Článek
Zhruba po pěti týdnech se poslanci opět sešli, aby se zabývali zákonem, který už dříve odhlasovali. Konkrétně jde o změny rozpočtových pravidel. Vláda argumentuje tím, že zákon potřebuje, aby mohla investovat. Prezident Petr Pavel jej ale vetoval, a Sněmovna se jím tak bude muset opět zabývat.
„Budeme mít dostatek hlasů, abychom to přehlasovali,“ ujišťovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň odhadovala, že k hlasování dojde až ve středu.
Tento scénář se také naplnil. Poslanci se k rozpravě dostali teprve po osmé hodině večerní. O samotném programu totiž začali hlasovat až kolem půl osmé večer. Před tím se u pultíku devět hodin střídali opozičníci a navrhovali desítky bodů k zařazení do programu. Vládní poslanci je nicméně většinově zamítli.
Schůze skončila v devět hodin večer, po dohodě všech poslaneckých klubů. „Také ale byla dohoda, že se nechá domluvit poslední řečník,“ postěžoval si šéf klubu TOP 09 Jan Jakob směrem k místopředsedovi Sněmovny Jiřímu Bartákovi (Motoristé), který schůzi vedl a v devět hodin ho přerušil. Poslanci se kvůli přehlasování veta sporné novely sejdou opět ve středu ráno.
„Veto neušetří jedinou korunu,“ vzkázala Schillerová
Prezident Pavel narážel v odůvodnění svého veta například na to, že rozpočtová novela by podle něj byla ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Zároveň by podle hlavy státu oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
„Zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi,“ obhajoval v červenci. Premiér Andrej Babiš (ANO) Pavlův postoj označil za aktivistický.
Ministryně financí Schillerová v úterý prohlásila, že vratku Hradu respektuje, ale nesouhlasí s ní. „Prezidentské veto neušetří jedinou korunu,“ sdělila. Veto podle Schillerové nevyřeší ekonomické otázky nebo opravy silnic. „Pouze znovu uzamkne Českou republiku do pravidel, o kterých jejich autoři věděli, že podle nich hospodařit nebudou,“ dodala.
Z obav o výši schodku novelu vrátili i senátoři, vládní koalice je nicméně přehlasovala. Stejně jako u senátní vratky musí Sněmovna přehlasovat prezidentovo veto nejméně 101 hlasy, koalice jich má 108.
Kritikou na účet vládní rozpočtové novely nešetřila ani Národní rozpočtová rada, stejně jako další přední ekonomové. Změna by Babišově vládě umožnila předložit státní rozpočet na příští rok s deficitem vyšším, než je letošních 310 miliard korun.
Že jde už o třetí debatu o kontroverzní novele, ostatně připomněl hned úvodem rozpravy šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Před námi není stejná situace jako minule. Od našeho posledního hlasování přibyly nové skutečnosti. Přibyly podrobné stanovisko prezidenta republiky,“ shrnoval vývoj.
Následně vyzval kolegy, aby k novele přistupovali bez „stranických klapek na očích“. Varoval také před možnými důsledky. „Dluh totiž nevypadá jako sociální problém, dokud se jím nestane,“ zmínil s tím, že rozpočtová pravidla chrání důchody, školství nebo schopnost státu reagovat na neočekávané situace.
Zákon o vyšším dluhu, kritizují vládu lidovci
Podobně jako prezident o vládním návrhu smýšlí i zástupci opozice. Podle nich rozvolnění rozpočtových pravidel povede k rychlejšímu zadlužování a menší kontrole nakládání s veřejnými financemi.
