Článek
/Od naší spolupracovnice na Slovensku/
Vládě slovenského premiéra a předsedy strany Směr Roberta Fica se krátí čas na schválení konsolidace a následně státního rozpočtu.
Po dvou letech od vyslovení důvěry končí výjimka na sankce dluhové brzdy, kabinet to ale chce obejít schválením rozpočtu ještě před 22. listopadem, čímž se vyhne tomu, aby bylo hospodaření státu příští rok vyrovnané.
Dluh veřejných financí hodlá snížit přijetím 22 úsporných opatření ve výši 2,7 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 65 miliard korun. Parlamentem pak chce vše protlačit velmi rychle – během pouhých deseti pracovních dnů.
Šéf státní kasy si nenašel čas na jednání s odbory, zaměstnavateli či opozicí, za což nyní sklízí kritiku ze všech stran, jelikož úspory mají podle výtek zaplatit především živnostníci a pracující. Nejméně má naopak balíček dopadnout na movitější Slováky. Zaznívá proto i volání po generální stávce.
V jakém stavu návrh je a proč o něm Fico nemluví?
Konsolidační opatření už prošla v parlamentu prvním čtením. A jelikož o nich Národní rada jedná ve zkráceném legislativním řízení, k finálnímu hlasování by mohlo dojít už v úterý. Hotovo tak chce mít Ficův kabinet během deseti pracovních dnů.
Koalice ke konsolidaci přistupuje jinak než před rokem. Zatímco tehdy je prezentovali zástupci všech koaličních stran v čele s premiérem a ministrem financí Ladislavem Kamenickým (Směr), letos byl šéf resortu na tiskové konferenci sám. Fico návrh nepřišel obhajovat do parlamentu, v podobné míře jako loni se k němu nevyjadřuje ani ve svých prohlášeních.
Podle politologa Radoslava Štefančíka to ukazuje, jak politici při šetření tápou. „Nedaří se konsolidovat už druhý rok, nespokojenost mezi lidmi roste. Od ledna věděli, že musí představit opatření, přišli s tím až teď. Neradi se u toho tématu ukazují, neradi o něm diskutují. Nechtějí dávat prostor opozici, protože čím déle se bude o konsolidaci mluvit, tím déle si toho voliči budou všímat,“ řekl Seznam Zprávám.
I to je možný důvod, proč koalice omezila jednání v plénu parlamentu. Rozpravu, zda se bude o návrhu jednat ve zkráceném legislativním řízení, po pár hodinách ukončila na návrh tří poslaneckých klubů. Na rozpravu v prvním čtení vymezila 12 hodin. Pro bylo všech 79 koaličních zákonodárců, ruce zvedli i rebelové jako Ján Ferenčák z Hlasu či poslanci kolem Rudolfa Huliaka.
Opozice před hlasováním opustila sál. „Naprosto arogantně zkrátili ještě i debatu o zkráceném legislativním řízení. Je to nedůstojné, je to fraška a výsměch do očí všem pracujícím lidem,“ uvedl lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka s tím, že opoziční strany se na „tomto divadle“ nebudou podílet.
Opatření kritizoval i prezident Peter Pellegrini. „Pokud si dobře pamatuji, po loňské konsolidaci vláda a ministr financí tvrdili, že příští rok nás bude čekat konsolidace řádově někde do jedné miliardy. Potom to byly pomalu dvě miliardy a teď už jsou to skoro tři miliardy. Takže něco není v pořádku,“ prohlásil s dovětkem, že se obává propadu ekonomiky do recese.
Jaká opatření ministr představil?
Živnostníkům se zvýší minimální odvody, protože vyměřovací základ vzroste z 50 na 60 procent průměrné mzdy. Zkrátí se také odvodové prázdniny z 12 na šest měsíců. Vláda konsolidaci využila i k boji proti fiktivním živnostníkům, tedy těm, kteří pracují pro jednu firmu či klienta, vykonávají závislou činnost, a přesto nejsou zaměstnanci.
Konsolidace se dotkne i zaměstnanců, jimž stát zvýší odvody na zdravotní pojištění o jeden procentní bod. Odvody pro zaměstnance se naposledy zvyšovaly o procento na začátku minulého roku – tehdy nárůst pokryli zaměstnavatelé, nyní si připlatí zaměstnanci. Stejné opatření se týká i samostatně výdělečně činných osob.
Lépe vydělávající budou mít vyšší sazby daně z příjmů. Nejvyšší bude 35 procent, pro ústavní činitele 45 procent.
Ficův kabinet přistoupil ke zmrazení 13. důchodů, nejbližší tři roky se jejich výše nebude valorizovat. Počítá se také s trvalým zrušením 17. listopadu jako dne pracovního klidu, na příští rok navrhuje resort financí jako pracovní den také 6. leden (Tři králové) a 8. květen (Den vítězství nad fašismem).
„Netvrdím, že třetí konsolidace nebude nikoho bolet,“ prohlásil ministr Kamenický. Stát má na svých výdajích ušetřit 1,3 miliardy eur, tedy necelou polovinu z objemu konsolidace. Konkrétní výši a rozdělení výdajů mezi resorty zatím vláda nepředstavila.
