Nejdražší známka světa v Praze. Kdysi ji našel školák, teď stojí čtvrt miliardy

Měří pouhých 29 krát 26 milimetrů a váží 0,04 gramu. A vlastně není ani moc hezká. Jednocentová známka z Britské Guyany byla v polovině 19. století vyrobena jen jako náhrada, dočasné řešení. Na nepříliš kvalitním papíře. Přesto jsou sběratelé ochotni za malinký, sytě růžový papírek utratit miliony dolarů.

Současná hodnota známky One-Cent Magenta Britská Guyana, které se dochoval jediný kus, je odhadovaná na 250 milionů korun. Pokud se cena přepočítá na jeden gram, byla by výsledná suma 6,25 miliardy korun. To je zhruba dvoumilionkrát více než ryzí zlato a mnohonásobně více než cena nejčistších modrých diamantů.

Nyní se tento filatelistický skvost ukáže v Praze. Na výstavě Poklady světové filatelie III, která se koná na přelomu srpna a září v pražském Obecním domě.

One-Cent Magenta z roku 1856 navíc není jedinou raritou na této výstavě. Mezi exponáty bude například i Obrácená Jenny (Inverted Jenny), což je nejslavnější omyl v historii filatelie – americká známka z roku 1918 s chybně vytištěným letadlem Curtiss JN-4 „vzhůru nohama“.

Existuje pouze jeden arch o 100 kusech, který se dostal do oběhu. Každá známka z něj je tak světovým unikátem, současná hodnota je zhruba 45 milionů korun. Na výstavě se představí i další skvosty v celkové hodnotě bezmála jedné miliardy.

„Je to bez nadsázky největší filatelistická událost v historii České republiky. Ještě nikdy se na našem území nesešly známky, které tvoří samotný vrchol sběratelství,“ řekl Tomáš Mádl, prezident pořádajícího Prestige Philately Club Prague.

Právě jeho zásluhou se nejslavnější známky světa včetně nejdražšího unikátu v Praze objeví. Mádl je totiž jediným českým zástupcem v prestižním Clubu de Monte-Carlo de l'Elite de la Philatélie, který sdružuje pouze okolo stovky institucí a osobností světové filatelie. Jejím členem je například i britský král Karel III. nebo monacký kníže Albert II.

„Když se dostanete do takto úzké světové špičky, máte přístup k naprosto unikátním exemplářům,“ řekl Mádl Seznam Zprávám. I tak příprava výstavy trvala několik let a vyžadovala náročná vyjednávání s majiteli a aukčními domy. „Pro Prahu je ctí, že může hostit předměty, které jsou pro běžnou veřejnost prakticky nedostupné a po většinu času zůstávají skryty v bankovních trezorech,“ dodal Mádl.

Tomu odpovídá i bezpečnostní opatření, jehož detaily z pochopitelných důvodů organizátoři neprozrazují. Známky budou umístěny ve speciálně vyrobených neprůstřelných vitrínách s konstantním klimatem. I krátký výpadek klimatizace nebo špatné osvětlení by totiž mohlo papírovou známku nevratně poškodit.

Celý prostor budou monitorovat nejmodernější elektronické systémy a nepřetržitá ostraha. Známky dostanou podobnou ochranu, jako když se vystavují české korunovační klenoty nebo se převážejí nejslavnější díla takových mistrů, jako byl Leonardo da Vinci či Rembrandt.

Největším tahákem výstavy je již zmiňovaný jednopencový exemplář z Britské Guyany. Je to takzvaná novinová známka, která se přidávala k deníkům distribuovaným po městě. Dokazovala, že příjemce za roznáškovou službu zaplatil.

Známka byla původně vydána jako provizorní řešení, když v této britské kolonii načas došla zásoba standardních známek a nová dodávka teprve byla na cestě z Anglie. Tehdejší poštovní guvernér Guyany proto požádal vydavatele místních novin Royal Gazette v Georgetownu, aby vytiskl nouzové vydání známek pro místní použití.

Následně vznikly známky v nominálních hodnotách jednoho a čtyř centů. Ty jednocentové byly používány pro poštovné za noviny, čtyřcentové na dopisy. Obě vypadaly stejně, rozdíl byl pouze v označení nominální hodnoty.

