Hlavní obsah

Při napadení by nám spojenec nepomohl, píšou Poláci o výroku Babiše

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Prezidentský kandidát Andrej Babiš z hnutí ANO v debatě na ČT.

Reklama

23. 1. 6:15
aktualizováno • 23. 1. 9:52

V polských médiích už v noci na pondělí rezonoval výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše, který v debatě České televize prohlásil, že pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, vojenskou pomoc by neposlal.

Článek

„Překvapivá slova českého prezidentského kandidáta. Babiš by neposlal vojáky v případě útoku na Polsko.“ Tak Polský rozhlas ještě v neděli večer informoval o výroku Andreje Babiše v duelu s Petrem Pavlem v České televizi.

„V případě útoku by byl proti“

Předseda opozičního hnutí ANO v živém vysílání odpovídal na otázku moderátora Martina Řezníčka, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě hypotetického útoku na Polsko nebo baltské státy, tedy Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

„Andrej Babiš, který se uchází o post českého prezidenta, deklaroval, že by byl jako velitel ozbrojených sil proti vyslání českých vojáků na obranu Polska v případě útoku na naši zemi,“ informuje o výroku Polský rozhlas.

Celostátní polské médium, které má v Praze stálého zpravodaje, dodává, že Babiš necelý týden před volbami opakovaně prohlašuje, že „chce mír, a ne válku“.

„V žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války (na obranu Polska a pobaltských států, pozn. red.),“ cituje polské rádio také další část Babišovy odpovědi na dotaz moderátora ČT.

Babišovy výroky uvádí ve své depeši od pražského zpravodaje i polská tisková agentura PAP. Od té zprávu převzal například jeden z nejnavštěvovanějších polských serverů Onet.pl nebo ekonomický server WNP.

Věci se ve stejném duchu věnuje i celostátní televize Polsat nebo katolické rádio Maryja.

Zprávu o Babišových slovech přinesl i litevský veřejnoprávní server LRT. „Samozřejmě, že ne. Bývalý český premiér říká, že by v případě ruské agrese nebránil pobaltské země,“ stojí v titulku.

LRT upozorňuje, že se spojencům za Babišova slova omluvil na twitteru ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.

Pavel o spojeneckém závazku

PAP a Polský rozhlas se zmiňují také o reakci Babišova rivala Petra Pavla. „Bývalý šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel vysvětlil, že podle článku 5 Severoatlantické smlouvy by Česká republika byla povinna bránit spojenecký stát,“ uvádí rozhlas a cituje Pavla.

Když už jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenomže z toho těžíme v rámci kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme. A to je ten náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný,“ uvedl generál.

Agentura PAP doplňuje, že otázka na hypotetický útok proti Polsku a baltským státům padla na okraj tématu pomoci Ukrajině. Babiš podle PAP zdůrazňoval, že česká vláda při pomoci Kyjevu zapomíná na vlastní občany.

PAP popisuje nedělní televizní debatu jako ostrou a plnou vzájemného obviňování ze lhaní.

Oprava na twitteru

Polský rozhlas svou noční zprávu později aktualizoval o vyjádření publikované v noci z neděle na pondělí na Babišově twitterovém profilu. V něm kandidát dementoval své výroky, které pronesl v ČT.

„Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ stojí v tweetu.

Na svém facebooku Babiš opravu svých slov nezveřejnil.

Litevská LRT píše, že se Babiš po debatě svá slova „pokusil opravit“.

Co řekl Babiš v ČT o obraně Polska?

Moderátor Martin Řezníček: Pane Babiši, má poslat Česko vojáky do otevřeného konfliktu v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy?

Andrej Babiš: Kam myslíte? Do války? Určitě ne.

MŘ: Do otevřeného konfliktu v případě napadení…

AB: A proč bychom měli mít otevřený konflikt? Já chci mír.

MŘ: Pokud byste byl vrchním velitelem ozbrojených sil. Moje otázka zní: Pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy, zda bychom měli splnit svoje spojenecké závazky a poslat tam vojáky.

AB: Já jsem nebyl vrchním velitelem. Jo, pokud bych byl.

MŘ: Pokud byste byl, ne že jste byl.

AB: Určitě ne. Určitě ne. A já si myslím, že je potřeba mluvit o míru. Pan generál mluví o válce.

MŠ: Ale to jsou naše spojenecké závazky, tohle to. Kolektivní obrana NATO.

AB: Ano, ale já nechci válku.

MŘ: Nikdo nechce válku.

AB: No. Tak něco pro to udělejme.

MŘ: Moje otázka zní, zda pokud by bylo napadeno Polsko nebo pobaltské státy…

AB: Proč by bylo napadeno?

MŘ: Pokud! Pokud! Tak zda by Česko mělo poslat své vojáky na obranu těchto spojenců.

AB: Já říkám, že to je čistě teorie. Já říkám, že světoví lídři, a kdybych byl já prezident, a už jsem to vysvětloval x-krát, já jsem mimochodem navštívil…

MŘ: Odpovězte na moji otázku.

AB: Ne, určitě ne. Já chci mír. Já nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války. A co to je za rétoriku? My máme zabránit válce.

Na Babišova slova už reagovala česká ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Uvedla, že se jí nechce věřit, že bývalý premiér nezná obsah smlouvy o kolektivní obraně a neví, jaké z ní plynou práva i povinnosti.

„Zdvořile prosím naše zahraniční partnery, aby momentální výroky pana Babiše brali jako kampaň a vnímali vyhrocenou atmosféru v naší zemi před prezidentskou volbou,“ dodala Černochová.

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku 5, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům Aliance.

V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.

Článek 5

Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Prezidentské volby 2023

V pátek 27. ledna a sobotu 28. ledna probíhá 2. kolo volby prezidenta 2023. Volební místnosti jsou otevřeny od 14:00 do 22:00 (pátek) a mezi 8:00 a 14:00 (sobota). Všechny nutné informace najdete ve volebním průvodci, aktuální dění z voleb sledujte v ONLINE reportáži.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované