Článek
Bezmála 3600 položek a přes 900 sběratelů a investorů z Česka i ze zahraničí. Taková byla podzimní dvoudenní aukce společnosti Burda Auction, která filatelistům opět přinesla řadu atraktivních kousků – od vzácných známek až po mince.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Nejdražší položkou se stala právě známka, a to vysoký koloniální nominál Britské východní Afriky 500 rupií z období vlády Jiřího V., který se vydražil i s aukční přirážkou za 1,1 milionu korun. Vyvolávací cena přitom byla 900 tisíc korun.
„Nominál 500 rupií patří mezi vůbec nejvyšší nominály na známkách, které byly kdy vydány. I v té době, když jste si tuhle známku chtěli vlastně koupit, tak to bylo opravdu velké množství peněz. Bylo jich vydáno pouze několik desítek kusů a dodnes se jich zachovalo řádově 20 až 30 exemplářů,“ vysvětluje pro SZ Byznys ředitel aukční síně Burda Auction Stanislav Výtisk.
Z jiných sběratelských oborů pak zaujala i široká nabídka mincí. Třeba za 340 tisíc korun se prodala sada zlatých mincí Koruna česká z roku 1995.
Celkový výsledek aukce ale nerozhodují rekordmani jako spíš běžnější exempláře, které jsou v porovnání s nejznámějšími předměty levné, ale jejich vyvolávací ceny se často i násobně překonávají. Například tramvajenka z konce 50. let s unikátním podpisem se dostala ze dvou tisíc až na 22 tisíc korun.
„Další zajímavou položkou byl lístek na veřejnou hromadnou dopravu ručně podepsaný známým československým hercem Jaroslavem Marvanem. Myslím si, že to je velmi zajímavá věc, která obohatí každou sbírku rukopisů a autografů,“ dodává v úvodním videu Výtisk.
Koncentrace sběratelů jako nikde jinde
Sběratelé a investoři na podzimní filatelistické dražbě utratili přes 15 milionů korun. Navzdory tomu, že součet vyvolávacích cen činil přes 17 milionů korun, tak ji síň hodnotí jako úspěšnou. Ne všechny předměty si sice našly svého kupce, úspěšnost akce ovšem byla nadprůměrná.
„Většinou aukční firmy toto vůbec neuvádí. My uvádíme jak objem vyvolávacích cen, tak i objem prodaného. Hodně věcí se i doprodává po aukci, takže dnes už to je téměř 17 milionů korun. A vzhledem k množství položek - 3500 – je téměř 70procentní úspěšnost určitě úspěch,“ vysvětluje pro SZ Byznys zakladatel a majitel aukčního domu Richard Burda.
Takového zájmu se přitom často nedaří dosáhnout ani v zahraničí. Burda Auction pro Seznam Zprávy tak potvrzuje, že Česko platí za filatelistický sběratelský ráj. „To v každém případě. Patříme ke světové špičce v počtu sběratelů na počet obyvatel,“ říká v úvodní videoreportáži majitel síně.
To potvrzuje i jiná aukce – v srpnu se u Macho&Chlapovič dražily vzácné ražby z období mincovnictví Turzů, Schliků, Ferdinanda I. Habsburského a Maxmiliána II. Habsburského. Celkový obrat této aukce činil podle webu Artplus.cz více než 117 milionů korun včetně aukčních poplatků, tj. více než dvojnásobek vyvolávacích cen. Deset nejdražších položek bylo prodáno za téměř 39 milionů korun a 17 položek pokořilo hranici jednoho milionu korun.
Nejdražší známky prodané v Česku
Burda Auction na českém trhu se známkami platí za tu největší aukční síň. Obrat firmy loni vzrostl na rekordních 70 milionů korun. „Po tom loňském rekordním obratu 70 milionů se budeme pohybovat někde kolem 60 milionů. Je to způsobené tím, že se ten minulý rok na trh dostala velká sbírka a teď zase čekáme, který ze sběratelů uvolní své exponáty do oběhu,“ doplňuje ředitel síně Stanislav Výtisk.
Rekordních loňských tržeb se Burda Auction podařilo dosáhnout i s pomocí toho, že se u nich objevila i nejdražší zahraniční známka, která se v Česku v historii prodala. Šlo o nepoužitý blok dvanácti kusů známek Penny Black z roku 1840, který vydražili za 9,1 milionu korun.
Rekordní ale pro tuto společnost zůstává nejdražší československá známka v aukci, kterou je zelená žilkovaná čtyřkoruna s převráceným přetiskem „Pošta Československá 1919“, kterou v březnu 2018 prodali za 9,3 milionu korun.
Kdo je typický sběratel a o jaké známky je zájem
„To, že se aukce většinou účastí ty starší generace, je způsobené tím, že jsou to už movití klienti, kteří jsou zajištění a vedle nemovitostí a dalších věcí hledají další prostor, kam uložit své peníze. Takže je logické, že to jsou spíše generace 50 let plus a majitelé firem, různí bankéři a podobně. Tak to bylo i u základů filatelie jako sběratelského oboru, že se tam pohybovali spíše starší klienti, kteří dospěli k tomu, že budou sbírat, nebo se ke svému koníčku z dětství vrátili, ale teď už na to mají v pokročilejším věku ty peníze,“ vysvětluje Stanislav Výtisk.
Obava, která by se nabízela, že filatelistů bude kvůli věku ubývat a o toto hobby a investici opadne zájem, je tak podle Burda Auction lichá.
„Celkově očekáváme nebo vidíme, že trend není, že by nám ubývali klienti. Spíše se to z té kvantity drobnějších sběratelů přesouvá do té kvality, tedy že ti noví sběratelé jsou ochotni utrácet větší finanční prostředky,“ dodává ředitel aukční síně.
A jaké vlastně jsou klíčové parametry, podle kterých rozpoznat, že se může jednat o cennou nebo vyhledávanou známku?
„Záleží jednak na tom, jak je daná věc stará, zachovalá a daná oblast zajímavá pro velké množství sběratelů. V současné době to jsou hlavně ty britské kolonie nebo americké klasické známky. To ještě tolik nefungoval sběratelský trh nebo se nevydávaly známky pro sběratele. Takže zachovaný čistý čtyřblok prvních známek světa má úplně jinou cenu než ražených známek, kterých je daleko více, protože se tenkrát používaly,“ vysvětluje Richard Burda. Podle něj až kolem roku 1900 pošty zjistily, že je mezi filatelisty dostatečný zájem a od té doby už se známky vydávaly hlavně kvůli filatelistům.
V Česku byl také hojně sledovaný případ údajně kradené známky. O té rozhodl soud letos v září, když vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Podle ČTK uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil.
Známky v Česku v aukcích nabízí dále například také brněnská síň Filatelie Klim, Filatelie Flaška či aukce Profil.