Známky byly vytištěny černým inkoustem na nekvalitním papíře purpurové barvy – odtud její originální název One-Cent Magenta. Byl na nich obrázek lodi, nápis „British Guiana/Postage one (four) cent a motto kolonie v latině: „Damus Petimus que Vicissim“ (Dáváme a žádáme na oplátku).

Vzhledem k tomu, že měl poštovní guvernér obavu, aby se známky nepadělaly, museli je poštovní úředníci všechny podepsat. Vzhledem k tomu, že se noviny vyhazovaly, není divu, že se téměř žádná purpurová známka Britské Guyany v hodnotě jednoho centu nedochovala – až na jednu.

V roce 1873 ji objevil v podkroví jednoho rodinného domu (podle jiné verze ve škole) dvanáctiletý školák jménem Louis Vernon Vaughn. Známka nese razítko ze 4. dubna 1856 a také iniciály E. D. W., což byl poštovní úředník Edmund Dalziel Wight. Chlapci se údajně nález příliš nelíbil, a tak ho prodal místními sběrateli – za pouhých šest šilinků. „Možná, že později hořce litoval,“ řekl Tomáš Mádl.

O pět let později změnila známka opět svého majitele. Za 120 liber ji koupil obchodník se známkami Thomas Ridpath z Liverpoolu. A cena světové rarity dál stoupala. V roce 1922 za ni americký textilní průmyslník Arthur Hind nabídl v aukci 21 tisíc liber, respektive 36 tisíc dolarů.

Po jeho smrti se novým majitelem v roce 1940 stal za 40 tisíc dolarů australský sběratel Frederick T. Small. Když v roce 1970 jeho sbírka přišla na trh, jednopencová magenta se prodala už za 280 tisíc dolarů. O deset let později ji za 935 tisíc dolarů koupil John E. du Pont, dědic světoznámé chemické firmy a člen jedné z nejbohatších amerických rodin.

Du Pont, který byl velkým podporovatelem amerických sportovců, se vedle vlastnictví filatelistického unikátu zapsal do historie ještě jiným činem. V lednu 1996 zastřelil před očitými svědky zápasníka Davida Schultze, který v roce 1984 vybojoval na olympijských hrách v Los Angeles zlatou medaili ve volném stylu v kategorii do 74 kilogramů a přivezl rovněž medaile z několika mistrovství světa.

Vrah trpěl duševními potížemi, byl například přesvědčen o tom, že jeho tělo je plné brouků. I tak soud rozhodl, že je za svůj čin zodpovědný a udělil mu třicetiletý pobyt za mřížemi. Du Pont zemřel ve vězení v roce 2010 ve věku 72 let. Když se o několik let později prodávala jeho pozůstalost, jednocentová známka Britské Guyany vystoupala na více než desetinásobek své předchozí ceny.

Za 9,48 milionu dolarů ji koupil světoznámý americký módní návrhář obuvi a podnikatel Stuart Weitzman, zakladatel stejnojmenné luxusní značky. Proslavil se zejména botami pro slavné osobnosti, originálním marketingem a používáním netradičních materiálů, jako byl například korek, vinyl, bambus, ale také drahé kameny. Navrhoval například jedinečné kousky v hodnotě několika milionů dolarů pro herečky nominované na Oscara.

V roce 2021 nabídl Weitzman známku spolu s dalšími položkami ze své filatelistické a numismatické sbírky v aukci společnosti Sotheby’s v New Yorku. A bylo to poprvé ve více než 160leté historii této rarity, co na ní někdo prodělal. Známku totiž koupila coby investici za 8,3 milionu dolarů britská společnost Stanley Gibbons, která se specializuje na tento druh obchodu. Důvodem bylo nejspíš to, že to Weitzman při předchozí dražbě s přihazováním přehnal – cenu přepálil.

Zajímavostí je, že společnost Stanley Gibbons známku rozdělila na 80 tisíc digitálních podílů (fractional ownership), přičemž zájemci si mohli zakoupit jeden dílek za 100 liber. Až se známka časem znovu prodá, rozdělí si mezi sebe výslednou sumu. Kolik to bude tentokrát?