Pouštní inspirace. Vlna veder zvedá zájem o chlazení v arabském stylu

Za úsvitu, ještě než obří dubajská nákupní centra otevřou své brány veřejnosti, se jejich mramorovými chodbami prohánějí první běžci. Míjejí luxusní butiky, které městskému státu vydobyly pověst nákupního ráje. Nejde však o zákazníky shánějící slevy – rozlehlá obchodní centra totiž v létě slouží zároveň jako klimatizované běžecké tratě. Lidé se zde scházejí už v šest hodin ráno, aby unikli venkovním teplotám blížícím se 40 °C a změřili síly v závodech dlouhých až deset kilometrů, píší Financial Times (FT).

Dlouho předtím, než nedávná mimořádně horká léta v Evropě vyvolala volání po rozsáhlejším chlazení veřejných i soukromých prostor, investovaly státy Perského zálivu do budov, kanceláří a infrastruktury, aby svým obyvatelům pomohly zvládat extrémní sezónní výkyvy. „Na Blízkém východě a v oblasti Středomoří vznikla řešení, ze kterých by se Evropa měla při plánování své nové výstavby poučit,“ říká pro FT Oscar Brousse, odborný asistent v oboru městské klimatologie a zdraví na University College London (UCL).

Limity chlazení však existují jak v Evropě, tak v Zálivu. Brousse zdůrazňuje, že úřady musejí brát v úvahu obrovské množství vody a energie, jež chladicí projekty vyžadují, i jejich možné nežádoucí dopady na životní prostředí. Letošní rekordně teplé léto v Evropě – jež by podle vědců bylo bez klimatické změny prakticky nemožné – však vyvolalo vlnu stížností turistů i místních obyvatel na nedostatek klimatizovaných prostor.

Dubaj v uplynulém desetiletí investovala do chladicích promenád, které pěším usnadňují pohyb po městě, aniž by museli vystupovat do venkovního žáru. Zdejší „Mallathon“ – běžecký závod v interiérech obchodních domů – byl spuštěn v roce 2025. Abú Dhabí letos otevřelo v parku Chálidíja 660 metrů dlouhou krytou a klimatizovanou chodbu. Nedaleký park krále Hamada bin Ísá Ál Chalífy nabízí „kapesní les“ ze suchu odolávajících stromů ghaf a menší otevřenou trasu s chlazeným vzduchem.

Když však tento park v červenci navštívil reportér Financial Times, zjistil, že je téměř prázdný – chladicí výdechy pod širým nebem totiž nedokázaly účinně čelit letnímu žáru. Katar rovněž začátkem letošního roku v Dauhá představil 450 metrů dlouhou otevřenou trasu s názvem Crystal Walk (Křišťálová stezka). Chladný vzduch zde proudí z ventilátorů v zemi a umělé kovové stromy mají pomáhat udržovat chlad a poskytovat stín.

Tento typ chlazení založený na odpařování vody však funguje dobře pouze ve velmi suchých oblastech, připomíná Matthaios Santamouris, profesor z University of New South Wales v Sydney, což výrazně omezuje jeho potenciál v některých částech Evropy. „Klimatizovat otevřená prostranství je ze své podstaty neudržitelné,“ upozorňuje. Množství energie potřebné k ochlazení venkovních prostor je podle něj příliš vysoké a nehodí se pro velkoplošné městské projekty. „Pokud je naším cílem směřovat k bezuhlíkové společnosti, měli bychom se řešením tohoto typu vyhýbat,“ dodává Santamouris.

Pro bohaté státy Perského zálivu, které využívají cestovní ruch k diverzifikaci svých ekonomik a k odklonu od ropy a plynu, je však schopnost zajistit návštěvníkům pohodlí v kteroukoli roční dobu stále důležitější. Katar při pořadatelství Mistrovství světa ve fotbale 2022 v Dauhá využil různé chladicí technologie, aby dokázal, že i jeho podnebí dokáže jít ruku v ruce s masovým turismem. Pořádání akce se však dočkalo kritiky za vysokou ekologickou zátěž, a to i přesto, že byl turnaj přesunut na pozdní podzim.

„Konečným cílem je najít technologie, které využívají co nejméně zdrojů a zároveň minimalizují rizika, jako je šíření nemocí ze stojaté vody, již po sobě chladicí systémy zanechávají,“ uvedl Samiullah Khan, ředitel pro udržitelnost v emirátské infrastrukturní společnosti National Development Consortium.

V těchto oblastech podle něj došlo ke skutečnému technologickému pokroku. Khan zmínil, že poskytoval poradenství například u projektu zaměřeného na chlazení pro šest tisíc krav přepravených z Evropy do emirátu Šardžá ve Spojených arabských emirátech. Ještě předtím pracoval na projektu chlazené platformy, která měla členovi tamní královské rodiny umožnit pohodlně sedět a odpočívat uprostřed pšeničného pole.

Jedna z technologií, kterou vyvinula americká klimaticko-technologická společnost AtmoCooling, rozprašuje jemné kapky vody. Ty se následně odpařují a snižují teplotu vzduchu až o 9 °C – obvykle však o 3 až 5 °C, vysvětlil zakladatel a generální ředitel firmy Paul Mahacek. Systém se nyní testuje v poušti v Abú Dhabí, kde má srazit teplotu vzduchu na hodnoty příznivější pro pěstování plodin, dodal. Odpařovací chladicí technologie, jako je ta od AtmoCooling, využívá k ochlazování venkovního vzduchu odpařování vody – na rozdíl od klasické klimatizace, jež k ochlazování vzduchu uvnitř budov využívá strojní chlazení.

Santamouris uvedl, že největší potenciál nabízí nejnovější generace stavebních materiálů, které lze aplikovat na budovy i chodníky a které odrážejí sluneční energii zpět do vesmíru. Ukázalo se, že tyto nátěry, známé jako superchladivé materiály, snižují teplotu, pokud se jimi natřou střechy v Rijádu, poznamenal. V závislosti na místních klimatických podmínkách dokážou tyto materiály snížit povrchovou teplotu měst až o 15 °C a mohly by najít uplatnění i v Evropě, dodal. Evropská města se v minulosti obvykle obracela k přírodě blízkým řešením, jakmile však teploty překročí přibližně 35 °C, tato opatření již nestačí, zdůraznil Santamouris.

Ačkoli projekty venkovního chlazení získávají na Blízkém východě na popularitě, ve srovnání s těmi vnitřními stále výrazně zaostávají. Dálkové chlazení, které k ochlazování budov využívá potrubí s rozvodem chladné vody a těží z úspor z rozsahu – podobně jako systémy dálkového vytápění používané ve východní Evropě – zaznamenalo ve Spojených arabských emirátech za posledních 15 let značný rozmach. Pro provozovatele se stává výnosným byznysem, lákavým zejména díky dlouhodobým koncesím a stabilním, předvídatelným příjmům. A jak se města v Perském zálivu nadále rozrůstají, poptávka ještě vzroste.

Využitelnost těchto technologií v Evropě však může být omezená – počet dní, kdy je chlazení interiéru nezbytné, totiž nemusí být dostatečný k tomu, aby ospravedlnil vysoké náklady na vybudování potřebné infrastruktury. Přesto se může stát, že se venkovní chlazení v nadcházejících letech rozšíří více. „V Evropě jsme vlastně žádný marketing nedělali,“ připustil Mahacek ze společnosti AtmoCooling. „Ale letošní léto bylo z hlediska zájmu, který jsme zaznamenali, neuvěřitelné – a to jak v oblasti zemědělství, tak především v městských oblastech.“