Článek
Ruská velvyslankyně v Česku prohlásila, že současná česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.
Anna Ponomarjovová v rozhovoru pro státní agenturu RIA Novosti zmínila například podporu premiéra Andreje Babiše (ANO) jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině nebo jeho rozhodnutí neposílat české peníze do muniční iniciativy. Předseda vlády takové tvrzení odmítl. „Určitě to není pravda,“ řekl v sobotu ČTK.
Opozice to vidí jinak. Exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) s velvyslankyní souhlasí, podle něj ale nejde pouze o rétoriku. Předseda STAN Vít Rakušan pro změnu vyzval vládu, aby nezhlehčovala rizika spojená s Ruskem.
Za pravdu dal Ponomarjovové i současný šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). „Styl hysterického pokřikování morálních majáků z bývalé vlády na všechny strany jsme opravdu ukončili. Nikdy nepřinesl žádný užitek,“ napsal. „Lepší je něco reálného udělat, než se spokojit s emotivním statusem na sociálních sítích,“ dodal.
Podle někdejšího generálního konzula v Petrohradu a zahraničněpolitického analytika Pirátů Vladimíra Votápka jsou vztahy mezi Prahou a Moskvou velmi špatné. Soudí, že za jejich zlepšení by Česko muselo zaplatit svou bezpečností.
Zároveň nevylučuje, že cílem rozhovoru mohlo být poškození České republiky.
Jak byste popsal současné vztahy mezi Českem a Ruskem a jak se v posledních letech proměnily?
Jsou velmi špatné už od aféry ve Vrběticích a potom od začátku plošné ruské války proti Ukrajině. Přestože naše vláda občas vysílá rozpačité signály - ať už Fialova, nebo teď Babišova -, stojíme na straně západních spojenců, podporujeme Ukrajinu a odsuzujeme Rusko.
Kauza Vrbětice
V dubnu 2021 zveřejnil tehdejší premiér Andrej Babiš, že podle českého vyšetřování stáli za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 agenti ruské vojenské rozvědky (GRU). Mělo jít o stejné muže, kteří otrávili ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018.
V reakci na to ministerstvo zahraničních věcí vyhostilo takřka dvě desítky ruských diplomatů a dále dosáhlo osekání personálního stavu na ruské ambasádě v Praze, která měla do té doby nadsazené počty z dob studené války.
V čem se podle vás nejvýrazněji liší přístup současné vlády od té předchozí?
Především rétorikou. Fialova vláda otevřeně hovořila o ruských zločinech, říkala, že je třeba Ukrajině pomáhat. Verbálně stála jednoznačně na straně Kyjeva, začlenila se do všech západních iniciativ. Koneckonců jsme tady v Praze vymysleli i muniční iniciativu.
Co se týče důležitých politických symbolů a signálů, jako byla například Fialova návštěva Kyjeva krátce po zahájení války, tak to byl také velmi silný signál, který si na Ukrajině dodnes pamatují.
Skutečná pomoc se ale během válečných let vytrácela. Na počátku jsme sehráli velmi důležitou roli, když jsme jako jedni z prvních dodali na Ukrajinu těžké zbraně. Nutno ale podotknout, že jsme to všechno dostali více než kompenzováno od našich západních spojenců. Když to vezmete účetně, nic jsme neprodělali. To, co jsme poslali na Ukrajinu, se nám vrátilo jinak, takže skutečná pomoc z kapes daňových poplatníků byla i za premiéra Fialy velmi omezená.
Nová ruská velvyslankyně
Anna Ponomarjovová je kariérní ruská diplomatka, která má k Česku mimořádně blízko. V roce 1994 vystudovala Univerzitu Karlovu a téhož roku nastoupila do diplomatických služeb. Hovoří mimo jiné česky, anglicky, italsky a slovensky.
Podle Černínského paláce byla v Česku akreditována v letech 2001 až 2004 s hodností II. tajemník a poté v letech 2011 až 2016 s hodností rada-vyslanec.
Kolem roku 2016 působila jako zástupkyně ruského velvyslance v Česku a měla na starosti například volby do ruské Státní dumy.
Po návratu do Moskvy se na ruském ministerstvu zahraničí věnovala evropské agendě. V letech 2018 až 2025 byla zástupkyní ředitele Třetího evropského departementu, který se zabývá mimo jiné zeměmi střední Evropy.
A nyní za premiéra Babiše?
Je to ještě mnohem horší, protože odmítají dodávat na Ukrajinu zbraně. Asi úplně nejhorší v posledních měsících, co si dovedu vzpomenout, je odmítnutí dodat naše bitevníky.
Jsou to letadla, která by právě teď mohla výrazně posloužit, protože Ukrajina čelí ruským proudovým dronům, které létají tak rychle, že je Ukrajinci vlastními drony nedokážou zastavit.
Podzvukový bitevník s rychlostí do 900 km/h by byl na drony létající dejme tomu 400 km/h velmi vhodný. Dokázal by je sestřelit palubními zbraněmi, vůbec by nemusel používat nějaké drahé zbraňové systémy.
Babišova vláda ale vnáší chaos i do evropských obranných iniciativ, například do protiraketové obrany.
Když se významná část Evropy s Ukrajinou na něčem domluví, přijde Andrej Babiš s nějakou jinou iniciativou, ze které chce vyloučit Velkou Británii. Takové na první pohled hlouposti nás v očích Ukrajiny obrovsky poškozují. A co hůř, poškozují i samotnou Ukrajinu.
