Článek
Budova Vltavské filharmonie má být novou architektonickou dominantou metropole. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) hovoří o tom, že je to pro město „principiální“ projekt a že vedení radnice chce stavbu zanechat budoucím generacím na důkaz toho, jak se Praha rozvíjela.
V posledních zhruba pěti letech se vyvíjí i částka, kterou by za moderní stavbu mělo město zaplatit. Z původních odhadů z roku 2021, které mluvily o necelých pěti miliardách korun, vystoupala už na 16,5 miliardy bez DPH. To je loňský odhad.
Zdražila se i odhadovaná cena za projektový management, kdy si město vybralo firmu, která bude stavbu koordinovat a hlídat rozpočet i harmonogram prací.
Při výběrovém řízení byla v zadávací dokumentaci cena stanovena na 375 milionů korun. Přihlásil se jen jediný zájemce, a ten i zvítězil.
Městská příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS), která má projekt na starosti, s ním pak uzavřela smlouvu na celkovou částku vyšší o 139 procent - tedy na necelých 900 milionů korun. Dodatky smluv ji pak snížila na zhruba 700 milionů.
„Vyšší nabídková cena byla důsledkem výrazného rozšíření předmětu, jeho komplexního charakteru a garance ceny na 12 až 20 let. Původní předpokládaná hodnota vycházela z podstatně užšího rozsahu plnění,“ obhajuje výsledek tendru ředitel PDS Petr Urbánek.
Za problém nepovažuje ani to, že vybírali z jediného zájemce. „Takový postup byl v pořádku. Skutečnost, že byla podána pouze jedna nabídka, neznamená, že zadávací řízení proběhlo v rozporu se zákonem nebo že nebylo možné dodavatele vybrat,“ dodává.
Vítězem soutěže, která bez povšimnutí veřejnosti proběhla před třemi lety, je konsorcium firem Delta Projektconsult, FETTERS management a JE Group. To bude navíc nejen řídit celý projekt, ale bude mít svou roli i při výběru stavebních firem. Ve smlouvě totiž má za úkol technickou pomoc při podkladech pro výběr dodavatele. Praze se tak vzdálila přímá kontrola lukrativního projektu.
K poslední jmenované společnosti má blízko Jan Rak, v době vypsání zakázky ředitel magistrátního odboru majetku. Jak reportéři Seznam Zpráv odhalili před dvěma lety, tedy rok po ukončení tendru, ukázalo se, že vlivný úředník obývá chatu v luxusním resortu v Harrachově, kterou vlastnila firma rodiny Erbenových, kteří zároveň ovládají JE Group.
Podle protikorupční organizace Transparency International je v případě, kdy se do veřejné soutěže přihlásí jen jeden zájemce, ale obzvlášť důležité detailně zkoumat všechny okolnosti, včetně případných osobních vazeb mezi aktéry.
„To platí o to více tehdy, je-li veřejná zakázka zadávána subjektem, který je mimo přímý dosah veřejné kontroly, a tím pádem tak trochu ‚ve stínu‘, jako je tomu v případě Pražské developerské společnosti,“ upozorňuje právník Transparency International Kryštof Doležal.
Jan Rak na dotaz, zda jeho blízké vztahy s rodinou Erbenových nemohly ovlivnit průběh výběrového řízení, neodpověděl.
Jakub Erben, který je jednatelem firmy JE Group, nejprve napsal, že se tak stát nemohlo. „Já jako jediný jednatel společnosti JE Group o ničem takovém nevím,“ uvedl v SMS. V další zprávě připomněl, že vede se Seznam Zprávami soudní spor, a proto se do jeho ukončení nehodlá k ničemu vyjadřovat.
Jeho bratr Michal Erben, který byl v době tendru společníkem ve firmě JE Group, na položené dotazy přímo neodpověděl a prostřednictvím své právní zástupkyně zaslal do redakce stejné vyjádření. Tedy, že komentář neposkytne.
„Mám z toho osypky“
O projektu filharmonie se v posledních měsících mluvilo především v souvislosti s jiným výběrovým řízením. Šlo o soutěž na zajištění komunikační kampaně, kterou vypsala Pražská developerská společnost a Nadační fond Vltavské filharmonie. Zakázka měla být na čtyři roky s možností čerpání až 104 milionů korun, včetně opce, bez DPH. S DPH by to bylo kolem 125 milionů. Hlavním účelem mělo být „budování image projektu a zlepšování veřejného mínění ve prospěch projektu“.
Poté, co na tendr upozornily Seznam Zprávy a dostal se i na program pražského zastupitelstva, kde jej především opozice silně kritizovala, Pražská developerská a nadační fond soutěž zrušily.
Opoziční zastupitelé ale v souvislosti s tím začali řešit, co se vlastně kolem projektu výstavby koncertního sálu děje.
