Článek
Zhruba pět vteřin se pohybuje ruka na Městském úřadu ve Vlašimi v plastovém černém klobouku mezi přeloženými papírky s čísly.
„Číslo jedna,“ oznamuje následně úřednice. Hlas se jí při tom pobavením zlomí a neubrání se úsměvu.
Video, které má redakce Seznam Zpráv k dispozici, zachycuje, jak strana Volba pro město Vlašim dlouholetého starosty a bývalého poslance a senátora Luďka Jeništy v pátých komunálních volbách v řadě losováním získala pořadové číslo jedna.
Stejně tomu bylo i v letech 2010, 2014, 2018 a 2022. Jeništa v čele města stojí od roku 2002.
„Abych vám řekl pravdu, tak jsem se o to vůbec nezajímal,“ reagoval pro Seznam Zprávy Jeništa.
Záběr z losování ve Vlašimi. Strana starosty po páté získala jedničku.
Pavel Havlíček, lídr opoziční kandidátky Naše Vlašim, losování kritizuje. „Věděl jsem, jak to bude, že oni budou první a my budeme poslední nebo předposlední. Tak je to vždycky,“ konstatuje.
Podle Havlíčka je celé dění kolem losování trapné. „A ještě trapnější je, že jsem osobně starostovi volal a chtěl být při losování. Věděl to,“ říká s tím, že se začátkem tohoto týdne připomínal. Rovnou se ale dozvěděl, že losování už proběhlo.
Dopad na volební výsledek?
Starosta tvrdí, že o termínu losování nevěděl. „Asi to dělali rychleji, protože vedoucí úřadu měla zdravotní problémy a musela na neplánovanou operaci. Nevím, co bych k tomu jiného řekl,“ řekl.
„Vůbec si nemyslím, že je to něco rozhodujícího. Kandidátky jsou na jedné veliké plachtě. Co tam to číslo rozhoduje?“ podotýká starosta.
Havlíček ale oponuje: „To je chybný argument. V komunálních volbách máte jednotnou plachtu, kterou otevřete a čtete jako knížku. A starosta je vždycky první, začnete od něho. A na poslední se nedostane. Psychologicky máte jedničku.“ Stěžovat si u Ministerstva vnitra ovšem zatím neplánuje.
„Znamenalo by to, že by se volby odsunuly, a to asi nechceme, bylo by to kontraproduktivní,“ říká lídr opoziční kandidátky.
Seznam Zprávy se na Ministerstvo vnitra obrátily s dotazy, jaká pravidla při losování čísel platí a zda na něj dohlíží i nezávislí aktéři mimo obecní úřad. Resort na otázky zatím neodpověděl.
„Bondovská“ náhoda
Z datové analýzy volebních dat vyplývá, že k prakticky totožné situaci došlo v Moravskoslezské obci Baška. Tam kandidáti spojení s KDU-ČSL dostávají číslo jedna pravidelně od roku 2006. Letos jdou do voleb na kandidátce Srdcem pro naši obec s podporou lidovců.
V Bašce nicméně v minulosti vyhrály jiné strany. Současný starosta Tomáš Břežek kandidující za Trojlístek vnímá losování za štěstí. „Je to náhoda. Toho jste si všimli? To mě ani nenapadlo,“ konstatuje starosta.
Podle Milana Školníka, politologa působícího na České zemědělské univerzitě v Praze, pořadí stran na volebním lístku nemá velký vliv na výsledek.
„Nemyslím si, že by voliči uvažovali tak, že se podívají na jedničku a dají to jedničce. Ale spíš na to můžou hrát v kampani, že je ta strana jednička. Tam s tím mohou pracovat,“ zmiňuje Školník.
Redakce se rovněž zeptala expertů, jaká je šance, že strana bude mít při losování několikrát po sobě stejné číslo.
„V případě Vlašimi vychází pravděpodobnost pěti jedniček v řadě, při konkrétním tamním počtu kandidátních listin v jednotlivých letech, na vpravdě bondovských 0,007 procent. Jinými slovy, něco takového se stane pouhou náhodou jednou za 14 tisíc opakování. Protože pět volebních cyklů trvá 20 let, při čtyřletém období, pak konkrétně ve Vlašimi se to pro starostovu stranu stane náhodou jednou za 280 tisíc let,“ konstatuje Petr Bartoň, který se na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy věnuje statistice a pravděpodobnosti.
Tomáš Karel z Katedry statistiky a pravděpodobnosti na Vysoké škole ekonomické popisuje, že pět po sobě jdoucích jedniček pro kandidátku stejného uskupení se skutečně může na první pohled jevit neuvěřitelně. „Při férových a mezi jednotlivými volbami nezávislých losování to vychází 1 ku 14 112, tedy přibližně 0,0071 procent,“ poznamenává.
Upozorňuje ovšem, že nelze nízkou pravděpodobnost zaměňovat s manipulací. „Pokud bychom podobné zvláštnosti hledali mezi tisíci obcí, kandidátek a voleb, někde se velmi nepravděpodobná posloupnost objeví čistě náhodou,“ říká Karel.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Tomáše Karela z Katedry statistiky a pravděpodobnosti na Vysoké škole ekonomické.
