Článek
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před novináři potvrdila, že předmětem pondělního jednání ministrů obrany v Bruselu byl i plán na novou „širší strategii proti hybridním útokům“ s názvem Pohotovostní bezpečnostní protokol.
S návrhem na tento mechanismus poprvé přišla v polovině září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a hovoří se o něm jako o evropské obdobě článku 4 NATO.
Článek 4 NATO
Článek 4 Severoatlantické smlouvy zní následovně: „Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“
Celkem už byl aktivován devětkrát a z toho dvakrát loni, kdy ho aktivovalo Polsko a Estonsko právě kvůli narušujícím ruským dronům a letounům.
V minulosti o jeho aktivaci pětkrát požádalo Turecko, vždy v kontextu konfliktů na Blízkém východě. Polsko ho použilo už v roce 2014 po ruské anexi Krymu a invazi na východní Ukrajinu. Skupina středoevropských a východoevropských zemí, včetně Česka, ho aktivovala také v únoru 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Podrobnosti o jeho přesné podobě ani o míře shody napříč Unií zatím nejsou známy. Kallasová měla po jednání podle serveru Politico říct, že zatím „není jasné“, jestli je většina pro. Potvrzení zařazení návrhu do jednání nicméně znamená, že Evropská unie se tváří v tvář přibývajícím ruským útokům proti Evropě seriózně zabývá otázkou vlastního reakčního mechanismu mimo rámec NATO.
K věci se navíc veřejně vyjádřili někteří evropští politici a média přináší také střípky informací ze zákulisí.
„Potřebujeme hybridní obranu“
Von der Leyenová protokol představila ve svém projevu o stavu Unie jako odpověď na ruské kyberútoky, sabotáže, žhářství a narušení vzdušného prostoru drony, kterých „přibývá každým dnem“.
„Naše doktríny, instituce a rozhodovací procesy nedrží krok s novou realitou,“ řekla politička a dodala, že je potřeba zvážit jejich nové posílení. Protokol šéfka Evropské komise popsala jako možný evropský „manuál proti hybridním hrozbám“, který by umožnil společně reagovat na incidenty nedosahující ozbrojené agrese, ale zároveň „jasně ohrožující naši národní bezpečnost“.
„Když čelíme hybridní válce, potřebujeme hybridní obranu,“ dodal k tomu eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius pro deník Financial Times (FT). Britský list návrh popisuje jako možný kolektivní proces k potrestání Ruska za útoky, které ještě nesplňují kritéria pro uplatnění článku 5 NATO o vzájemné obraně. Ten tvoří podstatu aliance a zní, že pokud je napaden jeden spojenec, ostatní mu poskytnou pomoc.
Základní premisou je, že vznikne nový bezpečnostní mechanismus, v jehož rámci bude moci každý členský stát v případě hybridního útoku svolat ostatní členské země k jednání, které povede ke společné odpovědi. Leyenová i média protokol přirovnali k článku 4 NATO, protože ten slouží ke stejnému účelu v rámci aliance. Co nového má jeho takzvaná evropská verze přinést, se ale zatím neví a zdá se, že právě kompatibilita s mechanismy NATO je jednou z hlavních potenciálních třecích ploch.
Několik evropských diplomatů FT anonymně potvrdilo, že před jednáním panovala v Evropě v otázce smyslu protokolu „všeobecná nejistota“ a také obavy, že by mohl komplikovat procesy i případnou reakci v rámci NATO, protože by kvůli němu mohlo dojít k „překryvu rozhodovacích procesů“. Na druhou stranu ale podle FT většina zemí alespoň v obecné rovině podporuje revizi stávajícího přístupu ke koordinaci kolektivní odpovědi na ruskou kampaň posledních let.
„Po útoku musí přijít odpověď, která bude bolet“
Náznaky o možné povaze fungování protokolu šlo během pondělí pozorovat i ve výrocích některých evropských politiků. Kallasová například podle Politica uvedla, že pondělní jednání se zaměřilo na to, jak instituce EU mohou spolupracovat s evropskými zeměmi, aby vytyčily nástroje, které má EU ve svém arzenálu a může je použít jako odpověď.
Eurokomisař Kubilius pak zmínil potřebu odpovídat Rusku tak, aby to adekvátně pocítilo. „Když čelíme bolestivé hybridní hrozbě nebo akci, naše odpověď by měla být podobně bolestivá,“ řekl eurokomisař s tím, že k tomu není nutné, aby Evropa pro svou odpověď volila stejné prostředky jako Rusko.
Podle finského ministra obrany Anttiho Häkkänena by protokol mohl přinést nové sankce a restrikce pro ruské turisty. Podobně se vyjádřil i švédský ministr Pål Jonson, podle kterého jeho země „uvítá víc opatření k boji proti ruské stínové flotile, další sankce, vízová omezení a samozřejmě větší podporu Ukrajině“. Víc toho zatím k protokolu v Bruselu ani jinde nezaznělo.
Sabotáží bude podle Kallasové dál přibývat
Ministři se měli v Bruselu mimo jiné seznámit i s výroční zprávou Evropské obranné agentury (EDA) o obranné připravenosti, která podle agentury došla k znepokojivým závěrům - současné plány členských zemí totiž podle ní „zřejmě nebudou stačit“ k naplnění cílů pro rok 2030.
Hned ráno před jednáním také v Bruselu zaznělo varování Kallasové, že Rusko podle zpravodajských informací plánuje další sabotážní operace v Evropě.
Jednání se odehrálo v době eskalace ruských útoků, provokací a sabotáží. Z větších incidentů poslední doby šlo například o dron nalezený na letišti v Lipsku s výbušným zařízením, který byl podle vyšetřovatelů pravděpodobně namířen proti ukrajinským nákladním letadlům. Potvrzených a zmapovaných případů menších či větších sabotáží s ruskou stopou v Evropě už jsou ale přinejmenším vysoké desítky a další přibývají. Vedle toho Rusko útočí i v kyberprostoru a podporuje šíření dezinformací.
