Článek
28. červen 2026. Takové horko Česko nepamatuje. Po celé zemi padají teplotní rekordy, v Doksanech v rozpáleném Polabí naměří historických 41,9 stupně. Průměrná teplota za den i noc vystoupá na 28,3 stupně, o jedenáct více oproti dlouhodobému normálu.
29. červen 2026. Mírně se ochlazuje, ale tropy pokračují dál. V Česku za jeden den umírá 425 lidí. To je nejvyšší počet za celý dosavadní rok, dokonce více než v zimních měsících, kdy bývá vlivem infekčních onemocnění a zátěže chladného počasí na organismus úmrtí nejvíce.
A nejen to. 29. červen, den po rekordních teplotách, se stal vůbec nejtragičtějším letním dnem v Česku za více než tři desítky let. Vyplývá to z předběžných dat o denních úmrtích Českého statistického úřadu, které získaly Seznam Zprávy.
„Takto zvýšená úmrtnost v letních měsících je neobvyklá a vzhledem k tomu, že v těchto dnech (nejen) v Česku panovaly vysoké teploty, souvislost s extrémním horkem se nabízí a je velmi pravděpodobná,“ uvedla pro Seznam Zprávy Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu.
Podobný počet úmrtí naposledy v roce 1994
Blíže by podle ní souvislost mohla určit statistika příčin smrti, tedy zda například došlo v těchto dnech k více úmrtím na onemocnění, která vedra zhoršují – jako jsou především kardiovaskulární a respirační onemocnění. Tato data zatím nejsou k dispozici, statistici je vydávají jednou za rok s několikaměsíčním odstupem.
Data o denním počtu úmrtí jsou zatím dostupná do 30. června. S celkovým hodnocením toho, jaký vliv na to mohly mít vlny veder, tak bude podle Terezie Štyglerové potřeba ještě počkat. Upozorňuje také, že jde o předběžná data - údaje nemusí být vždy zcela přesné, protože v některých případech dochází k upřesnění data úmrtí.
Dodává, že přes 400 úmrtí v jednom dni statistici nezaznamenali ani při vlnách veder v letech 2015 a 2018. V červnu, červenci nebo srpnu toto Česko naposledy zažilo v roce 1994 a v několika dalších dnech první poloviny 90. let a konce 80. let.
„Tehdy však byly obecně úmrtnostní podmínky v Česku jiné – celkově vyšší počet zemřelých a naděje dožití byla o sedm až osm let nižší,“ dodává Štyglerová. Hlouběji do historie se podívat nelze, denní data mají statistici k dispozici od roku 1986.
Tragická bilance po celé Evropě
Na neobvyklý počet zemřelých v době vlny veder na přelomu června a července už dříve poukázala týdenní data statistiků, o kterých informovala média včetně Seznam Zpráv. Ve 27. týdnu letošního roku, tedy mezi 29. červnem a 5. červencem, zemřelo celkem 2299 lidí, o 350 více, než je průměr předchozích pěti let.
Minulé vlny veder podle expertů přinesly podobné výkyvy, ačkoli nemusely být tak velké. „Během vln veder ta nadúmrtí jednoduše jsou,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Zahradníček, odborník portálu InterSucho a člen Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, který se úmrtími během vln veder zabývá. Podle něj ale nelze hledat pravidlo v tom, že by k nejvyššímu počtu úmrtí docházelo den po vrcholu veder, jako tomu bylo letos.
Při vysokých teplotách jsou nejvíce ohroženi senioři a lidé s onemocněním srdce či ledvin nebo s nízkým krevním tlakem. V horku se lidé více potí, ztrácejí vodu i minerály. „Odvodnění způsobuje pokles krevního tlaku, a když užívají léky, které jim tlak snižují, může to být příliš,“ řekl už dříve Seznam Zprávám Aleš Linhart, lékař Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Problémy, jako například slabost nebo bolest a motání hlavy, se mohou objevit i u jinak zdravých lidí.
Že kvůli rekordním vedrům umírá nadměrný počet lidí, už potvrdily i jiné země Evropy. Podle dosud neúplných dat by mohlo jít na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí, kteří zemřeli v souvislosti s vedrem, upozornil v úterý deník The Guardian.
Asi 15 800 mrtvých navíc oproti dlouhodobému průměru hlásí například Německo. Jen v týdnu od 22. do 28. června to mělo být 9600 úmrtí, uvedl ve čtvrtek Institut Roberta Kocha. Ve Španělsku podle tamních úřadů od 1. června do 19. srpna zemřelo v souvislosti s horkem 4500 lidí. Ve Francii zaznamenali v červnu a v červenci o 7000 úmrtí navíc.