„Zatímco na projekty, které by Prahu pomohly adaptovat na přicházející horko a sucho, se dávají nižší desítky milionů, za předražený projektový management jedné stavby je to 700 milionů. Stavbu filharmonie podporuji, ale takhle to přeci být nemůže,“ řekla Seznam Zprávám zastupitelka Kristýna Drápalová (Praha sobě).
A na červnovém zastupitelstvu se i další pozastavovali nad tím, že soutěž vyhrála právě společnost JE Group.
„Když slyším, že dělá projektového manažera tato společnost, tak mám opravdu osypky a bojím se toho, co z toho vyjde,“ prohlásila například náměstkyně primátora Jana Komrsková (nestr.).
„Profesionální“ vztahy
Společnost JE Group rodiny Erbenových v posledních letech dostala od Prahy zakázky za desítky milionů korun. Některé z nich podepisoval za magistrát už zmiňovaný Jan Rak, tehdejší ředitel majetkového odboru. Často se jednalo o smlouvy s hodnotou do dvou milionů, na které se podle zákona nemusí konat otevřená soutěž.
Vztahy společnosti JE Group s Janem Rakem označil Jakub Erben před dvěma lety za „profesionální“.
Kauzy majetkového šéfa Prahy a rodiny Erbenových
- Seznam Zprávy už předloni popsaly, že dlouholetý ředitel majetkového odboru pražského magistrátu Jan Rak pobýval v luxusním resortu v Harrachově. „Jeho“ chatu ovládala firma vlastněná podnikatelem Michalem Erbenem a jeho rodinou. Dalším Erbenovým firmám tento úředník podepisoval milionové veřejné zakázky. Oba odmítali, že by to spolu souviselo.
„Naše rodinná společnost vznikla v roce 1999. S každým ředitelem odboru majetku, a to nejen na Magistrátu hlavního města Prahy, ale po celé ČR, se snažím mít profesionální vztahy. Když odbor vypíše veřejnou zakázku z našeho oboru, přihlásíme se do ní a buď vyhrajeme, či nikoliv,“ napsal tehdy Erben s tím, že svědomí má čisté.
Před rokem pak reportéři Seznam Zpráv zjistili, že další z firem spojená s tehdejším spolumajitelem JE Group Michalem Erbenem získala od pražského magistrátu na svůj elektromobil značky Land Rover VIP parkovačku určenou pro členy krizového štábu. Toto oprávnění, díky kterému mohou řidiči zastavit kdekoliv ve městě na modrých zónách bez placení, umožnil pro firmu vydat někdejší ředitel magistrátu Martin Kubelka.
Kubelku loni v březnu primátor Bohuslav Svoboda odvolal. O rezignaci hovořil po zveřejnění článku o horské chatě i někdejší ředitel majetkového odboru Jan Rak, i když možný střet zájmů odmítal. Pak si to ale rozmyslel. Následovala další kritická odhalení jiných nestandardních vztahů vlivného úředníka. Jan Rak poté odešel na rodičovskou dovolenou. Pro magistrát ale pracuje externě dál.
„Vynalézavá klička“
JE Group v konsorciu se společnostmi Delta Projektconsult a FETTERS management podepsala s Pražskou developerskou společností smlouvu na řízení stavby za téměř miliardu korun v srpnu 2023 prakticky bez povšimnutí veřejnosti.
A to přesto, že to byla rekordní suma, se kterou město původně nepočítalo. Vývoj, při kterém náklady na přípravu projektu a jeho řízení narostly o stamiliony, Seznam Zprávy zmapovaly za pomoci magistrátních dokumentů.
Byl následující: Původní odhady na tuto zakázku, které schválila svým usnesením pražská rada v dubnu 2022, byly mnohem nižší. „Předběžně je odhadováno, že celková hodnota zakázky na projektový management na celou dobu přípravy a realizace projektu Vltavské filharmonie bude v úrovni 160-200 milionů korun (vztaženo k cenám na trhu v roce 2021),“ píše se v dokumentu.
Investiční akci tehdy pražští radní dali na starost Pražské developerské společnosti s rozpočtem na necelou miliardu korun. Do té se mělo vejít nejen zmíněné řízení stavby, ale i platba za vítězný architektonický projekt.
Jenže po skončení architektonické soutěže začaly náklady bobtnat. Zvítězilo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG) s cenou ve výši jedné miliardy, přitom původně to mělo být o polovinu méně. Pražská příspěvková organizace PDS vše vysvětluje tím, že Praha se rozhodla projekt rozšířit i na okolní území.
„Odhad vycházel pouze z přípravy samotné budovy Vltavské filharmonie a nezahrnoval navazující úpravy území ani dopravní infrastruktury,“ řekl Seznam Zprávám ředitel PDS Urbánek. Na toho dotazy na podrobnosti celé věci odklání zodpovědný náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).
