Marodi: Kapky proti kašli neberte, spíš řeďte hleny a sledujte jejich barvu

Kašel je přirozený reflex a nově se příliš nedoporučuje ho tlumit. Lepší je podporovat rozpouštění hlenu. Zásadní je také vědět, proč kašlete. Zejména noční záchvaty kašle mohou být příznakem vážného onemocnění.

Kašel je obranný reflex organismu a lze ho vnímat jako zprávu, že něco není v pořádku – a tělo se s tím snaží právě pomocí kašle vypořádat. Při virózách a nachlazení můžete jeho snahu podpořit, raději ovšem odpočinkem než léky. A pokud už brát léky, tak spíše ty, co ředí hlen a usnadňují jeho vykašlávání.

Je totiž chybou automaticky sáhnout po lécích na tlumení kašle neboli antitusikách. Například Evropská pediatrická společnost už vydala oficiální doporučení, aby se u dětí kašel pomocí zmíněných antitusik nepotlačoval. „U dospělých je to podobné, vracíme se k osvědčeným postupům a od tlumení kašle spíš upouštíme,“ říká v podcastu Marodi plicní lékař Milan Sova. V rozhovoru s dětským lékařem Cyrilem Matějkou, známým jako Děckař, doporučuje raději léky na ředění hlenu, jako je Mucosolvan, ACC nebo Erdomed.

V průduškách se totiž hlen tvoří přirozeně a drobné řasinky ho neustále posouvají směrem nahoru, jako jakýsi čisticí výtah. „Když kašel jenom utlumíme, tak tím vůbec neřešíme příčinu, pouze ji zakryjeme. Samozřejmě, pokud se člověk kvůli kašli nevyspí tři nebo čtyři noci, léky na tlumení mají svůj význam, ale prioritou by mělo být pomoci tělu se dráždivého hlenu zbavit,“ objasňuje plicní lékař s tím, že naředěním hlenu se jeho odstranění z těla výrazně usnadní a zrychlí.

Proč se kašel zhoršuje vleže a večer? Člověk se přes den cítí relativně dobře, ale jakmile ulehne do postele, rozkašle se… Podle plicního lékaře za tím může stát hned několik příčin, přičemž tou nejběžnější je zadní rýma. „Když si lehnete, zatéká vám hlen z nosu směrem přes hlasivky. Působí tam zkrátka gravitace, typicky v poloze na zádech,“ vysvětluje odborník.

Zhoršení kašle vleže nebo v konkrétní noční hodinu ale může být i varovným signálem závažnějších onemocnění.

Prvním z nich je srdeční selhání. U těchto pacientů se různé tekutiny, například přefiltrovaná krevní plazma, která způsobuje i chronickou žilní nedostatečnost, přes den kvůli chůzi drží spíše v nohách. Když ale nemocný ulehne, začnou se posouvat nahoru a mohou zalévat plíce. „Tito pacienti pak netolerují horizontální polohu, neleží lidově řečeno na placato a musí si dávat pod hlavu víc polštářů. Pokud máte nateklé nohy a bez polštářů navíc nemůžete dýchat, je to stoprocentní důvod k návštěvě lékaře,“ varuje pneumolog.

Druhou vážnou příčinou nočních záchvatů, typicky přicházejících kolem třetí nebo čtvrté hodiny ranní a doprovázených dušností či pískáním na hrudi pak bývá astma. Pokud je člověk jinak zdravý a vyvýšenou polohu v posteli volí jen pro pohodlí, lékař v tom problém nevidí, byť ortopedi by kvůli páteři nemuseli souhlasit. Jako prevence pro klidnější spánek se při kašli obecně doporučuje spát spíše na boku než na zádech.

Jak poznáte, zda vás trápí zánět průdušek, nebo už zmíněná zadní rýma? U dospělých zadní rýma ke kašli opravdu spíše jen dráždí. „Jak v noci zatékají hleny z nosu, dochází k podráždění sliznice, ale pacient obvykle nevykašlává tak masivní množství hlenu jako při plně rozvinutém zánětu průdušek. Při něm totiž hlen pochází přímo z dolních dýchacích cest,“ vysvětluje pneumolog. Rozdíl je podle jeho slov nejen v množství, ale i v celkových pocitech nemocného. Při zadní rýmě lidé často popisují pocit, že jsou „celí zanícení“, což doprovází ucpaný nos a zanesené dutiny.

V obou případech má na začátku smysl vyzkoušet přípravky na naředění hlenu. Lékař však varuje před okamžitým nasazováním silnějších léků. „Devadesát procent těchto infekcí totiž ze začátku začíná jako běžný virový infekt, na který antibiotika vůbec nezabírají.“ Pneumologové proto pacientům doporučují sledovat nejen charakter samotného kašle, ale zejména charakter a barvu vykašlávaného hlenu. „Vím, že někomu to může připadat nechutné, ale když je ten hlen potom zelený, znamená to, že tam s největší pravděpodobností je nějaká bakteriální infekce a v té chvíli už má smysl antibiotika nasadit,“ dodává Milan Sova.

Zmiňuje také takzvaný postinfekční kašel, který může přetrvávat i několik týdnů po překonání běžné virózy nebo chřipky. „I po relativně banální infekci je náš organismus nějakým způsobem přecitlivělý na nějaké další stimuly, takže pokašlávat pak můžeme třeba další týden nebo čtrnáct dní,“ popisuje lékař. Kašel v tomto případě bývá suchý a dráždivý. Pomůže zvlhčování vzduchu a výjimečně i jinak spíš zavrhovaná antitusika. Pokud kašel přetrvává déle než osm týdnů, je to signál k návštěvě lékaře.

Lékaři dále v podcastu rozebírali oblíbené babské rady. Pneumolog nedoporučuje jako podpůrný prostředek při kašli med, ale spíš slaný roztok, konkrétně Vincentku. „Když inhalujete Vincentku nebo jakýkoliv jiný slaný roztok, dostáváte do těla tekutinu jiným způsobem a zvlhčujete vzduch. Obsažená sůl navíc funguje osmoticky, to znamená, že na sebe váže vodu a pomáhá uschlý a dráždivý hlen naředit a dostat ven,“ popisuje lékař. Inhalátor s Vincentkou podle něj může jako první pomoc zafungovat i ráno po divokém večírku, kdy člověk vykouří příliš mnoho cigaret.

Došlo i na vyvracení jednoho z největších medicínských mýtů, který se v českých domácnostech traduje: že pití mléka způsobuje zahlenění organismu. Podle plicního specialisty je to nesmysl. „Mléko vypijeme, skončí v žaludku a tam ho tělo stráví. Musela by se v něm vytvořit nějaká záhadná látka, která by se pak ze žaludku dostala až do plic a tam měnila charakter hlenu. V medicíně je sice možné leccos, ale v tomto případě můžu s klidem říct, že to je blbost,“ dodává lékař.

V podcastu se dále dozvíte, kdy je zapotřebí rentgen plic a co se z něj dá vyčíst. Lékaři také rozebírali kašel u kuřáků. Ten k jejich denní rutině patří, ale je potřeba, aby si všímali, zda se v průběhu času nemění – a nesignalizuje vážnou chorobu, jako je třeba chronická obstrukční plicní nemoc.