Hlavní obsah

Do Ruska přišel tradiční „Černý srpen“. Žádné prokletí, ale důsledek války

Foto: Reuters

Ukrajinská protiofenziva se částečně soustředí i na logistická centra ruského internetového e-shopu Wildberries.

Nedostatky paliva, strach z mobilizace i očekávání nadcházejících voleb. Do Ruska se vrací obávaný „černý srpen“. Analytici však tvrdí, že „prokleté období“ je přímý důsledek války s Ukrajinou.

Článek

Zasažené rafinérie a distribuční centra, lokální výpadky paliva i spekulace o další vlně mobilizace vyvolaly v ruské společnosti obavy z dalšího obávaného „černého srpna“. Jak upozorňuje analýza CNN, současná krize není následkem prokletí, ale představuje pro Rusko reálnou cenu za válku na Ukrajině.

Mýtus černého srpna znamená jakoukoliv krizi, která postihne Rusko v posledních týdnech léta. S Ruskem je tento fenomén spjatý už od začátku své existence. První černý srpen přišel v roce 1991, když se konzervativní frakce sovětské komunistické strany neúspěšně pokusila svrhnout sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, čímž spustila řetězovou reakci, která přinesla zánik SSSR.

Ruská společnost fenomén pozorovala napříč dekádami. V srpnu 1998 Rusko sužovala finanční krize, o rok později započala druhá čečenská válka. I po nástupu Vladimira Putina náhlá srpnová překvapení pokračovala, od zániku ponorky Kursk až po válku s Gruzií v roce 2008.

Současná krize v zemi, která již pátým rokem válčí konflikt se svým sousedem, by se tak mohla zdát jako další příklad černého srpna. U čerpacích stanicí napříč zemí se tvoří dlouhé fronty kvůli odstávkám paliva, ukrajinská protiofenziva zasahuje distribuční centra e-shopů a mezi veřejností se spekuluje nejen o chystané další vlně mobilizace, ale i o nadcházeních zářijových volbách so Státní Dumy.

Internetový komentátor žijící mimo Rusko Ilja Varlamov řekl pro CNN, že lidé vnímají tyto události přes optiku známého fenoménu z logického důvodu. V Rusku se čeká na konci srpna to nejhorší, protože se v tomto měsíci nahromadilo příliš mnoho pohrom.

Jenže zatímco ruský prorežimní deník Moskovskij komsomolec srpnovou krizi spojil s nedávným zatměním slunce, západní analytici zdůrazňují, že současné potíže jsou systematickým důsledkem dlouhotrvajícího vedení federace. A to i přes tvrzení ruského prezidenta Vladimira Putina, že ekonomické ztráty utrpěné ukrajinským útoky „nepřinesou kritické následky“.

Srpen 2026 se tak ukazuje jako období, kdy smlouva mezi Krelmem a společností – pasivita veřejnosti výměnou za pocit stability a bezpečí – čelí tomu největšímu tlaku od začátku války.

Doporučované