Policie odposlechla Jiřikovského: „Kdybych promluvil, zničím celou ODS.“

Programátor Tomáš Jiřikovský zřejmě dosud neprozradil policii o svém bitcoinovém daru pro ministerstvo spravedlnosti všechno. Naznačují to odposlechy z doby, kdy policie už celou kauzu sledovala.

„To byl byl extrémní prů…, no byl bych sám proti sobě,“ zachytila policie jeho slova v  odposlouchávaném hovoru. „Nemůžu ho potopit, nemůžu tam potopit nikoho, to by padla celá odéeska. Oni za nic z toho prostě nemůžou, tak jako nevidím důvod, proč je tam potopit,“ cituje dále státní zástupkyně Lucie Slámová slova Jiřikovského v rozsáhlé obžalobě.

Žádá v ní pro Tomáše Jiřikovského, jeho advokáta Kárima Titze, exministra ODS Pavla Blažka a  náměstka Radomíra Daňhela dlouhé tresty vězení. Seznam Zprávy mohly do dokumentu rozepsaného na 420 stranách nahlédnout. Čím konkrétně by měl Jiřikovský stranu, za niž byl Pavel Blažek ministrem, zničit, odposlech nespecifikuje. V pondělí však státní zástupkyně uvedla, že Jiřikovský, který dosud nevypovídal, nastínil ochotu s policií spolupracovat.

Jiřikovský je v případu, jemuž detektivové dali název Filantrop, obžalován z výdělků na černém obchodu s drogami, jeho advokát Kárim Titz pak za to, že mu takto vydělané peníze pomáhal legalizovat.

Exministra Blažka a jeho náměstka Daňhela pak státní zástupkyně žaluje, že se na legalizaci také podíleli. „Zneužili autoritu státu a jednali přinejmenším v nepřímém úmyslu opatřit Tomáši Jiřikovskému neoprávněný majetkový prospěch,“ uvedla Lucie Slámová, čeho se podle ní obžalovaní v bývalých vládních funkcích dopustili, když od Jiřikovského přijali 468 bitcoinů v tehdejší hodnotě 960 milionů korun.

„Byli (Blažek a Daňhel, pozn. red.) srozuměni s tím, že tímto postupem dojde k zastření původu těchto prostředků a k vytvoření podmínek pro jejich následné uvedení do legálního ekonomického oběhu,“ popsala dále žalobkyně.

Darovací smlouvou, kterou s Blažkovým resortem podepsal, Jiřikovský skutečně dokládal, že jeho bitcoiny nepochází z trestné činnosti. Avšak podle podané obžaloby čisté nebyly – žalobkyně na zjištěních policistů dokládá, že je získal v souvislosti s provozem ve své době nejvýznamnějšího darknetového tržiště na světě Nucleus Market, kde se prodávaly právě zejména drogy.

Podstatou plánu, který podle obžaloby zosnoval advokát Kárim Titz, bylo, že „nabytí části těchto bitcoinů pocházejících z trestné činnosti do vlastnictví České republiky mělo vyvolat zdání legálního původu všech dalších bitcoinů v držení Tomáše Jiřikovského a tím zhojit jejich právní rizika a vady“.

Státní zástupkyně proto Blažka s Daňhelem žaluje, že si původ virtuální měny od Jiřikovského neprověřili. Uvádí, že neřešili ani to, zda přijetí daru bylo právně rizikové.

Zda přitom existovala nějaká dohoda mezi Titzem na jedné straně a Blažkem s Daňhelem na straně druhé, se v obžalobě nijak nedokládá, na což exministr upozornil i pro úterní MF DNES, která odkazuje na policejní dokumenty.

„Tvrzení policie, že mezi obžalovanými existovala nějaká dohoda o protiprávním jednání, nebylo doloženo. A být ani nemohlo, neboť jde o výmysl a lež. Nejsem viněn, že bych měl z věci jakýkoli majetkový prospěch. Na rozdíl od státu, jenž má z věci na účtech hmotný prospěch nemalý a dnes mne za to trestně stíhá,“ uvedl Pavel Blažek.

Blažkovu výpověď na policii státní zástupkyně v textově rozsáhlé obžalobě zaznamenala na devět řádků.

I na nich Blažek možnost dohody na bitcoinech odmítl. „Jako ministr neměl detailní osobní vědomost o všech okolnostech,“ interpretuje žalobkyně Slámová jeho slova. „Zdůraznil, že darovací smlouvu nesjednával, nepřipravoval ani nepodepisoval,“ doplnila.

V obžalobě je však také připomenuta výpověď exmanželky Tomáše Jiřikovského: Při výslechu uvedla, že jí bývalý manžel loni po vypuknutí aféry řekl, že „Blažek dostal dobře zaplaceno“.

V obžalobě se to však nijak nedokládá a bývalý ministr to už dříve opakovaně popřel. „Nejsem viněn, že bych měl z věci jakýkoli majetkový prospěch,“ napsal na sociální síti X letos na začátku srpna.

Stejně se k možné dohodě s Titzem staví i bývalý Blažkův náměstek Radomír Daňhel. Také on uvedl, že všechny kroky kolem přijetí Jiřikovského bitcoinů dělal bez jakéhokoli osobního nebo finančního prospěchu a byl přesvědčený o jejich zákonnosti.

