Článek
Kristina má soudně stanoveno, že jí má bývalý partner na dvě děti posílat výživné 10 500 korun měsíčně.
Jenže legislativní změny v letošním roce obrátily její život vzhůru nohama. Bývalý partner definitivně platit přestal – od ledna totiž stát upravil podmínky trestného činu zanedbání povinné výživy. A když si Kristina na jaře zažádala o superdávku, dozvěděla se, že kvůli výživnému opět narazila. Nově se jí peníze, které od bývalého partnera nedostává, započítávají do příjmu.
„Připočítají výživné, i když není placené. Ani se nezeptají. Neřeší to. V zákoně je, že se výživné od soudu započítává do příjmu a nazdar,“ popisuje Kristina situaci, v níž se ocitla. Redakce na její přání chrání její totožnost.
Říká, že si spočítala, že kdyby neměla soudně stanovené výživné, mohla by pobírat superdávku zhruba sedm tisíc korun. „Proč to není zohledněné? Proč se to počítá automaticky?“ diví se s tím, že systém opět chce, aby pečující rodiče aktivně vymáhali nedobytné dluhy u svých bývalých partnerů.
V online klientské zóně Jenda, přes kterou se superdávky vyřizují, musela dokládat, že s nimi partner nežije. „Jak to doložíte? Vyšťourala jsem x let starý papír, kde mi potvrdili na úřadě, že s námi nežije. Ale jak to jinak chcete doložit?“ zlobí se.
Dávky, které nahradila superdávka
Přídavek na dítě: Státní podpora ve výši cca 1000 korun měsíčně je určena pro dítě ve věku do 18 let, případně studenta do 26 let. Žádat může domácnost s příjmem do 3,4násobku životního minima.
Příspěvek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení odpovídají ceně obvyklé v daném místě, a přesto přesahují 30 procent jejích příjmů. Stát vyšší náklady doplatí.
Doplatek na bydlení: Nárok má domácnost, jejíž náklady na bydlení jsou i po započtení příspěvku na bydlení tak vysoké, že zbývající příjmy domácnosti nedosáhnou životního minima.
Příspěvek na živobytí: Nárok má domácnost, jejíž příjmy nedosahují životního minima.
Zdroj: MPSV
Na přísnost nové superdávky redakce upozornila už v lednu, aktuálně ale přímo dopadá na rodiče potýkající se s neplaceným výživného.
„Výši výživného určuje soud, nebo se na ní mohou rodiče dohodnout. K žádosti o superdávku se tedy přiloží rozhodnutí soudu, nebo písemná dohoda rodičů,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy František Bikár z Úřadu práce ČR.
Problém potvrzují i další oslovení odborníci. „Setkáváme se s tím plošně,“ podotýká Iveta Novotná, ředitelka portálu Vaševýživné.cz, který se zaměřuje na pomoc rodičům.
Seznam Zprávy požádaly o reakci ministerstvo práce a sociálních věcí. Na dotazy položené v pondělí zatím nereagovalo.
Podle rozsudku, bez ohledu na realitu
Natálie Čapková, která spravuje několik facebookových skupin věnujících se problematice superdávky, kde sbírá informace od desítek tisíc uživatelů, dotazy na výživné také často řeší.
„Dříve to fungovalo tak, že se vyplňoval formulář, který se jmenoval Doklad o výši čtvrtletního příjmu, a tam na poslední straně rodiče zapsali částku výživného, kterou skutečně obdrželi. Ale už se neověřovalo, co je a není fakt,“ popisuje Natálie Čapková a dodává, že superdávka princip obrátila.
„Dnes je to tak, že pokud mají rodiče určenou výživu soudně, znamená to, že existuje rozsudek, kde je stanovena nějaká částka. Ta se započítává podle rozsudku bez ohledu na to, jestli je fakticky hrazená,“ vysvětluje.
Problém to podle ní představuje zejména pro rodiče, kteří si u soudu vyjednali vyšší výživné, ale ve skutečnosti jim ho bývalý partner neplatí. „Když mi takoví lidé píší, tak doporučuji požádat soud o snížení výživného. Pokud není vidina, že to z otce někdy dostanou,“ upozorňuje.
Rodiče totiž mohou zažádat o náhradní výživné od státu. Maximální měsíční částka je tři tisíce korun. I zde ale superdávka počítá se soudem stanoveným výživným. V případě, že soud stanovil výživné osm tisíc korun a rodič fakticky dostává od státu tři tisíce, stále pečující rodič postrádá pět tisíc, které se mu započítávají jako příjem.
Superdávka navíc pracuje i se situací, kdy rodičům nevznikla žádná soudní povinnost platit výživné. „Pokud mají mimosoudní dohodu, tak je to ještě jinak. Tam je to ošetřené, že se započítává minimálně 2500 korun na první a tisíc korun na každé další dítě,“ doplňuje Čapková.
Jenomže i v tomto případě to může v extrémních případech dopadat na samoživitele. „Jsou rodiče, kde třeba došlo k násilí a nechtěli proto vůbec řešit výživné, a v takovém případě jim úřad započítává výživné fikcí,“ říká Iveta Novotná z Vaševýživné.cz.
Každý měsíc na úřad práce
Superdávka, která sloučila čtyři dřívější státní dávky, si klade za cíl zjednodušit celý administrativní proces. Lidem měla stačí jedna žádost, aby se dostali ke košaté státní podpoře.
Řada „staropříjemců“, kteří státní pomoc pobírají delší dobu, ale zjišťuje, že to nemusí být pravda. V srpnu jim na účty přišla první platba superdávky, často nižší než ještě o měsíc dříve čerpaný například příspěvek na bydlení.
Vyrovnávají to za pomoci další dávky, takzvané mimořádné okamžité pomoci – o tu ale musí každý měsíc žádat.
„Žádost o dávku jsem si podávala na začátku října. V lednu mi ji přiznali a tento měsíc mi proběhla první výplata superdávky. Šla jsem o tři tisíce dolů,“ konstatuje třeba Alena z východních Čech.
Její příběh redakce sledovala loni na podzim, kdy řešila, že do poslední chvíle nevěděla, kolik peněz se superdávkou bude pobírat.
Na úřadě práce jí proto poradili, aby si zažádala o mimořádnou okamžitou pomoc. „Minulý týden mi doplatili ten rozdíl. A já teď budu muset každý měsíc do října chodit podávat žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc,“ říká.
Tento postup přitom doporučuje i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Anna Vacková. „Úprava normativů, která upravuje částky superdávky pro řadu příjemců, nabývá účinnosti od října. To znamená, že reálně se částka promítne do výplaty vyplácené v listopadu. V mezidobí, pokud se domácnost ocitne v akutní tíživé situaci, může požádat o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP) na úřadu práce,“ radí.
