Putin si stěžoval na „barbarství“ Ukrajinců. A mluvil o ruské demokracii

„Čím obtížnější je situace na frontě pro nepřítele, tím barbarštější útoky provádí,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin během svého proslovu na sjezdu strany Jednotné Rusko, která drží kontrolu ve Státní dumě a podporuje Kreml. Jeho slova mířila na ukrajinské údery, které stejně jako ty ruské v poslední době zintenzivnily. Obě strany tak téměř každý den hlásí mrtvé nebo raněné.

Útoky ukrajinských sil za poslední týdny ale ochromují také ruskou infrastrukturu a přibližují následky už více než čtyři roky trvající invaze běžným Rusům. Kremlu komplikuje situaci palivová krize nebo problémy uvnitř velkého internetového prodejce Wildberries, který je pro řadu Rusů součástí každodenního života.

Ruské útoky na vojenské i civilní cíle přitom trvají už od prvních dnů invaze. A v posledních měsících jsou stále častější. Úder na nákupní centrum v Kryvém Rihu si vyžádal 14 obětí a zranil více než 120 lidí. „Naprosté zvěrstvo Rusů. Určitě na ně odpovíme,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu.

Moskva například i ve čtvrtek provedla jeden z největších útoků na Kyjev za poslední měsíce. Na hlavní město ve vlnách útočila v noci, odpoledne i večer. Nálety zabily nejméně 15 lidí.

Ukrajina podle dostupných informací v poslední době kvůli nedostatku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot obtížně odráží ruské útoky balistickými střelami.

Podle Organizace spojených národů pak ruské útoky za letošní červenec zabily 265 ukrajinských civilistů. Jde o nejvyšší počet od začátku války.

Ruské úřady oznámily, že v prvních šesti měsících letošního roku bylo v Rusku zabito 250 civilistů a 1596 jich bylo zraněno. OSN ale nemohla tyto údaje ověřit.

Podobně jako v dalších svých proslovech během války Putin své publikum ujišťoval, že věří ve vítězné dokončení „speciální vojenské operace“, jak válku od jejího začátku označuje.

Jenže v posledních měsících se uvnitř režimu i mezi obyvateli objevují známky toho, že víra ve vítězný konec války není tak pevná jako dřív.

Podle průzkumů veřejného mínění většina Rusů podporuje mírové rozhovory a ukončení bojů. Na konci června to bylo dokonce osm z deseti Rusů, což je nejvyšší podíl zaznamenaný od začátku totální invaze, uvádí studie ukrajinského think-tanku Institut pro studium konfliktů a analýzu Ruska.

Putin se ale k tomuto kroku nemá. Mírová jednání nikam nepokročila a Moskva nadále drží stejné požadavky.

Proslov se ale týkal také nadcházejících voleb do Státní dumy, které se konají za necelý měsíc. „Rusko se ani v nejtěžších podmínkách neodchýlí od principů demokracie a uspořádá volby na všech úrovních,“ poznamenal Putin, který otevřeně podporuje Jednotné Rusko.

„Jsem přesvědčen, že nadcházející volby rovněž potvrdí stabilitu státu, vyspělost našeho politického systému a jeho schopnost odolat jakýmkoli vnějším hrozbám, vydírání a agresi,“ dodal.

O výsledku voleb se předem prakticky nedá pochybovat. Jednotné Rusko zůstane nejsilnější stranou ve Státní dumě a pravděpodobně si udrží ústavní většinu. Během letošní kampaně přišel nečekaný moment, když se strana poprvé od svého vzniku označila za „Putinovu“. Jejich spojení sice trvá roky, ale otevřeně se o něm nemluvilo.

Volby do Státní dumy režim využívá jako jeden z důležitých prvků budování představy, že Rusko je standardní a demokratický stát.

Před týdnem přitom ruský nejvyšší soud zakázal účast liberální straně Jabloko, která dlouhodobě vystupuje proti válce. V ruském politickém systému se strana dlouho pohybovala na hraně toho, co byl Kreml ochoten tolerovat. Před letošními volbami se ale i kvůli rostoucí nespokojenosti stala nečekaným symbolem odporu, zejména na sociálních sítích.

Přestože jsou ale parlamentní volby přísně kontrolovány Kremlem, mohou ukázat, jak silná je ve společnosti nespokojenost s režimem.