Článek
„Když vás napadnou, jste ve válce. Napadli nás,“ prohlásil v sobotu kanadský premiér Mark Carney na adresu Spojených států. Jeho slova dobře vystihují, kam se v posledních měsících posunuly vztahy mezi Torontem a Washingtonem, které dlouho platily za blízké spojence a důležité obchodní partnery.
Nyní proti sobě stojí v obchodní válce, která dál eskaluje. A zatím není jasné, jak z ní najít cestu ven. V přehledu shrnujeme, co se mezi oběma státy stalo a jaké mohou být dopady na jejich vztahy.
Co se tento týden stalo?
Jak píše deník The New York Times, i na poměry amerického prezidenta Donalda Trumpa šlo o týden plný zvratů.
V úterý šéf Bílého domu prohlásil, že bylo dosaženo obchodní dohody s Kanadou. V pátek pozdě večer ale kanadský premiér Mark Carney označil stanovené podmínky za „nespravedlivé, neekonomické a zpochybňující spolehlivost jakékoli dohody“.
Spojené státy pak v sobotu ráno zavedly 50procentní clo na kanadský dovoz v hodnotě 20 miliard dolarů (v přepočtu asi 413 miliard korun).
Americká dovozní cla se dotknou přibližně pěti procent zboží, které Kanada každoročně exportuje do USA. Pro srovnání, obě země si loni vzájemně prodaly zboží a služby v hodnotě 880 miliard dolarů.
Kanada plánuje reagovat zavedením stejně vysokých cel za dva týdny. Kanadský premiér Mark Carney zároveň oznámil, že se rozhodl obchodní jednání s USA pozastavit.
„Žádali příliš mnoho a nabídli příliš málo,“ řekl Carney v sobotu s tím, že Washington jeho zemi napadl.
Spory USA a Kanady
Nedávno spory mezi oběma státy rozproudilo otevření mostu, který je měl propojit stejnojmenné americké město s kanadským Windsorem. Stejně tak ale Trump vyčítal Kanadě i šíření kouřů z ničivých lesních požárů.
Zatímco kanadská strana tvrdí, že dohoda ztroskotala kvůli přístupu Spojených států, podle zástupců Washingtonu vznikl rozkol kvůli dodatečným kanadským požadavkům, na což s odkazem na své zdroje upozornil server Politico.
Obchodní střet s nejbližším a druhým největším obchodním partnerem USA přichází poté, co se Trumpova administrativa v červenci rozhodla neobnovit obchodní dohodu z roku 2020 s Kanadou a Mexikem, která je považována za jeden z největších takových závazků na světě.
„V posledních týdnech a měsících proběhlo mnoho konstruktivních diskusí s Mexikem,“ řekl americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer v pátek večer. „To je v kontrastu s Kanadou.“ Páteční krach rozhovorů přišel po týdnech intenzivních kontaktů mezi americkými a kanadskými představiteli. Ani ty ale nakonec k dohodě nevedly.
Jak se změní vztah mezi USA a Kanadou?
Pravděpodobně se ještě přiostří. Politické dopady neúspěšné dohody budou podle agentury AP pravděpodobně ještě větší než ekonomické následky.
Vztahy mezi zeměmi jsou ale dlouhodobě napjaté kvůli výrokům amerického prezidenta, který od návratu do úřadu opakovaně dává najevo, že by se Kanada měla stát 51. státem USA. To se ale v sousední zemi setkalo se silnou vlnou nevole.
Téma ale Trump zvedl i nyní, když prohlásil, že Kanada chce „výhody amerického státu, aniž by jím byla“.
„Nic nepřipomene Kanaďanům, že jsou Kanaďané, víc než to, když jim Američané říkají, že jsou vlastně stejní jako oni,“ řekl už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy Stephen Saideman, profesor mezinárodních vztahů z Ottawy.
Dříve totiž americký prezident například sdílel mapu, kde už Kanadu zobrazoval jako americký stát. Kvůli změně vztahů se tak objevily i plány kanadské armády na hypotetickou situaci, kdy by Washington na sousední zemi zaútočil.
Jak se k situaci staví Kanaďané?
Pro Marka Carneyho jde o jednu z největších politických zkoušek od nástupu do úřadu. Kanada totiž po celá desetiletí budovala velkou část své prosperity na privilegovaném přístupu do Spojených států.
Jak se ale prozatím zdá, většina kanadských politiků stojí za ním a odmítá přístup amerického prezidenta.
Premiér Ontaria Doug Ford, který předsedá jedné z nejvíce postižených provincií, vyjádřil pro „ráznou reakci“ Carneyho plnou podporu.
„V boji za ochranu kanadské suverenity a ekonomické bezpečnosti musí být vše projednáno. Ontario je připraveno přispět svou částí,“ napsal na X.
Dokonce i premiérův hlavní konzervativní rival Pierre Poilievre nabídl pomocnou ruku „na ochranu Kanaďanů a našich průmyslových odvětví, na která se tato nespravedlivá americká cla vztahují“.
Kanadská agentura pro průzkumy veřejného mínění Leger tento týden uvedla, že 56 procent Kanaďanů chce, aby federální vláda zaujala vůči USA tvrdý postoj. Pro flexibilitu v případě potřeby se vyslovilo 31 procent respondentů.
Co bude dál?
Těžko říct. Očekává se, že cla na kanadské zboží včetně dřevěných výrobků a alkoholu, která vstoupila v platnost o půlnoci, tvrdě dopadnou na některá odvětví. S dalším vyostřením obchodní války navíc hrozí širší ekonomické škody.
Carney slíbil, že v nadcházejících dnech zveřejní podrobnosti o nových odvetných opatřeních zaměřených na americkou ocel, mléčné výrobky, spotřebiče, zemědělské stroje, papír a elektroniku.
„Jedná se o cílenou reakci na ochranu a obranu našich průmyslových odvětví a na to, aby mohla konkurovat americkým výrobkům na kanadském trhu,“ uvedl v sobotu.
Jak bylo zmíněno, na Carneyho prozatím není výrazný politický tlak. Firmy na obou stranách se ale připravují na ekonomické dopady. Obchodní skupiny zastupující severoamerický automobilový, zemědělský a dřevařský průmysl vyjádřily v pátek večer a v sobotu překvapení a zděšení nad krachem rozhovorů.
Americká obchodní komora, která zastupuje miliony podniků, pak vyzvala vyjednavače, aby se okamžitě vrátili k jednacímu stolu. To se ale zatím nezdá jako možnost.
