„Nemůžeme si půjčovat jako stát.“ Proč malé obce hromadí miliony

Starostka Kořenic u Kolína Kateřina Ledašilová stojí na chodbě obecního úřadu vedle tašek plných dobrot. Začíná pomalu chystat občerstvení na sobotní slavnost - obec o šesti stech obyvatelích se právě chystá spouštět nový vodovod, kanalizaci a čističku odpadních vod.

„Stavba za 148 milionů, to se v malé obci, jako jsme my, opravdu neděje každý den,“ těší se starostka, která obec vede od roku 2018.

Papírově jsou Kořenice jednou z mnoha malých obcí v Česku, které na účtu hromadily peníze. A schytávaly kritiku, že peníze zbytečně nechávají ležet ladem - naposledy od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO).

Na případu Kořenic je ale dobře vidět, že menší obce často jinou možnost nemají - a to paradoxně hlavně ve chvíli, kdy mají smělé investiční plány. A ty v Kořenicích mají. Kromě vodovodu a kanalizace se opravují cesty, autobusové zastávky, vzniká komunitní centrum a brzy bude otevřený i samoobslužný obchůdek.

Na část investic dostala obec dotace, část platí ze svého. „Když jsem v roce 2018 byla zvolena starostkou, měla obec naspořeno 8 milionů. Abychom mohli rozjet všechny tyto projekty, potřebovali jsme úvěr. A abychom ho vůbec dostali, chtěla po nás banka mít naspořeno alespoň 33 milionů. Tak jsme spořili,“ vysvětluje starostka.

Jak se obci s rozpočtem 12,5 milionu ročně taková úspora podaří? „Šetříme všude, kde se dá. Nemáme uklízečku na obecním úřadě, s paní účetní si uklízíme samy. I výzdoby a sázení květin si obhospodařujeme samy, obecní zpravodaj, příměstský tábor pro děti. Všechny akce děláme svépomocí,“ vypočítává Ledašilová.

O to víc ji rozčilují řeči o tom, že obce zbytečně „syslí“. „Pak přijedu do Prahy na konferenci a tam se dozvím, že máme přebytek peněz. My si nemůžeme půjčovat donekonečna jako stát, nám jen tak někdo nepůjčí,“ dodává starostka.

Na září spolu s účetní plánují, že zhodnotí, jak na tom obec finančně po všech investicích je. A pak začnou plánovat další stavby. „Čeká nás výstavba sportovního centra, nové veřejné osvětlení a optika. Ale je to dalších 70 milionů. Takže budeme zase šetřit,“ říká Ledašilová.

Podle statistik šetří české obce nejvíce ze všech v Evropské unii. Jak ukazuje analýza PAQ Research pro Seznam Zprávy, pokud vynecháme Prahu a krajská města, platí nepřímá úměra - čím menší obec, tím větší úspory na hlavu.

Obce do 250 obyvatel mají úspory ve výši 50 tisíc na obyvatele, do 500 obyvatel pak přes 35 tisíc. Nejméně spoří města na úrovni takzvaných ORP - tedy obce s rozšířenou působností. Pak už zase s velikostí města velikost úspor stoupá.

„Pro obce je vždy výhodnější s investicí čekat, až si ji může dovolit zaplatit celou. Výsledkem je, že za posledních 14 let se úspory obcí zečtyřnásobily, zatímco investice stouply na pouhý dvouapůlnásobek,“ píše se v analýze PAQ Research.

Podle Národní rozpočtové rady ale není argument s šetřením na investice vždy pravdivý. Respektive, že statisticky musí být řada obcí, které peníze opravdu jen hromadí. „Pokud by tento argument byl pravdivý, byly by roky akumulace úspor střídány roky, kdy jsou peníze využívány k financování investic. Z dat ovšem vyplývá, že od roku 2013 jsou přírůstky obcí pravidelně kladné,“ píšou ekonomové z rady.

Podle jejich propočtů v období mezi lety 2013 a 2024 nakumulovaly obce 382 miliard, z toho šlo 358 miliard na bankovní účty. „To znamená, že pouhých 25,8 miliard korun (přibližně 6,7 % všech přebytků) bylo použito jiným způsobem než k navýšení bankovního konta, a to zejména ke splácení půjček,“ píše se v jejich studii.

Podobně mluví i ministryně financí Alena Schillerová, které se nelíbí, že stát má dluhy a obce naopak úspory. „Uvažuji o tom, jak je zásadním způsobem jednak motivovat, aby investovaly ty peníze. Protože aby ležely ladem a stát se zadlužoval čím dál víc, to mi nedává vůbec žádný smysl,“ uvedla již dříve ministryně.

Ať už obce hromadí prostředky za jakýmkoli účelem, problémem je v každém případě inflace. I tady statistiky hovoří jasně - čím menší obec, tím horší schopnost peníze zúročit. Existuje i řada případů, kdy peníze ležely na běžných účtech, v lepším případě na spořicích účtech s nevelkým zúročením.

„Například malé obce s méně než 100 obyvateli zhodnocují své peníze průměrně mírou pouhé 1,1 % p.a., zatímco větší města s 20 až 50 tisíci obyvateli s průměrnou úrokovou mírou 3,8 % p.a., tedy více než trojnásobným tempem,“ uvádí Národní rozpočtová rada.

Jenže podle PAQ Research nemají malé obce příliš možností, jak dosáhnout na lepší podmínky: „Špatně nastavený systém vede k tomu, že vysoké úspory na nevýhodných účtech soukromých bank jsou pro malé obce jedinou racionální možností, i vzhledem k uživatelské nepříjemnosti ČNB.“ Rizikovějších investic se starostové logicky obávají, aby neohrozili obecní majetek.

Jednou z věcí, která by podle expertů mohla pomoci, by byla spolupráce mezi obcemi. „Řešením pro tyto malé obce mohou být společné investice obcí v daném mikroregionu. Také by situaci mohla zlepšit profesionalizace správy majetku obcí, skrze společné investování. Do ekonomiky by se takto uvolnilo 60 miliard korun,“ vypočítává PAQ Research.

Jako příklad dávají například Základní školu Venkov na Tišnovsku, kterou vybudoval společně Svazek obcí. Díky spolupráci mohla vzniknout nová škola na místě, kde by si to žádná z obcí sama nemohla dovolit.

Řada obcí je ale k takovému spojování skeptická. Patří mezi ně i Kořenice, pod které spadají místní části Pučery a Chotouchov. „Já jsem proti. Každý se musí spolehnout sám na sebe. A každá obec taky řeší jiné problémy,“ uzavírá starostka Ledašilová.