Článek
Soud v Damašku vynesl trest smrti nad Vásimem Asadem, bratrancem exprezidenta Bašára Asada, a to za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za občanské války v letech 2011 až 2024. Agentura AFP uvedla, že proti verdiktu se lze odvolat k nejvyššímu soudu. Také Bašár Asad dostal už minulý týden od soudu v Damašku trest smrti, na rozdíl od svého bratrance v nepřítomnosti, jelikož předloni uprchl do Ruska.
Vásim Asad byl shledán vinným z vraždy, předem promyšleného zabití několika lidí a mučení, což soud klasifikoval jako zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Zatčen byl loni v červnu poblíž libanonsko-syrské hranice bezpečnostními složkami nové vlády, kterou vede prezident Ahmad Šara. Ten jako lídr povstalců v prosinci 2024 svrhl Asadův režim.
Podle agentury EFE byl Vásim Asad také klíčovou postavou regionální sítě obchodování s drogami, pro což ale podle soudce nebyly nalezeny dostatečné důkazy. Asadův režim vydělával zejména na výrobě a prodeji drogy captagon, která se ze Sýrie vyvážela do dalších zemí Blízkého východu. Podle katarské televize Al-Džazíra připadalo ještě v roce 2024 na Sýrii asi 80 procent světové produkce captagonu. Nová syrská vláda tvrdí, že výrobu této drogy už v zemi zlikvidovala.
Soud v Damašku 11. srpna vynesl rozsudek trestu smrti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti také nad exprezidentem Bašárem Asadem a jeho bratrem Máhirem, v obou případech v nepřítomnosti, a také nad jejich bratrancem Átifem Nadžíbem, který se procesu účastnil.
Bašára Asada, který byl prezidentem od roku 2000 po téměř třicetileté vládě svého otce Háfize Asada, svrhla v prosinci 2024 blesková ofenziva povstalců vedených sunnitským islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v čele s Abú Muhammadem Džuláním. HTS sestavilo prozatímní vládu a jeho lídr, který měl v minulosti vazby i na teroristickou síť al-Káida, se vrátil k občanskému jménu Ahmad Šara a loni v lednu se stal prezidentem Sýrie.
Občanská válka v Sýrii si vyžádala na 600 tisíc obětí a na straně různých povstaleckých skupin se do konfliktu zapojily i Spojené státy, Turecko či Írán, zatímco Asadovu vládu podpořilo v bojích Rusko, kam pak také svržený prezident utekl.