Daňhelův advokát Radek Šmerda dokonce tvrdí, že až v obvinění se Daňhel dočetl, že darované bitcoiny pocházely z darknetového tržiště Nucleus Market. „Dozvěděl se o tom až v rámci svého stíhání, tedy minimálně rok a něco poté, co realizoval přijetí daru. Zřejmě jen o něco málo později než policie, která to zjistila až v rámci vyhodnocení zajištěných věcí pana Jiřikovského,“ naznačuje Šmerda, jak bude vedena Daňhelova obhajoba.

V obžalobě se neobjevují žádné odposlechy Blažka s Daňhelem – na rozdíl od Jiřikovského, jehož policisté evidentně odposlouchávali ve velkém.

Díky tomu se v obžalobě také objevuje, že Jiřikovský oběma vládním funkcionářům věřil. „Ministr spravedlnosti a jeho náměstek toto zařizovali… Oni zařídili všechno,“ říkal podle obžaloby známému do telefonu loni 12. května. „Mělo by to být podchycené. Ale znáš to.“

Hovory Blažka a Daňhela se však zřejmě skrytě nemonitorovaly. A to ani poté, co oba rezignovali na funkce a na ministerstvu skončili.

Zda skutečně odposlechy neexistují, případně proč je policie na Blažka a jeho náměstka nenasadila, státní zastupitelství neodpovědělo. Náměstek olomouckého vrchního státního zástupce Radek Bartoš se vyjádřil jenom obecnou větou: „Při podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu státní zástupce vždy posuzuje splnění zákonných podmínek v konkrétní věci v konkrétním stadiu trestního řízení.“

Naopak důkazem proti Blažkovi a Daňhelovi, o který se státní zástupkyně v obžalobě opírá, je stanovisko ministerstva financí z února loňského roku.

„Podle něho existovala vysoká pravděpodobnost, že nabízené bitcoiny představují dosud nezajištěný výnos z trestné činnosti Tomáše Jiřikovského a že uzavřením darovací smlouvy by mohlo dojít k jejich legitimizaci, respektive legalizaci,“ zapsala státní zástupkyně do obžaloby.

K tomu Daňhelův advokát Šmerda namítá, že tento dokument byl ministerstvu spravedlnosti doručen až v době, kdy Blažek s Daňhelem loni na konci května rezignovali. A ministryní spravedlnosti už byla Eva Decroix.

„Stanovisko, které údajně varovalo pana Daňhela a pana Blažka, že přijetím daru vznikne reputační riziko – nikoli že by to bylo trestným činem –, došlo na ministerstvo, až když byla ministryní paní Decroix. Mého klienta a pana Blažka varovalo až z trestního spisu, když už byli stíháni,“ napsal redakci Šmerda.

V policejním spisu je pak založen také e-mail šéfa právního odboru ministerstva financí Tomáše Pavloka, který 6. února 2025 kolegyním z ministerstva psal, že nepřemýšlí, že by nabídku Jiřikovského přijali. Zároveň však uvedl, že podle Finančního analytického úřadu, který pod ministerstvo financí spadá, by bylo problematické i to, dar od Jiřikovského nepřijmout.

„FAU (Finanční analytický úřad) však přišel s názorem, že pokud od něj stát ty peníze nevezme, nebude se chovat jako řádný hospodář, a tedy v rozporu se ZMS (zákonem o majetku státu),“ uvedl Pavlok.

Ve stejný den, kdy Pavlok tento e-mail odeslal, se podle obžaloby uskutečnila schůzka Blažka, Daňhela a Titze s tehdejší ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinou Arajmu a jejím náměstkem Danielem Přibylem. Arajmu při výslechu vypověděla, že Blažka a Daňhela během této schůzky upozornili na to, že před přijetím bitcoinů musí prověřit, kdo jim je daruje a proč.

Přesto Blažek i Daňhel tvrdí, že je nikdo – jednotlivé úřady ani vyšetřovatelé – na možný trestní původ bitcoinů neupozorňoval.

„Ze spisu jednoznačně vyplývá, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci mohlo zastavit aukce a na výslovnou žádost náměstka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových sdělili, že k tomu není důvod. Já si to překládám tak, že nepovažovali ještě v červnu 2025 tyto bitcoiny za výnos z trestné činnosti,“ nechává opět nahlédnout do obhajovací strategie Daňhelův advokát Šmerda.

Že peníze, kterými disponoval Jiřikovský, přitekly nejspíš přímo z účtů drogového tržiště, napsaly Seznam Zprávy hned v prvních dnech po propuknutí kauzy.

Do strategie obhajoby bude nejspíš patřit i to, že budou zpochybňovat i skutečnost, že policie část svědků včetně Arajmu vyslechla už předtím, než zahájila Daňhelovo trestní stíhání. Podle advokáta přitom Nejvyšší soud už v minulosti konstatoval, že obviněný má právo se účastnit všech výslechů, o které se opírá obžaloba.

V té je mimochodem Kateřina Arajmu na prvním místě v seznamu svědků, které žalobkyně hodlá předvolat.