Dovézt si iPhone nebo notebook z dovolené? Počítejte dobře, zda se to vyplatí

V zahraničí lze v mnoha případech narazit na nižší ceny za stejnou elektroniku, kterou nabízejí i tuzemské obchody. Ve spojení s dobrým kurzem koruny tak lze ušetřit i vyšší stovky korun. Pozor však na clo a DPH při návratu do Česka.

Při cestách po Evropské unii není prakticky co řešit. „V rámci Evropské unie platí harmonizovaná pravidla,“ vysvětluje nakupování na území EU vedoucí právního oddělení dTest Jan Šůra. „Zpravidla u spotřebitelských nákupů můžeme v podstatě ve všech evropských zemích reklamovat vady, které se projeví na zboží do dvou let od jeho převzetí,“ pokračuje. Mimo EU se však mohou záruční lhůty lišit.

K cenovým rozdílům mezi zeměmi pak většinou přispívají výše daní, kurz koruny vůči místním měnám nebo kupní síla v dané zemi. Německá banka Deutsche Bank nedávno zveřejnila studii, ve které mimo jiné srovnávala ceny iPhonů ve světě. Z té vyplývá, že v Evropě vycházejí zpravidla dráž. Jako výchozí model banka vybrala iPhone 17 Pro s úložištěm 256 GB.

Nejdráž ho lze koupit v Turecku za 2 592 dolarů, což je v přepočtu více než 54 tisíc korun. Česko se pak umístilo v první desítce nejdražších s cenou 1 585 dolarů, tedy 33 tisíc korun. Nejlevněji pak vychází iPhone v Japonsku i díky nižší dani a slabému jenu. Japonsko nicméně patří k zemím, které umožňují cizincům v zapojených obchodech využít režimu tax free.

Mimo Evropskou unii bývají pravidla a podmínky o něco roztříštěnější. Typickým komplikovaným příkladem je nákup elektroniky ve Spojených státech, kde na první pohled vypadají cenovky velmi slibně. „Pořízení elektroniky ve Spojených státech bývalo typicky lacinější,“ zmiňuje Šůra. Upozorňuje však, že je potřeba brát v potaz započtení amerických daní a případné proclení zboží při návratu do Česka.

Ve Spojených státech totiž daně fungují odlišně, než jsme zvyklí v tuzemsku. Ceny u zboží bývají často uváděné bez daní, na elektroniku pak neplatí federální prodejní daň, která by se vztahovala na všechny americké státy. Ty si tak mohou určit, zda zavedou tzv. sales tax, neboli prodejní daň, která se většinou pohybuje v rozmezí 0–10 procent, v některých místech dokonce i více. K roztříštěnosti pak ještě přispívá fakt, že si samosprávy, jako jsou města, mohou ke státní sales tax přidat ještě vlastní místní daň.

Na první pohled tak cenovka často slibuje výrazně nižší cenu po přepočtu na české koruny. Jako příklad můžeme uvést nákup levnějšího základního iPhonu 17 s úložištěm 256 GB, který v Česku podle oficiálních stránek Apple vyjde na 22 990 korun. Na amerických stránkách společnosti cena začíná už na 799 dolarech, v přepočtu zhruba 16 800 korunách. Ta ale platí pouze tehdy, když při nákupu zvolíte jednoho ze tří operátorů s podmínkou využití jejich služeb.

Při volbě bez aktivace telefonu u vybraného operátora se startovní cena vyšplhá o třicet dolarů výše. K této základní ceně se ale musí připočíst ještě sales tax daného státu a případná lokální taxa.

Například v americkém státě New York platí plošná prodejní daň ve výši čtyř procent. Pokud si koupíte nový telefon ve městě New York, kromě státní daně se připočte k základní ceně dalších 4,5 procenta místní městské daně a ještě specifický příplatek 0,375 procenta platný pro oblast spravovanou newyorskou metropolitní dopravou (Metropolitan Commuter Transportation District surcharge).

