirážkami a silnou spotřebou domácností. Zároveň ale zůstává vystaveno stejným vnějším rizikům jako zbytek Evropy, jen je zatím zvládá lépe.