„Alena Schillerová je v přeneseném slova smyslu bankovní lupič. Ekonomika přitom roste, nezaměstnanost neexistuje, nikde nehoří. Premiér tomu nasazuje korunu, prý bude šetřit, až budou investice hotové,“ vytýkal ostře ministryni poslanec ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, kterému vadí, že si stát půjčuje v době ekonomického růstu.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana jsou pak veškeré argumenty, které ministryně Schillerová v souvislosti s rozpočtem předkládá, liché. „S veškerou úctou, ona sama není vystudovaná ekonomka a nezabývá se ani názory renomovaných ekonomů, je to styl vládnutí po nás potopa,“ vyčetl Schillerové u pultíku šéf STAN.
Do vlády se pak pustil i kvůli tomu, že škrtla státní příspěvek krajům na opravy silnic nižších tříd. Vláda kritiku schytala od části hejtmanů, hlavně těch z opozičních stran. „Vás kraje jen zdržují od vládnutí, neměl jste je nikdy rád, teď máte shodou okolností většinu hejtmanů, tak je berete nějak na milost,“ prohlásil šéf STAN směrem k Andreji Babišovi.
Pustil se v té souvislosti i do předsedy Asociace krajů a zlínského hejtmana z ANO Radima Holiše, který je dle Rakušana příliš servilní k vládě.
Opoziční politici kritizují mimo jiné to, že by měla mít Alena Schillerová po prosazení rozpočtových změn větší pravomoci.
„Bylo důležité si přečíst argumenty pana prezidenta pro to veto, protože tady dochází opravdu k zásadnímu omezování kontrolních mechanismů Poslanecké sněmovny vůči vládě,“ prohlásil v úterý předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. První místopředseda lidovců Benjamin Činčila plánovanou změnu nazval jako „zákon o vyšším dluhu“.
Dodal, že rozvolnění rozpočtových pravidel znamená, že vláda „může zadlužovat od rána do večera“. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel zase namítal, že zamýšlené vládní kroky do budoucna pocítí hlavně dnešní mladí lidé.
Kupka označil koalici za „hrobaře rozpočtu“
Podobně vládní záměry tepali i Piráti. Šéf strany Zdeněk Hřib rovněž varoval před tím, že snahy představují hazard s budoucností dětí. „Dluhy budou splácet naše děti, a dokonce děti našich dětí,“ prohlásil.
Hřib si v úterý do Sněmovny přinesl velkou maketu kreditní karty v barvách české vlajky, kterou během projevu u pultíku zvedal před obličej. „Vláda chce použít kreditku, kterou může přečerpat. Může pomocí této kreditky nasekat obří dluhy, u kterých se bude tvářit, že neexistují, což samozřejmě není pravda. Náš rating se zhorší, akorát vláda bude tvrdit, že oficiálně dluhy nemá,“ hřímal.
Pokud vláda veto prezidenta prolomí, chce se Hřib obrátit na Ústavní soud. Také zástupci ostatních opozičních stran na tiskových konferencích před jednáním Sněmovny potvrdili, že budou reagovat stejně. Občanští demokraté pak o normě hovoří jako o zadlužovacím zákonu.
„Všechny tyto kroky vám na čelo nalepí: hrobaři rozpočtu,“ prohlásil předseda ODS Martin Kupka. První obětí novely, pokud vejde v platnost, bude podle Kupky ekonomika země.
Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel zase poslancům vzkázal, že pokud budou hlasovat proti vetu a zákon i podruhé podpoří, měli by svůj krok vysvětlit vlastním dětem a vnoučatům se slovy: „Ten mejdan, který tady budeme žít, vy jednou zaplatíte. Nás se to týkat nebude.“
Kritiku opozice budí především návrhy ministryně financí Aleny Schillerové, o něž Sněmovna novelu k veřejným rozpočtům doplnila. Umožní vládě zvyšovat výdaje na obranu nad poslanci schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní.
Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Kabinet by navíc mohl za zhoršené bezpečnostní situace navýšit výdaje rozpočtu až o deset procent, což letos představuje 240 miliard korun. Další výtkou bylo to, že v některých případech bude moci vláda zasahovat do rozpočtů vybraných kapitol bez souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.
Článek průběžně aktualizujeme.
