Při napadení by nám spojenec nepomohl, píšou Poláci o výroku Babiše

„Překvapivá slova českého prezidentského kandidáta. Babiš by neposlal vojáky v případě útoku na Polsko.“ Tak Polský rozhlas ještě v neděli večer informoval o výroku Andreje Babiše v duelu s Petrem Pavlem v České televizi.

Předseda opozičního hnutí ANO v živém vysílání odpovídal na otázku moderátora Martina Řezníčka, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě hypotetického útoku na Polsko nebo baltské státy, tedy Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

„Andrej Babiš, který se uchází o post českého prezidenta, deklaroval, že by byl jako velitel ozbrojených sil proti vyslání českých vojáků na obranu Polska v případě útoku na naši zemi,“ informuje o výroku Polský rozhlas.

Celostátní polské médium, které má v Praze stálého zpravodaje, dodává, že Babiš necelý týden před volbami opakovaně prohlašuje, že „chce mír, a ne válku“.

„V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války (na obranu Polska a pobaltských států, pozn. red.),“ cituje polské rádio také další část Babišovy odpovědi na dotaz moderátora ČT.

Babišovy výroky uvádí ve své depeši od pražského zpravodaje i polská tisková agentura PAP. Od té zprávu převzal například jeden z nejnavštěvovanějších polských serverů Onet.pl nebo ekonomický server WNP.

Věci se ve stejném duchu věnuje i celostátní televize Polsat nebo katolické rádio Maryja.

Zprávu o Babišových slovech přinesl i litevský veřejnoprávní server LRT. „Samozřejmě, že ne. Bývalý český premiér říká, že by v případě ruské agrese nebránil pobaltské země,“ stojí v titulku.

LRT upozorňuje, že se spojencům za Babišova slova omluvil na twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.

PAP a Polský rozhlas se zmiňují také o reakci Babišova rivala Petra Pavla. „Bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel vysvětlil, že podle článku 5 Severoatlantické smlouvy by Česká republika byla povinna bránit spojenecký stát,“ uvádí rozhlas a cituje Pavla.

„Když už jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenomže z toho těžíme v rámci kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme. A to je ten náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný,“ uvedl generál.

Agentura PAP doplňuje, že otázka na hypotetický útok proti Polsku a baltským státům padla na okraj tématu pomoci Ukrajině. Babiš podle PAP zdůrazňoval, že česká vláda při pomoci Kyjevu zapomíná na vlastní občany.

PAP popisuje nedělní televizní debatu jako ostrou a plnou vzájemného obviňování ze lhaní.

Polský rozhlas svou noční zprávu později aktualizoval o vyjádření publikované v noci z neděle na pondělí na Babišově twitterovém profilu. V něm kandidát dementoval své výroky, které pronesl v ČT.

„Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ stojí v tweetu.

Na svém facebooku Babiš opravu svých slov nezveřejnil.

Litevská LRT píše, že se Babiš po debatě svá slova „pokusil opravit“.

Na Babišova slova už reagovala česká ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Uvedla, že se jí nechce věřit, že bývalý premiér nezná obsah smlouvy o kolektivní obraně a neví, jaké z ní plynou práva i povinnosti.

„Zdvořile prosím naše zahraniční partnery, aby momentální výroky pana Babiše brali jako kampaň a vnímali vyhrocenou atmosféru v naší zemi před prezidentskou volbou,“ dodala Černochová.

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku 5, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům Aliance.

V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.