Článek
Devět členů koalice ochotných se na setkání v Paříži domluvilo, že spolu s Ukrajinou vytvoří společný systém protiraketové obrany. Do čela iniciativy se postavily Francie, Velká Británie a Německo. Cílem spolupráce mají být čistě obranné účely.
Česká republika sice zatím není členem tohoto projektu, premiér Andrej Babiš (ANO) by si ale společný evropský systém protivzdušné obrany přál. Rovněž oznámil, že by se do iniciativy rád přidal. Má ale jednu podmínku. Podle něj by měl být projekt určen výhradně pro členy Evropské unie. Proto nechce, aby se na něm podílela Velká Británie.
„Od Andreje Babiše mě to zarazilo. Připadá mi podivné vynechat jednu z tradičních vojenských mocností, která navíc výrazně podporuje Ukrajinu a jejíž zbrojovky masivně vyrábějí pro Ukrajinu. Britové by určitě mohli významně přispět,“ komentoval rozhodnutí ministerského předsedy bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
„Už jenom to, že Česko odněkud navrhuje vyhodit Británii, mi připadá jako docela dobrý vtip,“ dodal.
Má Evropa nějakou společnou protiraketovou obranu, na které by se podílelo také Česko?
Ve skutečnosti už několik let běží iniciativa European Sky Shield Initiative. Jde o velký projekt protiraketové obrany od více než dvaceti zemí, který umožňuje nákup systému protivzdušné nebo protiraketové obrany za výhodných podmínek. Konkrétně například amerických Patriotů nebo izraelských střel Arrow. Česko členem je, ale jeho aktivita je zatím velmi omezená. A teď navíc vznikl projekt devíti států ve spolupráci s Ukrajinou.
Co Babišova vláda slibovala v programovém prohlášení:
Mezi prioritní úkoly vlády zařadíme posílení protivzdušné obrany státu. Pořídíme a rozvineme komplexní systémy protidronové ochrany, rozšíříme kapacity protivzdušné obrany a zajistíme jejich propojení do vícevrstvého systému. Česká republika se aktivně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany, který posílí naši schopnost sdílet informace a společně reagovat na vzdušné hrozby.
Praha zatím není součástí této devítičlenné iniciativy. Babiš to svádí na minulou vládu a navíc účast podmiňuje tím, že se na ní budou podílet jen členové EU. Kdyby se Češi přece jenom přidali, mají co nabídnout?
Máme vyspělý a expandující obranný průmysl, takže možností je spousta. Jsou tady firmy jako Retia, která vyrábí radiolokátory na špičkové úrovni. Podotýkám, že firma Retia jako jediná na světě od Izraele dostala licenci na výrobu modulů, ze kterých jsou sestaveny nové radiolokátory české armády MADR. Jde o opravdu high-tech záležitost na světové úrovni.
A něco dalšího?
Pak máme firmu Tatra, takže si umím představit, že by mohla dodávat podvozky pro tato zařízení. Pokud se bavíme o ukrajinských systémech, tak to tak nejspíš i bude, protože pro ukrajinskou armádu Tatra vyrábí 24/7. Spousta jejích zbraňových systémů je postavena na podvozcích Tatra. Dá se předpokládat, že i systémy Freya (které chce Kyjev poskytnout v rámci devítičlenné iniciativy, pozn. red.) asi budou na podvozku Tatra.
Mohlo by být Česko případně jedním z míst, kde by se protiraketová obrana rozmisťovala?
Samozřejmě. Pokud chceme opravdu dělat protiraketovou obranu celé Evropy, tak systémy nebo jejich jednotlivé prvky - to znamená například radiolokátory nebo odpalovací zařízení raket - budou muset být rozmístěny… neříkám všude, ale budou muset pokrývat celou Evropu. Takže ano, tohle je jedna z možností, že by se někde vybudovala základna. Ale musí se to řešit komplexně pro celou Evropu.
Bylo by umístění v Česku v kontextu celé Evropy vhodné?
Pokud se bavíme o obraně proti raketám kratšího doletu a pokud chceme efektivně chránit důležité cíle, tak samozřejmě ano. V takovém případě by totiž musela být hustota odpalovacích zařízení podstatně větší. Pokud se například bavíme o našich systémech, tak máme objednané čtyři baterie systému Spider, které by měly jakžtakž pokrýt většinu území České republiky. Ale i tak počítáme s tím, že jich budeme kupovat víc.
Vojenský analytik Lukáš Visingr.
V jakém horizontu?
Jde o dlouhodobý národní projekt, podle něhož bychom mohli někdy v příští dekádě kupovat systémy ještě delšího dosahu. Počítá se s nákupem dvou baterií s dostřelem zhruba 150 kilometrů. Když si vezmete kružítko a nakreslíte si dvě kružnice o poloměru 150 kilometrů, respektive o průměru 300 kilometrů, tak když ty baterie dobře plácnete, pokryjete celé Česko. To je cíl.
Mohl byste, prosím, dovysvětlit, co přesně si má člověk představit pod pojmem baterie?
Baterie znamená, že tam je velitelské vozidlo, jsou tam třeba dva radary, několik odpalovacích zařízení, nabíjecí vozidla. Mívají zhruba pět až dvanáct vozidel podle toho, o jaký systém jde. Určitě se bavíme o desítkách lidí na jednu baterii.
Více k obranné iniciativě devíti zemí:
Babiš o evropské spolupráci hovoří jako o Europatriotu. Je systém Patriot něco, o co by měla Česká republika usilovat?
Patriot je vynikající systém, který se ukázal jako vysoce efektivní na Ukrajině i v Perském zálivu. Ale integrovat ho tady by bylo komplikované. Neříkám, že by to nešlo, naopak by to určitě šlo, ale byla by to komplikace, když jdeme izraelskou cestou a vybrali jsme si izraelské radiolokátory. Respektive, všechny systémy, které tu jsou, používají jeden a ten samý typ radiolokátoru a začít sem do toho montovat Patrioty mi připadá jako nerozumné. Pro řadu jiných států to smysl dává, ale my jsme si vybrali jinou cestu.
Měli by se Češi do devítičlenné iniciativy zapojit?
Určitě bych se zapojení nebránil, minimálně do nějakých počátečních konzultací. U jakýchkoliv projektů tohoto typu je vhodné se přidat a zjistit, co obnáší. Tedy co by nám to mohlo přinést, jak bychom mohli přispět a tak dále. A pokud si vyhodnotíme, že je to pro nás dobré a zajímavé, tak pokračujme. Ale zatím jde jen o politický záměr.
