Článek
Zadlužení obyvatel Česka letos v prvním pololetí vzrostlo meziročně o 16 procent na 4,43 bilionu korun. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o desetinu na 37,2 miliardy korun. Z toho 32,5 miliardy korun připadlo na dluh na spotřebu a 4,7 miliardy korun na bydlení. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ve středu ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Objem dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se na konci června meziročně zvýšil o 17,1 procenta a dosáhl 3,7 bilionu korun. Dluh na bydlení rostl nejrychlejším tempem od konce prvního čtvrtletí 2022. Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 12,2 procenta na 723,6 miliardy korun.
„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné. Za první dvě čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy korun,“ uvedla ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.
Růst objemu dluhu na bydlení za letošní první pololetí dosáhl již téměř 90 procent nárůstu za celý loňský rok. Zároveň však stále pokračuje trend poklesu počtu klientů bank s dlouhodobým dluhem. Aktuálně jde o pokles v řádu nižších tisíců klientů, avšak z dlouhodobého pohledu je rozdíl výraznější. Proti situaci ke konci června 2021 má dluh na bydlení o zhruba 60 000 lidí méně.
Objem dluhu na spotřebu za první pololetí vzrostl o 47,8 miliardy korun. Počet lidí s dluhem na spotřebu také roste, ke konci druhého čtvrtletí jich bylo meziročně o 30 257 více, což představuje nárůst o 1,3 procenta.
„Přestože aktuálně zejména u hypoték rostou úrokové sazby, zvyšují se zároveň i příjmy klientů bank a nebankovních institucí. Proti začátku roku 2021 se průměrná mzda zvýšila přibližně o 40 procent, zatímco modelová splátka hypotéky v našem příkladu narostla zhruba o třetinu. Většina domácností tak dokáže vyšší splátky ze svého příjmu pokrýt a podíl nesplácených úvěrů zůstává pod jedním procentem z celkového objemu zadlužení,“ upozornil ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Z věkových skupin mají v Česku zdaleka největší podíl na objemu úvěrů na bydlení lidé ve věku 35 až 44 let. Právě u nich letos na konci druhého čtvrtletí nadprůměrným tempem meziročně vzrostl objem krátkodobých úvěrů. Ve stejné věkové skupině se rovněž o 16 procent zvýšil i nesplácený dluh na spotřebu, což je také více, než byl průměr za celou ČR.
V Libereckém kraji se nesplácený dluh na bydlení na konci června meziročně zvýšil o 16 procent, v Královéhradeckém kraji o 11 procent, zatímco v průměru za celou ČR objem naopak o procento klesl.
