Článek
/Od spolupracovnice na Slovensku/
„Víte, co to znamená? To je definitivní rozklad sociálního státu, to je definitivní rozklad státu jako takového,“ rozčílil se Robert Fico na tiskové konferenci v květnu tohoto roku.
Slovenský premiér mluvil o sankcích takzvané dluhové brzdy, které se aktivují, když dluh veřejné správy přesáhne únosnou hranici. Vláda v takové situaci musí předložit návrh rozpočtu bez schodku.
„Vyrovnaný rozpočet je science fiction,“ dodal premiér. Právě jeho předložení ale Roberta Fica v nadcházejících týdnech čeká.
To, že se sankcím dluhové brzdy vláda nevyhne, věděl premiér už 21. listopadu loňského roku. Ministerstvo financí návrh rozpočtu na příští rok zatím nepředstavilo, ačkoli největší vládní strana Směr o něm chtěla hlasovat už v září na první parlamentní schůzi po letní pauze.
Komplikací jsou i konflikty v koalici. Nejmenší vládní strana SNS žádá odvolání svého ministra životního prostředí Tomáše Taraby, který by se v takovém případě vrátil jako poslanec do parlamentu. Je otázka, jaký by v takovém případě k vládě, která má jen těsnou většinu 78 poslanců, zaujal postoj.
Slovenské vlády, byť ne ty vedené Ficem, už v minulosti dvakrát návrh vyrovnaného rozpočtu předložily. Ani jednou se je ale nepodařilo naplnit.
Nutnost najít šest miliard eur
Každá vláda má po nástupu k moci dvouletou výjimku, díky níž se na ni nevztahují nejpřísnější sankce dluhové brzdy. Důvodem je, aby nový kabinet nenesl následky za hospodaření toho předešlého. Výjimka pro čtvrtou vládu Roberta Fica přestala platit v listopadu loňského roku.
Předchozí pokusy o vyrovnaný rozpočet
Poprvé návrh vyrovnaného rozpočtu předložil v roce 2018 premiér Peter Pellegrini. Tehdy ale nešlo o vynucený krok kvůli špatnému stavu ekonomiky, právě naopak.
„Slovensko neutratí více, než dosáhne na svých příjmech. Je to velká chvíle pro Slovensko. S příštím rokem přestaneme generovat dluhy pro další generace,“ kasal se svého času současný prezident Pellegrini.
Schodek koncem roku 2018 byl jen 1,6 procenta HDP a vyrovnaného rozpočtu na následující rok 2019 vláda dosáhla snížením plánované rozpočtové rezervy a výdajů na spolufinancování eurofondů. Na konci roku nicméně statistický úřad konstatoval, že plán rozpočtu se nedodržel a deficit dosáhl namísto nuly až 2,2 miliardy eur (asi 53 miliard korun).
Ani druhý návrh vyrovnaného rozpočtu nedopadl lépe. Když ho v roce 2023 předkládala vláda Ľudovíta Ódora, ministr financí Michal Horváth doporučil parlamentu, aby pro něj nehlasoval. Jejich úřednický kabinet neměl všechny pravomoci, protože nezískal důvěru v parlamentu. Schválení rozpočtu by znamenalo krácení mezd ve veřejné správě, zvýšení nezaměstnanosti i pokles příjmů do státní kasy, upozorňoval tehdejší premiér Ódor.
Jelikož deficit Slovenska loni dosáhl 61,4 procenta HDP, uplatňují se sankce nejvyššího pásma ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, kam patří předložení vyrovnaného rozpočtu.
To v současné situaci vyžaduje škrty ve výši šesti miliard eur, tedy asi 144 miliard korun.
Vláda přes léto žádné detailní plány nepředložila, a tak stále není jasné, jak budou vypadat jednotlivé rozpočtové kapitoly. Premiér Fico jen zveřejnil seznam svých priorit pro příští rok - boj se suchem, rozvoj dopravy a jaderné energetiky.
