Parket: Harvard sází na Muska. SpaceX tvoří přes polovinu jeho portfolia

Investory čeká pořádně nabitý týden. Ve středu zveřejní Nvidia výsledky, které budou dalším velkým testem zájmu o umělou inteligenci a mohou rozhýbat celý technologický sektor. Hned o den později začne tradiční setkání centrálních bankéřů, ekonomů a dalších představitelů v americkém Jackson Hole, odkud budou trhy vyhlížet nové signály o dalším směřování úrokových sazeb.

Než ale titulky ovládnou Nvidia a bankéři, stojí za pozornost ještě jedna velká technologická sázka, která vyplavala na povrch v posledních dnech. Tentokrát za ní nestojí žádný slavný investor z Wall Street, ale jedna z nejslavnějších univerzit světa.

Harvard vedle své akademické pověsti spravuje také obrovský investiční majetek. Ze čtvrtletního výkazu zveřejněného v polovině srpna vyplývá, že univerzitní nadační fond držel ke konci června 12,94 milionu akcií SpaceX v tehdejší hodnotě 2,21 miliardy dolarů.

Pro představu – v čipovém gigantu TSMC měl Harvard zhruba 350 milionů dolarů a v Amazonu 234 milionů. Pozice ve SpaceX tak byla více než šestkrát větší než investice do TSMC a zhruba devětkrát větší než sázka na Amazon.

Rozměr této investice ještě lépe ukazuje srovnání s ostatními zveřejněnými pozicemi Harvardu. Jejich celková hodnota dosahovala přibližně 4,26 miliardy dolarů. Samotný SpaceX z toho tvořil téměř 52 procent. To ale rozhodně neznamená, že Harvard vložil polovinu veškerého svého majetku do Muskovy firmy.

Celý univerzitní fond je mnohem větší – na konci fiskálního roku 2025 měl hodnotu bezmála 57 miliard dolarů. Výkaz pro amerického regulátora zachycuje jen určitou část cenných papírů, které musí správce fondu veřejně vykazovat. Nejsou v něm například všechny investiční fondy, neveřejně obchodované firmy či nemovitosti.

Harvardský fond přitom není jen obří kasička. Peníze z něj univerzita používá například na stipendia, výzkum, platy profesorů nebo provoz jednotlivých škol. V roce 2025 z něj Harvard čerpal 2,5 miliardy dolarů. Tyto peníze představovaly zhruba 37 procent provozních příjmů univerzity.

Harvard navíc nemůže s celým fondem nakládat úplně libovolně. Více než 80 procent jeho hodnoty je podle podmínek stanovených dárci určeno na konkrétní části univerzity, stipendia, studijní programy nebo jiné předem stanovené účely. Zcela bez podobných omezení může univerzita využívat méně než pět procent fondu.

Právě tady začíná být příběh SpaceX ještě zajímavější. Harvard má proti mnoha běžným investorům velkou výhodu v podobě mimořádně dlouhého investičního horizontu. Jeho investiční fond má univerzitu podporovat nejen dnes, ale také za několik desítek let a ideálně po další generace.

Díky tomu si může dovolit vložit část peněz i do soukromých firem, jejichž akcie nelze kdykoliv jednoduše prodat na burze. Pokud takové investici věří, může čekat řadu let, než přijde vhodná příležitost k prodeji nebo firma sama vstoupí na burzu.

Zároveň ale musí mít dostatek snadno dostupných peněz na pravidelné financování provozu univerzity, takže ani Harvard nemůže všechny své prostředky uzamknout v dlouhodobých investicích.

Podle posledních zveřejněných údajů připadalo celkem 41 procent univerzitního investičního fondu na investice do neveřejně obchodovaných firem a fondů zaměřených na tento typ společností. Dalších 14 procent tvořily běžně obchodované akcie.

Kdy přesně Harvard akcie SpaceX získal a kolik za ně původně zaplatil, ale veřejný výkaz neříká. Chybí tak důležitý detail. Částka 2,21 miliardy dolarů představuje hodnotu akcií ke konci června, nikoli nutně sumu, kterou Harvard do SpaceX skutečně vložil.

Z dostupných údajů navíc nelze určit, zda Harvard celý balík akcií vlastnil už před vstupem SpaceX na burzu, nebo zda část pozice získal později.

To je důležité i pro správné čtení celého výkazu. Společnost SpaceX byla až do letošního června soukromou firmou, takže se její akcie v tomto typu veřejného hlášení dříve vůbec objevit nemohly. Samotný skok hodnoty vykázaného portfolia proto neznamená, že Harvard během několika měsíců nakoupil akcie za miliardy dolarů.

Právě červnový vstup SpaceX na burzu naopak odkryl, jak velkou hodnotu získaly některé mnohaleté investice do Muskovy firmy. Asi nejvýraznějším příkladem je Alphabet, mateřská společnost Googlu. Ta do SpaceX v roce 2015 investovala 900 milionů dolarů. Ke konci června měl její podíl hodnotu přibližně 94 miliard dolarů. Hodnota vykázaného podílu tak byla více než stonásobkem původní investice.

SpaceX vstoupil na burzu 12. června za 135 dolarů za akcii. Na konci stejného měsíce už jedna akcie stála přes 170 dolarů. Právě podle této ceny měla harvardská pozice hodnotu 2,21 miliardy dolarů. Elon Musk přitom i po vstupu firmy na burzu zůstal jejím dominantním vlastníkem, když ke konci pololetí držel 48,4 procenta společnosti.

Příběh Harvardu přitom není ojedinělý. Do SpaceX investovaly i další velké americké univerzity, například Stanford nebo University of North Carolina. Některé z nich se k podílu dostaly už před lety přes investiční fondy, tedy v době, kdy byla Muskova firma oceněna výrazně níže než dnes.

Právě University of North Carolina je názorným příkladem toho, co může dlouhý investiční horizont znamenat. Správce jejího univerzitního fondu získal přístup ke SpaceX už před více než 15 lety prostřednictvím fondu, který investoval do mladých technologických firem. Z původně relativně malé investice se postupem času stala pozice v hodnotě miliard dolarů.

Příběh amerických univerzit tak dobře ukazuje jednu z výhod investorů s opravdu dlouhým horizontem. Mohou část peněz vložit do firmy, která ještě není na burze, a čekat řadu let, jak se její příběh vyvine. V případě SpaceX se takové dávné univerzitní investice postupně proměnily v majetek v hodnotě miliard dolarů.

V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.