Pomáhal mu vyhrát volby, teď Fedorov přebírá Zelenského politický manuál

Ukrajinská politika je zase v pohybu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po více než měsíci definitivně navrhl nového ministra obrany – Jevhena Chmaru, který resort dosud vedl jako pověřený šéf.

Jen o několik hodin později vystoupil jeho předchůdce Mychajlo Fedorov s nečekaně ostrou výzvou: Ukrajina by podle něj měla najít způsob, jak uspořádat volby i během války.

„Nesmíme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi dovolit rozhodovat o tom, kdy si Ukrajinci mohou zvolit svou vládu,“ uvedl Fedorov v devítiminutovém videu. Demokracie je podle něj „součástí toho, za co dnes bojujeme“.

Jeho slova vyvolala silnou odezvu u politiků i části společnosti. Volby se totiž na Ukrajině za stanného práva konat nemohou – ústava ani volební zákon jejich konání v takové situaci neumožňují.

Pozornost ale poutá především Fedorovovo načasování. Politik vystoupil jen několik hodin poté, co Zelenskyj rozhodl o jeho nástupci v čele ministerstva obrany, čímž de facto definitivně zabouchl dveře jeho případnému znovujmenování do čela resortu.

Zdroj blízký prezidentskému okruhu, který se Seznam Zprávami mluvil pod podmínkou anonymity, vystoupení označil za „něco jako pomstu“. A není jediný, kdo to tak čte.

Například Telegram, který je na Ukrajině hojně využívaný, zaplavily reakce obviňující Fedorova z toho, že sleduje především vlastní politické ambice, přestože sám opakovaně tvrdil, že žádné nemá.

Objevují se také výtky z populismu. Někteří zacházejí ještě dál a výjimečně ho označují za „zrádce“. Argumentují tím, že volby během války jsou přesně tím, co si podle nich přeje Vladimir Putin. Jeden z komentujících například napsal, že „Rusko z tohohle mocichtivého člověka musí mít radost“ a že Mychajlo Fedorov „rozděluje zemi v době, kdy je ze všeho nejvíc potřeba jednota“.

Podobně ostře reagovala i Ukrajinka vystupující pod jménem Aleksandria. „Plivnutí do tváře všem demonstrantům, kteří ho podporovali,“ napsala. Odkázala tak na téměř měsíc trvající protesty, které vypukly právě po Fedorovově odvolání z vlády a během nichž lidé požadovali jeho návrat.

„Místo dalšího ruského útoku, který všichni v noci očekávali, přišla politická bomba,“ okomentoval současné dění pro Seznam Zprávy bývalý slovenský diplomat a politický analytik Balázs Jarábik. Celou situaci vnímá především jako střet politických eg.

Fedorovův potenciál znovu mobilizovat veřejnost je už teď podle něj omezený, a to i mezi občanskou společností, která ho v minulosti podporovala. „V tuto chvíli je navíc hlavním tématem příprava země na zimu,“ podotkl Jarábik.

Ještě před výzvou k uspořádání voleb přitom měl Fedorov mezi Ukrajinci výraznou podporu. Jeho odvolání z čela ministerstva obrany podle červencového průzkumu agentury Rating odmítlo 72 procent respondentů a jeho důvěryhodnost během jediného týdne vzrostla z 35 na 65 procent.

„Teď se zdá, že chce svou popularitu proměnit i v politickou sílu, i když dřív tvrdil, že to není jeho cíl,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský politolog Volodymyr Fesenko.

Fedorov ve svém vystoupení nevyzval jen k volbám. Kritizoval mnohem širší fungování státu: mluvil o „systémové krizi vládnutí“, korupci a systému, který se podle něj změny bojí a chrání sám sebe.

Právě otázka, jak snadno se v současném systému prosazují změny, je přitom jedním z dlouhodobých sporů kolem Zelenského způsobu vládnutí.

Kritici mu vyčítají koncentraci rozhodování kolem prezidentské kanceláře a úzkého okruhu spolupracovníků, stejně jako nedostatečnou transparentnost a opakované střety s protikorupčními institucemi. Loni v létě například Zelenskyj podepsal zákon, který podřídil NABU a SAPO generální prokuratuře; po masových protestech a tlaku EU byl následně zrušen.

Sám Fedorov už dříve patřil k lidem, kteří chtěli tento způsob fungování změnit, jak popsaly Seznam Zprávy. V prosinci navrhoval rozsáhlou reformu vlády a prezidentské kanceláře, včetně otevřených výběrových řízení na šéfy klíčových institucí a kompletního „resetu“ prezidentské kanceláře. Jeho návrh byl podle zdrojů z prezidentova okolí považován za příliš radikální.