Celkově tak výše sales taxy ve městě New York vyjde na 8,875 procent, což zvedá cenu základního iPhone 17 přibližně na 902,57 dolaru, tedy zhruba necelých 19 tisíc korun.

Protože je Česko součástí EU, je při návratu ze třetích zemí nutné myslet na celní kontrolu. „V případě cestovního styku je zboží osvobozeno od cla při dodržení finančního limitu 430 eur a v případě osob mladších 15 let hodnoty 200 eur,“ upozorňuje tiskový mluvčí za Celní správu Richard Zeman. Zdůrazňuje, že se pravidla vztahují pouze pro zboží dovezené ze zemí mimo Unii.

Pokud tedy zakoupená elektronika přesahuje hodnotu 430 eur (zhruba 10 400 korun), musí projít celní kontrolou. „Při příletu ji musí přiznat celnímu úřadu tím, že vstoupí do červené zóny CÚ. Tím deklarují, že mají zboží k proclení, a příslušný pracovník celního úřadu zboží celně odbaví a vyměří clo a DPH,“ vysvětluje Zeman.

Daň z přidané hodnoty v Česku činí 21 procent. Výše zmíněný iPhone 17 zakoupený v New Yorku by po celní kontrole vyšel cenově podobně jako při nákupu na českém online Apple Storu. V New Yorku by za něj český zákazník zaplatil dohromady i s tamní taxou zhruba 19 tisíc korun, při započtení 21% DPH by finální cena činila přibližně 23 tisíc korun – takže jako v Česku.

Výše cla se pak odvíjí od číselníku TARIC (Integrovaný tarif Evropské unie), který mimo jiné určuje pravidla pro vyměřování cla pro dovoz a vývoz zboží vůči třetím zemím. Podle Zemana má osobní elektronika, jako telefony, notebooky nebo tablety, celní sazbu 0 (slovy nula) procent.

Český zákazník by tedy v tomto případě ušetřil dvacet jedna procent na DPH, pokud by při návratu domů zakoupené zboží celní správě nepřiznal. To je ale protizákonné.

Celní správa si podle Zemana nevede specifické statistiky odhalených případů nepřiznaného dovozu elektroniky .

U prodejů na dálku ze zemí mimo EU se od 1. července 2026 zrušil limit pro osvobození od cla, který činil 150 eur. „Na veškeré zboží musí být podáno odpovědnou osobou celní prohlášení a bude vyměřeno specifické clo 3 eur a DPH bude zaplaceno buď v rámci systému IOSS, nebo při podání celního prohlášení,“ vysvětluje Zeman.

„Obecně platí pravidlo, že DPH se platí v zemi spotřeby, to znamená, že zboží dovezené v rámci e-commerce podléhá sazbám národní DPH. Bude zaplacena buď v rámci systému IOSS, pokud je platforma registrována v tomto systému, v opačném případě ji vybere celní úřad při podání celního prohlášení,“ pokračuje Zeman.

Přestože by mohla v některých případech vyjít elektronika v zahraničí o něco levněji, takový nákup s sebou nese určitá rizika. V případě vady by následná reklamace nesla značné komplikace. „Vždy odpovídá prodávající spotřebiteli, takže se musíte obrátit na něj,“ vysvětluje Šůra. V rámci EU by tak případná reklamace mohla probíhat o něco snadněji než například ve Spojených státech.

Šůra tak připouští, že je možné například poslat vadný telefon k reklamaci do zemí EU poštou. Mimo Unii by mohlo českým spotřebitelům u případné reklamace pomoci, kdyby si zařízení pořídili skrze zahraniční e-shop, který se ale prokazatelně na český trh zaměřuje.

„Může to být klidně i třeba americká nebo čínská společnost. Pozná se to třeba tím, že web provozuje v lokálním jazyce, tedy v češtině, ukazuje ceny v českých korunách a nabízí doručování do Česka,“ vysvětluje. V takových případech by podle Šůry český spotřebitel vůči podnikateli mimo EU mohl uplatňovat českou právní úpravu.