Článek
Nedaleko těžebního rypadla nerušeně prochází stádo muflonů, o kus dál ve vysoké trávě postávají laně a nad jejich hlavami pokřikují havrani. Lom ČSA pod jiřetínským zámkem postupně opouštějí těžaři a uvolňují místo jedinečné bezlesé krajině. Ta se stává útočištěm vzácných druhů - od orchidejí přes samotářské včely a čolky až po lindušky či bělořita šedého.
Dne 4. října loňského roku vstoupilo v platnost vyhlášení Národní přírodní památky Lom ČSA. Do té doby těžaři provedli krajinnou rekultivaci na 17 procentech z celkové plochy 4500 hektarů. Z bývalého hnědouhelného lomu se tak stává největší území v Česku ponechané přirozenému vývoji.
Proces, který zde probíhá, bývá někdy zjednodušeně označován jako sukcese. Nejde však o zcela samovolný vývoj bez lidského zásahu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která projekt iniciovala, koordinuje takzvanou řízenou sukcesi. Cílem je udržet druhovou pestrost a zabránit tomu, aby prostor zcela ovládly náletové dřeviny a expanzivní třtina křovištní. Na vybraných místech proto probíhá výsadba pestrého smíšeného lesa, narušování travního drnu, hloubení jezírek a budování kamenných stanovišť pro plazy i ptáky.
V rámci péče o lokalitu se počítá s pastvou velkých býložravců, mozaikovým kosením i prořezáváním náletů. V nejnižším bodě lomu zároveň pomalu stoupá hladina budoucího jezera. Na rozdíl od nedalekého jezera Most se nebude napouštět umělým přivaděčem - voda se zde shromažďuje přirozeně ze srážek, horských přítoků a podzemních pramenů. Dosažení plné hladiny tak potrvá několik desetiletí.
Jezero se v těchto místech rozkládalo už v minulosti - ne náhodou nese panskobřezenský zámek na úpatí hor název Jezeří. Zdejší Komořanské jezero s přilehlými mokřady a tůněmi se však postupně zanášelo sedimenty, až bylo po roce 1831 na příkaz knížete Ferdinanda z Lobkovic definitivně vysušeno.
Mezi lety 1901 a 2006 se v lomu vytěžilo 320 milionů tun kvalitního uhlí a bylo odbagrováno 1,15 miliardy metrů krychlových skrývky. Těžbě musela ustoupit i řeka Bílina, která je dnes svedena do potrubí v Ervěnickém koridoru. Podle plánu se do krajiny vrátí v roce 2027 a její vsakování do spodních vod může napouštění nového jezera urychlit.
Pozoruhodným technickým dílem pod Jezeřím je také přeložka Šramnického a Černického potoka. Tato 8,5 kilometru dlouhá stavba, zahrnující dvě štoly pod Krušnými horami, nahradila zrušenou vodní nádrž Dřínov a dosud chrání těžební jámu před zaplavením. Potoky dnes protékají umělým korytem severně od Černic a vlévají se do Jiřetínského potoka.
Obří korečkové rypadlo RK 5000 nebylo možné kvůli jeho technickému stavu a nepohyblivosti přemístit, na dně lomu však zůstat nesmí, neboť jednou by zmizelo pod hladinou a mohlo by vodu kontaminovat. V současnosti proto probíhá jeho demontáž; jako technická památka se zachová pouze samotný koreček, který najde místo na hraně lomu.
Proměnu krajiny mohou návštěvníci sledovat z nově vyznačené cyklotrasy. Povrchové uhelné lomy jsou plné života a útočištěm mnoha rostlin i živočichů. Nabízejí totiž rozmanité přírodní ekosystémy, které se jinde obvykle téměř nevyskytují.
Mozaika stanovišť od otevřených ploch přes lesostepní porosty až po vzrostlý les je zásadním prvkem zachování druhové i biotopové diverzity území. Jen na nerekultivovaných částech bylo dosud zaznamenáno 416 zvláště chráněných a ohrožených druhů.