To, jak například ministerstvo obrany brání přenášení informací mezi Kyjevem a Prahou, tedy přenosu nejšpičkovějšího know-how bojující armády do Česka, je prostě zločinné. A v případě válečného konfliktu nás to bude úplně zbytečně stát spoustu české krve.
Na rozdíl mezi oběma kabinety se ptám, jelikož ruská velvyslankyně tvrdí, že současná česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Odpovídá její tvrzení realitě?
Současná vláda výrazně zmírnila rétoriku, kterou vůči válce na Ukrajině a vůči Rusku měla ta předchozí. To je nepochybně pravda. A já si myslím, že paní Ponomarjovová by mohla vládu Andreje Babiše pochválit mnohem víc. Jak jsem říkal v těch příkladech, Babiš toho dělá pro Kreml mnohem víc, než jenom že zmírnil rétoriku.
On objektivně poškozuje Ukrajinu i naši obranyschopnost. Například tím, že odmítá investovat dostatek peněz do obrany. A když je investuje, dává je do projektů, které po něm nikdo nechce.
Jestli hodlá utopit miliardy v karlovarském letišti, které vydává za vojenský projekt, tak je třeba říci, že letiště v Karlových Varech armáda vůbec nepotřebuje. Není v žádných plánech NATO, má příliš krátkou vzletovou a dosedací plochu, takže tam nemohou některá letadla vůbec přistávat. Je to prostě naprostá hloupost.
Vladimír Votápek.
Proč podle vás Rusko na tuhle změnu rétoriky veřejně upozorňuje? Jak číst, že to zaznělo právě od ruské velvyslankyně v rozhovoru pro státní agenturu?
Mohla to být v zásadě trochu náhoda, že se setkala s nějakým zpravodajem agentury Novosti a dala rozhovor, ale já v tomhle případě na náhody moc nevěřím.
Ruská propaganda je velmi často součástí jakýchsi informačně-psychologických operací, které řídí Pátá správa FSB. Předpokládám, že rozhovor a jeho jádro bylo naplánováno a má za cíl poškodit Českou republiku.
Nedávno udělali podobnou operaci, kdy se snažili rozhádat Polsko a Českou republiku. Najednou se v médiích objevily zprávy o nějakém pohraničním sporu. O území, které chce někdo, třeba Poláci, násilně obsadit a podobně. A snažili se poškodit česko-polské vztahy.
Ta pochvala-nepochvala chce zdůraznit, v čem se Andrej Babiš nebo jeho vláda liší od spojenců, a tak trochu nás od toho evropského mainstreamu oddělit. Trošku nás přiřadit na vedlejší kolej, kde je momentálně třeba slovenský premiér Robert Fico, který prohlásil, že by nechtěl poslat slovenské vojáky do boje, pokud by Rusko zaútočilo na země NATO nebo země Evropské unie.
Andrej Babiš naopak řekl, že by poslal do Pobaltí dvě brigády českých vojáků. Trochu pochybuji, že máme dvě bojeschopné brigády, ale jako prohlášení je to jistě pozitivní. Také mohl říct, tak jako řekl před lety, že by nikoho nikam neposlal.
Pokud neuděláme nic, nebo pokud se budeme v rámci Evropské unie hádat, zvyšujeme pravděpodobnost toho, že Rusko zaútočí. Pokud se naopak budeme připravovat na naši obranu, zvyšujeme pravděpodobnost, že nakonec se Rusko neodváží zaútočit, ať už na Pobaltí, na Moldavsko, nebo na nějaký jiný slabší článek NATO a Evropské unie.
Jakou vizitku vytváří rétorika současné vlády vůči Rusku v zahraničí, například mezi ostatními státy Evropské unie?
V oficiálních prohlášeních je reakce velmi mírná. Nikdo nestojí o to, aby se prohlubovaly příkopy mezi jednotlivými členskými státy, abychom se na veřejnosti rozhádali. Když už nic jiného, je třeba aspoň vůči Rusku držet nějakou jednotnou frontu. Stačí ale sledovat, jak se k premiéru Babišovi chovají na nejrůznějších fórech.
Více k ruské velvyslankyni:
Existuje podle vás v současnosti prostor pro výraznější normalizaci česko-ruských vztahů?
Ano, ten prostor existuje. Stačí, když Rusko přestane útočit, vzdá se své agrese, omluví se a tak dále. Ale zjevně se k tomu nechystá. Teď během Valného shromáždění OSN vyzvalo přes 50 států Rusko, aby zastavilo válku na Ukrajině. A ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na to odpověděl, že nehodlají na své politice vůbec nic měnit.
Pokud se Ruská federace napraví a začne se chovat jako zodpovědný člen mezinárodního společenství, naše vztahy se mohou zlepšit. Dokud to bude agresor, nebo dokud povede zločinnou válku proti Ukrajině a dalším evropským zemím, tak se naše vztahy s ním zlepšovat nemohou, protože bychom zlepšením vztahů museli zaplatit naší bezpečností. A to, doufám, ani vláda Andreje Babiše neudělá.
A je vůbec podle vás napravení Ruska reálné?
To se už dostáváme do roviny vnitřní politiky Ruska. Já si myslím, že ano. Kdyby naše odpověď Rusku byla dostatečně silná, tak aby ti, kteří v Rusku drží moc, pochopili, že cesta agrese jim nic dobrého nepřinese a že pokračováním války naopak mohou ztratit, že je osobně, jejich rodiny, jejich přátele a známé to bude bolet.
Pak jsem přesvědčen, že jako racionální lidské osoby si vyberou to řešení, které bude pro ně méně rizikové, méně bolestné, méně nepříjemné. Problém je v tom, že my nejsme schopni na Ruskou federaci vyvinout dostatečně silný tlak.
