Článek
Po desetiletí patřil k základům bezpečnostní rovnováhy ve východní Asii poměrně jednoduchý předpoklad – zatímco Čína vojensky sílí a Severní Korea rozšiřuje svůj jaderný arzenál, jejich moc vyvažují Spojené státy se sítí spojenců, desítkami tisíc vojáků a významnou vojenskou technikou rozmístěnou přímo v regionu.
Spojencům navíc dodávalo sílu přesvědčení, že jim Washington v případě krize přijde na pomoc.
Tato jistota však v čase dostává další trhliny. Válka s Íránem odčerpává z Indo-Pacifiku část amerických vojenských kapacit.
Na Blízký východ zamířila i USS George Washington, jediná americká letadlová loď trvale předsunutá v Asii. Kvůli nedostatku dostupných sil padlo také velké americko-jihokorejské obojživelné cvičení, které mělo proběhnout příští měsíc.
Nedávno přitom americký prezident Donald Trump nečekaně nařídil výrazné omezení jiného společného cvičení se Soulem a svůj krok spojil nejen se snahou obnovit dialog s Kim Čong-unem, ale také s výhradami vůči jihokorejskému postoji k válce s Íránem.
„Ne, díky“
Šéf Bílého domu Soulu vyčítá především to, že odmítl americkou žádost zapojit se do postupu proti Íránu, zatímco Spojené státy podle něj nesou náklady na obranu Jižní Koreje před KLDR.
„Nedávno jsem se zeptal prezidenta Jižní Koreje, zda by se k nám chtěli připojit v úsilí o denuklearizaci Íránské islámské republiky,“ napsal Trump v polovině srpna na své síti Truth Social. Odpovědí podle něj bylo: „Ne, díky!“
Později novinářům popsal údajný telefonát s prezidentem I Če-mjongem.
„Máme tam 39 tisíc vojáků, kteří vás chrání před Kim Čong-unem, (…) a vy nám nechcete pomoci s velmi snadnou vojenskou operací v Íránu? To je zvláštní,“ řekl Trump. „Tak proč my pomáháme vám?“
Údaj přitom neodpovídá skutečnému počtu amerických vojáků v Jižní Koreji, který činí přibližně 28 500.
Prezidentův pokyn omezit cvičení Ulchi Freedom Shield každopádně Soul zaskočil. „Ani naše vláda, ani představitelé americké vlády předem nevěděli, co Trump zveřejní na Truth Social,“ řekl poslancům ministr zahraničí Čo Hjon.
Zároveň připustil, že v kroku vidí tlak na Soul kvůli několika nevyřešeným otázkám, mezi které patří právě i jihokorejský postoj k válce s Íránem.
Trump zároveň tvrdí, že Ulchi Freedom Shield vysílá „zcela nevhodný a nepřátelský signál zemi, která po celou dobu, co je Donald J. Trump prezidentem, nepředstavuje žádnou hrozbu a chová se uctivě“.
Podmínky KLDR
Tím měl na mysli Severní Koreu, kterou však omezení manévrů neuspokojilo. KLDR minulý týden odpálila zhruba deset balistických raket krátkého doletu a Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong uvedla, že omezení Ulchi Freedom Shield nic nemění na podstatě americké politiky vůči KLDR ani na podle ní pokračující „nepřátelské politice“ Washingtonu.
„Pokud se americká strana pokusí prezentovat opatření, která tentokrát přijala, jako jakési ‚gesto dobré vůle‘, nedočká se odpovědi, kterou si přeje,“ uvedla Kim Jo-čong v oficiálním prohlášení.
Agentura Reuters citovala osobu obeznámenou s jednáními mezi představiteli USA a Jižní Koreje, podle níž se Trump snaží obnovit rozhovory se Severní Koreou, aby si zajistil úspěch na mezinárodní scéně a vyvážil tak dopady nepopulárního konfliktu s Íránem.
Americký prezident se chce ještě letos setkat se severokorejským vůdcem. Jeho nabídka se však v Pchjongjangu setkala s chladnou reakcí. Podle expertů navíc KLDR nastavila pro případné obnovení rozhovorů velmi vysokou laťku.
Podmínky, za nichž by podle Jenny Townové, vedoucí výzkumnice ve washingtonském Stimson Center, mělo jednání pro Pchjongjang smysl, jsou pro Washington mimořádně obtížné. Patřily by mezi ně zásadní změny americké politiky vůči Severní Koreji, odstranění prvků, které KLDR považuje za nepřátelské, uznání jejího jaderného statusu nebo alespoň upuštění od denuklearizace jako cíle americké politiky.
„Jak velká je ochota Trumpa tyto podmínky splnit, aby zajistil setkání v časovém rámci, který si nyní stanovil, je otevřenou otázkou,“ uvedla Townová. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí mezitím zdůraznil, že Spojené státy „nadále usilují o úplnou denuklearizaci Severní Koreje“.
Podle Hong Mina z Korea Institute for National Unification tak KLDR spíše testuje, jaké další ústupky je Trump ochoten udělat, než že by dialog definitivně odmítala.
Náhlé rozhodnutí amerického prezidenta omezit vojenské cvičení s Jižní Koreou nicméně posílilo debatu daleko za hranicemi Korejského poloostrova. Od Japonska přes Tchaj-wan až po Indii sílí mezi představiteli vlád a bezpečnostními experty otázky, nakolik jsou americké bezpečnostní závazky za Donalda Trumpa předvídatelné a nakolik se na Washington mohou jeho partneři dlouhodobě spoléhat.
„Mimořádné znepokojení“
Dění na Korejském poloostrově sleduje s obavami také Japonsko. „Trumpovo úsilí o setkání s Kimem by se mohlo obrátit proti němu a povzbudit jaderně vyzbrojenou Severní Koreu,“ varoval Icunori Onodera, vlivný poslanec vládní Liberálnědemokratické strany a bývalý ministr obrany. Trumpovu snahu znovu jednat s Kim Čong-unem označil za „mimořádně znepokojivou“.
Ještě bezprostřednější problém pro Tokio však představuje Trumpův přístup k samotným spojencům. Japonsko právě zahajuje s Washingtonem jednání o tom, kolik bude přispívat na přítomnost amerických sil – největšího amerického vojenského kontingentu rozmístěného v zahraničí.
Tokio se proto připravuje na možnost, že by Trump mohl bez většího varování požadovat prudké zvýšení japonského příspěvku na náklady spojené s přítomností amerických vojsk, což by bylo pro japonskou vládu politicky obtížně přijatelné.
Do japonských úvah vstupuje také samotná válka s Íránem. Říjnové americko-japonské cvičení Keen Sword by navíc mohlo být menší než v roce 2024, protože část amerického personálu a vojenského vybavení váže válka s Íránem. Úředníci ve Washingtonu a Tokiu sice neočekávají, že by prezident Trump manévry dále omezil, zároveň však upozorňují na nepředvídatelnost jeho rozhodování.
Pozornost Donalda Trumpa se soustředí také na Čínu. A nikde nejsou obavy z jejího rostoucího vojenského tlaku akutnější než na Tchaj-wanu.
Trump pozdržel schválení balíčku zbrojních prodejů Tchaj-peji v hodnotě 14 miliard dolarů ve snaze zachovat dobré vztahy a křehké obchodní příměří s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Americký prezident se přitom příští měsíc připravuje na další jednání se Si Ťin-pchingem ve Washingtonu. Představitelé v Tchaj-peji očekávají, že Washington zbrojní balíček přinejmenším rozdělí do menších částí, aby Peking příliš nepopudil.
