Článek
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhaduje, že schodek státního rozpočtu v příštím roce může dosáhnout zhruba 370 miliard korun. V nedělním pořadu Poledne s Moravcem zároveň spolu s někdejším ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky Ivanem Pilným (za ANO) kritizoval směr, kterým se veřejné finance ubírají. Oba se shodli, že vysoké schodky nelze jednoduše vysvětlovat investicemi.
„Já bych tipl, že to bude kolem 370 miliard, ale to jenom poslouchám, co říkají představitelé vlády,“ řekl Stanjura. Zdůraznil přitom, že jde o jeho odhad. Z dosavadních vyjádření členů kabinetu podle něj vyplývá, že schodek v roce 2027 bude vyšší než letos.
Pro letošní rok počítá schválený státní rozpočet s deficitem 310 miliard korun. Loni skončilo hospodaření státu schodkem 290,7 miliardy korun. Pokud by se Stanjurův odhad naplnil, schodek by tak proti letošnímu plánu narostl o dalších 60 miliard korun.
Stanjura kritizuje především změnu trendu. Podle něj by měl stát v době ekonomického růstu strukturální schodek naopak snižovat a vytvářet si rezervy pro dobu, kdy přijde stagnace či recese.
Současná vláda vyšší výdaje obhajuje mimo jiné potřebou financovat investice. V pořadu zaznělo také dřívější vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který hájil plánované zmírnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Bez této změny by podle něj nebylo možné sestavit rozpočet, aniž by vláda ohrozila financování zdravotnictví, sociálního systému či výstavby dálnic.
Nepůjčujeme si na investice, ale na provoz
Pilný za větší problém než samotnou výši zadlužení považuje tempo jeho růstu a především skladbu státních výdajů. Už od doby covidu podle něj většina nárůstu dluhu směřuje spíše do spotřeby než do investic.
„Prakticky všechno, co vybereme, sníme,“ shrnul Pilný svůj pohled. Rostoucí mandatorní výdaje podle něj nechávají stále menší prostor pro skutečné priority státu. Dokud se to nezmění, nemá podle bývalého ministra příliš smysl mluvit o prioritách a investicích.
Pilný zároveň upozornil, že u investic není možné počítat jen s cenou samotné výstavby. Dálnice, elektrárny a další infrastrukturu bude stát muset také udržovat a obnovovat. Vedle klasické infrastruktury proto za investice do budoucnosti označil také vzdělávání, vědu, výzkum a inovace.
Stanjura zase odmítl představu, že by stát proti minulosti dramaticky navyšoval investiční výdaje. Podle něj se jejich podíl pohybuje přibližně kolem devíti až deseti procent rozpočtu. „Není pravda, že si půjčujeme na investice. My si půjčujeme na provoz, na to, co projíme,“ řekl.
Co stát získá úplným ovládnutím ČEZ?
Výhrady obou bývalých ministrů se netýkaly jen rozpočtu. Shodli se také v kritice plánovaného úplného ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem.
Česká republika nyní vlastní téměř 70 procent firmy. Současná vláda chce získat i zbývající akcie v rukou minoritních akcionářů a první kroky k přestavbě skupiny už začaly. Červnová valná hromada schválila vyčlenění části nevýrobních aktivit do nové dceřiné společnosti.
„Který úkol stát splní, když bude mít 100 procent akcií, který není schopen splnit dnes, kdy má 70 procent?“ ptal se Stanjura. Poukázal zároveň na rozsáhlé investice, které ČEZ čekají. Podle jeho hrubého odhadu půjde zhruba o 500 miliard korun na Dukovany a podobnou částku během příštích pěti až šesti let na další investice firmy. O úplném zestátnění výrobní části ČEZ ovšem mluvila i předchozí Fialová vláda, v níž byl Stanujra ministrem financí.
Podobně argumentoval Pilný. Stát už podle něj díky téměř 70procentnímu podílu ČEZ fakticky ovládá – může rozhodovat o dividendě nebo měnit vedení společnosti. Odmítl proto i očekávání, že úplné zestátnění samo o sobě přinese domácnostem a firmám levnější elektřinu.
„Rozhodně to nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny, to je úplný blábol,“ prohlásil Pilný. Podle něj se tím nezmění ani způsob financování nových jaderných bloků. Upozornil navíc, že vysoké náklady nekončí jejich výstavbou, protože další desítky miliard bude vyžadovat také provoz a modernizace elektráren.
„Na úkor koho? Jedině na úkor toho, komu tu elektřinu bude prodávat. To znamená, že to odnesou firmy a občané,“ dodal.
Letiště jako záplata rozpočtu
Skepticky oba hodnotili také úvahy o částečném prodeji Letiště Praha. Premiér Babiš v červenci uvedl, že by stát mohl v roce 2028 nabídnout na burze až 40 procent jeho akcií.
Stanjura řekl, že by tak velký balík akcií na burzu bez jasnější představy o kupci neposílal. Letiště podle něj představuje strategickou infrastrukturu a větší smysl by mohl dávat například strategický investor, který by měl zájem také na jeho dalším rozvoji.
Pilný byl ještě kritičtější. Prodej části letiště podle něj může posloužit především jako jednorázová záplata státního rozpočtu. „V podstatě to není určitě jiné než vyfutrovat státní rozpočet. Žádný jiný důvod tam prostě nevidím,“ řekl. Stát by podle něj sice získal desítky miliard korun, ty by ale mohl během krátké doby spotřebovat.