„Jsou to priority za stovky milionů eur, které bude mimořádně náročné zohlednit v napjatém rozpočtu,“ reagoval následně ministr financí Ladislav Kamenický (Směr).
Jak funguje dluhová brzda
- Dluhová brzda stanoví hranici dluhu, po jejímž překročení musí slovenská vláda přijít s nápravnými opatřeními ke snížení zadlužení státu.
- Jednotlivé úrovně sankcí požadují, aby vláda předložila návrh na zlepšení hospodaření, zmrazila platy členů vlády, předložila vyrovnaný rozpočet a opětovně požádala o důvěru.
- Funguje na základě ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti z roku 2012.
- Podobný mechanismus má i Polsko, kde ústavní zákon přímo zakazuje vládě dohodnout úvěry nebo poskytnout záruky, které by způsobily nárůst veřejného dluhu nad úroveň 60 procent HDP.
- Na nadnárodní úrovni funguje Pakt stability a růstu, který od členských států Evropské unie vyžaduje udržet veřejný dluh pod hranicí 60 procent HDP.
Ústavní zákon nenutí parlament vyrovnaný rozpočet i schválit, vláda má však povinnost takový návrh předložit. Pokud by přesto přišla se schodkovým rozpočtem, ústavní soud už v červnu upozornil, že bude povinna ho stáhnout a do 30 dnů předložit návrh v souladu se zákonem.
Kabinet přesto zvažuje, že vyrovnaný rozpočet ani nepředloží. „V tomto zákoně se mimo jiné říká, že pokud překročí výdaje, které musíme mít v souvislosti s naším členstvím v mezinárodních organizacích, více než tři procenta, tak se ty sankce na vládu SR nevztahují,“ prohlásil Fico.
Spor o únikovou klauzuli
Odvolává se na takzvanou únikovou klauzuli. Argumentuje tím, že Slovensko dalo v posledním roce tři procenta HDP na obranu. Takové výdaje lze podle premiéra podle zákona považovat za mimořádné, což by vládu opravňovalo předložit deficitní rozpočet.
Rada pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ) to ale zpochybňuje. „RRZ v tuto chvíli nedisponuje informacemi, které by číselně podporovaly takto prezentované stanovisko vlády,“ podotkla. Vládní experti zároveň vyzvali, aby politici taková prohlášení doprovázeli argumenty.
Stejný názor má i bývalý předseda ústavního soudu Ján Mazák. Zákon skutečně připouští výjimku v případě vysokých výdajů vyplývajících z mezinárodních smluv, ale v tomto případě podle něj vláda s jejím uplatněním neuspěje.
„Je to čirý výkladový klam,“ napsal Mazák v komentáři pro slovenský Denník N. Expert pochybuje, že by vláda své argumenty obhájila u ústavního soudu.
Podle Rady pro rozpočtovou odpovědnost Fico mluví o předvídatelných celkových výdajích na obranu, zatímco zákon počítá s mimořádným nárůstem výdajů, který by se objevil v průběhu roku. Premiér si přesto za svým výkladem stojí.
Fico se vyhýbal i splnění dalšího požadavku vyplývajícího ze sankcí: povinnosti vlády požádat o vyslovení důvěry. Kabinet to měl udělat už loni v listopadu, ale donutil ho k tomu až verdikt ústavního soudu letos v červnu.
Pokud se deficit nesníží, bude muset vláda do dalších parlamentních voleb požádat o vyslovení důvěry ještě jednou - příští rok v lednu.
Rada pro rozpočtovou odpovědnost minulý týden informovala, že vláda nesměřuje k naplnění rozpočtových cílů. Upozornila, že schodek v aktuálním roce dosáhne 4,4 % HDP, tedy 6,2 miliardy eur (asi 149 miliard korun), pokud vláda nepřijme žádná dodatečná opatření.