Dotkne se šetření i politiků?
Osobní daně ústavních činitelů se zvýší z pěti na deset procent. Premiérovi a ministrům tak vzrostou na přibližně 460 eur měsíčně. Ministrům to ale budou kompenzovat paušální náhrady, které se nezdaňují a vláda si je na začátku volebního období výrazně zvýšila.
Směr, Hlas a SNS oznámily ambici zmrazit příští rok poslanecké platy a paušální náhrady, plat tak zůstane na úrovni letošního. Zákonodárci podle předsedy parlamentu Richarda Rašiho přijdou ročně o 2600 eur kvůli zvýšení odvodů a zavedení progresivní daně.
Poslanecký plat představuje trojnásobek průměrného platu v národním hospodářství. Pokud je stát ve špatné hospodářské kondici, krátí se o 0,05 až 0,15 procenta.
K platu poslancům náleží i paušální odměny, pro ty z regionů jsou vyšší než pro ty z hlavního města. Letos představuje čistý příjem mimobratislavského poslance 5904 eur (přes 143 tisíc korun) a bratislavského 5447 eur (zhruba 132 tisíc korun).
Co na návrh experti?
Rada pro rozpočtovou odpovědnost kritizuje, že veřejnost velkou část konsolidačního balíku neviděla. Přestože se má celkem ušetřit 2,7 miliardy eur, přibližně miliarda visí ve vzduchu a nebyly představeny konkrétní výpočty, kde ji chce stát ušetřit.
Významná část představených opatření má jednorázový nebo dočasný charakter, a tak nepřispívá k dlouhodobé udržitelnosti. To podle rozpočtové rady prodlužuje ozdravování veřejných financí a ohrožuje uskutečnitelnost snižování dluhu státu.
Rada také upozornila, že daňové a odvodové příjmy veřejné správy na Slovensku by měly v roce 2025 dosáhnout 37 procent HDP, což je jejich nejvyšší úroveň od roku 1996. Zároveň se na Slovensku zdaňuje práce nejvíce v regionu – po zohlednění podílu mezd na ekonomice.
Vláda dosud neřešila poskytování energetických dotací, které stát poskytuje plošně.
Podle odborníků je v opatřeních prostor i pro zvýšení daní z nemovitostí, jež jsou zdaňovány podle výměry, a ne tržní hodnoty. Slovensko stále nemá přijatou ani klimatickou daň. Zatímco průměrná evropská země zpoplatňuje tunu vypuštěného oxidu uhličitého částkou 85 eur, Slovensko pouze 64 eury.
Bude generální stávka?
Zatím jde spíš o přání opozice, byť představená konsolidace se v mnohém nezamlouvá ani odborům a zaměstnavatelským svazům. Šéfka Konfederace odborových svazů (KOZ) Monika Uhlerová poukazuje na nevyvážené rozdělení. Vyšší daňově-odvodové zatížení podle ní dopadne především na střední třídu.
„Opět jdeme do zdaňování práce, což vidím jako velký problém tohoto balíku,“ řekla. Vadí jí chybějící majetkové daně, prorůstová opatření i rušení svátků.
Pozitivně naopak hodnotí plány, jež mají vést ke snižování počtu fiktivních živností. „Tento trend je na Slovensku stoupající. Přiblížení zdaňování živnostníků k zaměstnancům by mohlo tento počet eliminovat,“ podotkla.
Prezident Asociace průmyslových svazů Alexej Beljajev návrh konsolidace označil za jeden toxický koktejl, který je složený z vysokého zdaňování práce, vysokých cen energií a vysokých odvodů.
Problém s konsolidací má i Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení. „Ekonomické teorie říkají, že úspěšná a udržitelná konsolidace by měla být postavena přibližně ze 70 procent na úsporách veřejných výdajů a jen 30 procent by mělo být na příjmové straně,“ tvrdí prezident asociace Rastislav Machunka, podle něhož vláda nevyužila šanci zrušit „populistická sociální opatření, jako jsou například 13. důchody či obědy zdarma“.
Opozice nespokojenost využila k protestům. „Proti Ficově chudobě“ protestovaly společně téměř všechny opoziční strany Progresivní Slovensko, SaS, KDH i mimoparlamentní Demokraté.
V Bratislavě se podle odhadů sešlo 16 až 18 tisíc lidí, v ostatních 17 městech to byly stovky až tisíce. Opozice chce pokračovat ve vytváření tlaku na vládu. Nejbližší protest oznámila na úterý 23. září.
Předseda SaS Branislav Gröhling mluví o generální stávce, přidal se k němu i šéf Demokratů Jaroslav Naď. Ke generální stávce by došlo, pokud by se do ní 17. listopadu zapojila většina odvětví potřebných pro fungování státu.
Ve středu před parlamentem kvůli konsolidaci protestovali policisté, přidat by se mohla i doprava či zaměstnavatelé sdružení v asociacích, které už konsolidaci kritizovaly. Vyhlášení generální stávky však zatím nemá jednotnou podporu ani v opozici, jde tak zatím spíš o myšlenku než o plán.