Soutěž na projektový management, tedy na koordinaci a dohled nad stavbou, vyhlásila PDS na konci srpna 2022. Předpokládaná hodnota byla 370 milionů. Tedy už tehdy se od dubnového odhadu zvýšila o 170 milionů.
Jenže v rozpočtu na investiční akci, který radní schválili a ze které PDS měla zaplatit jak architekty, tak projektový management, nebylo dost peněz. Ty by všechny pohltila platba architektům.
Radní to vyřešili úpravou rozpočtu. Podepsáním smlouvy s architektonickým studiem nakonec pověřili místo PDS majetkový odbor pod vedením Jana Raka. V rozpočtové kolonce mu na to přibyla k tomu potřebná miliarda.
Zároveň ovšem radní ponechali druhou miliardu i Pražské developerské společnosti. Ta rozpočtově kryla už jen zakázku na projektový management. Konsorcium Delta Projektconsult, FETTERS management a JE Group ji jako jediný uchazeč nakonec vysoutěžilo s cenou ve výši téměř jedné miliardy korun, tedy skoro 2,5krát vyšší, než PDS požadovala v zadání tendru.
Magistrát: Jsou to jen kolonky
Pražská developerská společnost tvrdí, že čísla uvedená v rozpočtových tabulkách a schválená radou hlavního města vlastně nejsou směrodatná.
„Schválení investiční akce a stanovení jejích celkových investičních nákladů představovalo pouze orientační finanční rámec projektu pro dlouhodobé plánování města,“ uvádí ředitel PDS Petr Urbánek. „Skutečné financování se schvaluje postupně podle aktuální fáze přípravy projektu. Rozhodující je vždy rozpočet schválený pro příslušný kalendářní rok, případně rozpočtová opatření přijatá v jeho průběhu,“ podotýká.
S tím ale nesouhlasí například opoziční zastupitelka Kristýna Drápalová.
„Jako zastupitelka se takovým postupem cítím podvedená. Celé to na mě působí jako taková vynalézavá klička, jak uzavřít obří smlouvu prakticky zcela mimo dohled,“ komentuje průběh výběrového řízení.
Podle ní totiž tímto rozpočtovým „manévrem“ zůstala PDS „nehlídaná“ miliarda, se kterou mohla disponovat, aniž by potřebovala schválení volených představitelů města.
„PDS tak mimo jakékoli politické projednání uzavřela téměř miliardovou smlouvu - na základě výběrového řízení s jediným uchazečem, který několikanásobně překročil předpokládanou cenu zakázky. A shodou okolností je to firma spojená s tehdejším ředitelem odboru majetku, který má navíc za sebou pěknou řádku kauz. Co si asi tak má člověk myslet?“ uzavírá Drápalová.
Kde vezme Praha 16 miliard?
Stavba Vltavské filharmonie by podle plánu magistrátu měla začít v roce 2028.
V moderní budově má být nejen koncertní sál pro 1800 návštěvníků, ale i další menší sály, zkouškové prostory, studovny nebo restaurace a kavárny. Má to být nové kulturní centrum metropole. Další velké investice budou nutné do úprav okolní, nyní nevyužívané oblasti, například do dopravní infrastruktury.
Podle primátora Bohuslava Svobody Praha novou koncertní síň potřebuje, aby mohla konkurovat ostatním evropským metropolím.
„Když ostatní země a hlavní města budou mít síně, které budou mimořádně kvalitní, a my budeme mít pořád tu víc než stoletou chudinku na nábřeží (myšlena Dvořákova síň v Rudolfinu, pozn. red.), tak se nám ti velcí umělci budou vyhýbat. A národ muzikantů nebude mít dobrou muziku,“ argumentoval na červnovém zastupitelstvu primátor.
Potíž je ale v tom, že město nemá dosud zajištěné financování samotné stavby. Přestože projekt je už ve fázi, kdy chce požádat o stavební povolení, Praha zatím potřebných více než 16 miliard korun na stavbu nemá. Počítá s tím, že část zaplatí ze své kasy, další část dá stát a zbytek získá Nadační fond Vltavské filharmonie od soukromých dárců.
Vláda Andreje Babiše (ANO) sice v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu filharmonie podpoří, víc to ale nekonkretizuje a žádné jednání s ní Praha na toto téma ještě nevedla. Není tedy jasné, jaký balík peněz bude stát ochoten dát.
„Za panem premiérem půjdu, až budeme mít požádáno o stavební povolení. To by mělo být na podzim. Když všechno půjde dobře, tak povolení získáme začátkem příštího roku,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Je ovšem otázka, zda náměstek primátora Hlaváček bude ještě v té době ve své funkci. Začátkem října se totiž konají komunální volby, kdy budou Pražané vybírat nové vedení radnice.
