Vláda chystá dluh, který se snaží před voliči utajit

Voliči Andreje Babiše chtějí, aby plnil volební sliby, ale zároveň nemají rádi velké zadlužování. Vláda se proto snaží plánované dluhy co nejvíc utajit, případně se tvářit, že je zase brzy vyrovná.

Již teď je jasné, že vláda chystá na příští rok výrazný schodek. Jednak hodlá zrušit rozpočtová pravidla a Andrej Babiš málem jako úspěch prezentuje, že dluh bude „pod 400 miliardami“.

Na představitelích koalice je ale vidět, že by rekordní zadlužování před voliči nejraději utajili. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že se z dluhů proinvestujeme a slibuje vyrovnané rozpočty později.

I sám Babiš uklidňuje voliče téměř při každém vystoupení. „Vy si nemusíte dělat žádné starosti, protože my se Schillerovou jsme historicky rozpočtově odpovědní. My jsme tady zavedli mechanismy, které nám vlastně umožnily inkasovat stovky miliard na daních. Takže ty řeči opozice, že my tady chceme nevím co zneužívat, jsou nepravdivé! Nevěřte jim. Já od rána do večera řeším rozpočet,“ tvrdí premiér.

Proč taková zdrženlivost u hnutí, které s vysokými výdaji žádný zásadní problém nemá? Ještě před pár měsíci ve vládním programovém prohlášení slibovalo návrat k vyrovnaným rozpočtům. A část jeho voličů je tradičně konzervativní a z velkých dluhů má obavy.

„Vědí, že i jejich voliči mají rádi šetření, protože obrovské navýšení dluhu prostě není v Česku populární. Asi v nás pořád zůstávají zbytky finančního konzervatismu. Předlužení prostě nemáme rádi na úrovni rodin, na úrovni firem ani na úrovni státu,“ říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Nic jiného, než dluh před voliči co nejvíc utajit nebo ho alespoň nalakovat narůžovo, ale vládě ANO, Motoristů a SPD nezbývá. Aby se udržela v rozpočtových mantinelech, musela by vláda začít s drsnou konsolidací, chce ale jít přesně opačným směrem.

Na výdajové stránce vynakládá po desítkách miliard, když slibuje vyšší důchody, víc peněz do zdravotnictví, investice do dopravy, energetiky a obrany. Šetření je naopak v mnohem menších řádech - Schillerová dobře ví, že na zeštíhlování úřadů nebo škrtání neziskovek potřebné stamiliardy nenajde.

Zvyšovat daně vláda také nechce a ani plánovaný rozprodej státních firem stačit nebude. Všichni vládní představitelé tedy teď musí opakovat několik argumentů, které mají voliče uklidnit:

Alena Schillerová se vrací ke svému výroku z covidových dob, že z „dluhů se proinvestujeme“. Podle ní půjdou půjčky na investice, které nakopnou ekonomiku tak, že se české rozpočty začnou vracet k normálu.

„Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu,“ tvrdí ministryně financí.

Podle ekonomických expertů je ale naivní předpokládat, že by investice měly tak mohutný efekt, aby státní rozpočet vyrovnaly.

„Efektivní veřejné investice mohou do určité míry podpořit dlouhodobý potenciální růst ekonomiky a tím zmírnit tlak na růst dluhového poměru. Tento prvek ale sám o sobě nestačí pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Budou tedy třeba další konsolidační opatření, ideálně na příjmové i výdajové straně,“ píše se v analýze Centra veřejných financí, které sdružuje odborníky na veřejné rozpočty.

Ostatně ani sama vláda ve svém fiskálně-strukturálním plánu nepočítá s tím, že by ekonomický potenciál Česka díky investicím výrazně rostl.

Schillerová navíc voličům neříká celou pravdu. A sice, že si zdaleka nepůjčujeme jen na investice. Státní rozpočet je ve strukturálním deficitu, musíme si tedy půjčovat i na běžné výdaje.

Jak Schillerová, tak Babiš neustále opakují, že Česko je v Evropské unii v oblasti zadlužování „premiant“ a vyšší dluh si tak můžeme dovolit. Není to ale tak docela pravda. Míra zadlužení sice nepatří k těm nejvyšším, Česko se ale zadlužuje stále rychleji.

Zatímco 15 evropským státům se daří poměr dluhu k HDP snižovat, v Česku naopak stoupá. Kvůli tomuto zrychlujícímu se zadlužování si Česko půjčuje na čím dál horší úrok. Dále dluhy prodražuje fakt, že země nemá euro.

Rok od roku tak bobtná obsluha státního dluhu, která je už dnes přes 100 miliard a jde tak o výdaj srovnatelný s některými ministerstvy. A v blízké budoucnosti nás navíc čeká přefinancování výhodných půjček za ty s méně výhodnou sazbou.

Kabinet slibuje, že snižování schodku a vyrovnané rozpočty přijdou později. Aby k tomu ale mohlo dojít, musela by přijít alespoň nějaká konsolidace veřejných financí. Je nicméně silně nepravděpodobné, že se k ní vláda odhodlá.

Respektive byla by nejspíš první vládou na světě, která si naplánuje nepříjemná opatření na druhou polovinu volebního období. Rok 2027 je v podstatě jedinou chvílí, kdy by teoreticky mohl nějaký konsolidační balíček projít - nejsou totiž žádné volby. V roce 2028 se bude volit prezident, o rok později pak nová Sněmovna.

Zároveň to šéf ANO celé staví na emocích. Vyhrožuje třeba, že bez schodku by nebylo na platy státních zaměstnanců. „Přitom my všechny ty profese potřebujeme, aby se staraly o naše zdraví a o naši bezpečnost. Víte, co se děje v Německu, ten šílený atentát?! Představte si, že jde vaše dítě po ulici a bodne ho někdo nožem do srdce,“ říká premiér Babiš, co hrozí bez peněz.

Kolik nakonec vláda přidá důchodcům? Znáte domácnost, která si půjčí milion na auto a chce na něj ušetřit tím, že si místo parmezánu koupí eidam? A proč si voliči ANO myslí, že tenhle postup bude fungovat se státním rozpočtem?