Právě tím se jeho vystoupení podle ukrajinských analytiků nápadně podobá politickému příběhu, na němž před sedmi lety vyrostl sám Zelenskyj. V roce 2019 šel tehdy politický nováček proti Petru Porošenkovi jako člověk zvenčí, který sliboval změnu zkorumpovaného systému, konec politických privilegií a příchod nové generace.

Porošenko byl naopak symbolem establishmentu, který podle svých kritiků nedokázal naplnit očekávání, s nimiž po Majdanu nastoupil k moci. Volodymyr Zelenskyj ho nakonec ve druhém kole porazil drtivým poměrem 73,2 ku 24,5 procenta.

Podobný typ politického argumentu dnes zaznívá i z úst Fedorova, který patřil k lidem, kteří Zelenskému pomáhali jeho politický projekt budovat. Také on mluví o systému, který se podle něj uzavírá před změnou, o korupci a potřebě větší politické odpovědnosti.

„Zelenskyj si vytvořil rivala, a ne jen tak ledajakého. Fedorov si bere stránky z jeho vlastního politického manuálu. Jeho pozice připomíná Zelenského kampaň proti Porošenkovi v roce 2019. Fedorov ten manuál spoluvytvářel,“ napsala na síti X šéfredaktorka The Kyiv Independent Olha Rudenková.

Mychajlo Fedorov zatím kandidaturu neoznámil ani přímo neřekl, že chce Zelenského nahradit. Právě to jeho vystoupení podle analytika Adama Sybery činí politicky obratným. „Je to chytré. Neříká, že chce okamžitě volby a kandidovat proti Zelenskému. Mluví mnohem šířeji o systémové krizi vládnutí,“ podotkl pro Seznam Zprávy.

Exministr tím podle něj přenáší frustraci z problémů, které se na Ukrajině hromadí, přímo na současné vedení země a zároveň si nechává otevřená vrátka k případnému vlastnímu politickému angažmá. „Fedorov je vlastně produkt Zelenského, že jo? Takže když tohle řekne na adresu svého bývalého, řekněme, zaměstnavatele nebo někoho, kdo ho vyprodukoval, je v tom vidět, že to bere osobně,“ dodal Sybera.

Ve stejný den navíc ukrajinské protikorupční úřady NABU a SAPO oznámily rozsáhlou operaci proti údajné zločinecké organizaci, v níž podle vyšetřovatelů figurují současní i bývalí poslanci a lidé spojovaní s prezidentskou kanceláří. Zpráva přišla v době, kdy se korupční kauzy stále častěji dotýkají lidí z nejvyšších pater ukrajinské politiky.

„To všechno dohromady je samozřejmě strašně nepříjemné pro Zelenského,“ poznamenal Sybera. Podle něj Fedorovovo vystoupení získává v tomto kontextu mnohem větší váhu než jen jako spor bývalého ministra s prezidentem. Může být prvním náznakem vzniku skutečné politické konkurence Zelenskému.

O tom, že Fedorovovo vystoupení může být prvním krokem k jeho vlastnímu politickému angažmá, se mezitím intenzivně mluví na sociálních sítích i v ukrajinské občanské společnosti.

Zakladatelka protikorupční komise Olena Tregubová, která už dříve Fedorovovo odvolání kritizovala a podporovala jeho návrat do vlády, si ještě před jeho vystoupením kladla otázku, co udělá člověk, který zůstal Zelenskému loajální až do konce, ve chvíli, kdy zjistí, že pro něj ve vládě definitivně není místo. „Připojí se konečně ke ‚kartonovým protestům‘?“ ptala se.

Odpověď podle ní přišla právě nyní. „Politické turbulence nesmí přerůst v institucionální chaos ani oslabit schopnost Ukrajiny bránit se,“ napsala v reakci na Fedorovovo vystoupení.

S podobným pohledem se přitom ztotožňuje i většina ukrajinské společnosti.

Podle posledního průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) si 57 procent Ukrajinců přeje, aby se volby konaly až po úplném ukončení války. Dalších 23 procent by je připustilo po příměří za předpokladu spolehlivých bezpečnostních záruk. Jen 15 procent respondentů by chtělo volby už nyní.

„Nejsem přesvědčená o tom, že Ukrajina teď potřebuje volby. Volby znamenají politický souboj a do velké míry také rozdělování společnosti, která je už teď pod obrovským tlakem. Může to být extrémně nebezpečné,“ přidala svůj pohled šéfka ukrajinské komunity v Česku Anastasia Sihnajevská.